SPOR O MLÉKO
Autor: Ing. Vít Syrový
Ohledně mléka se lze setkat se zcela protichůdnými názory. Jedni tvrdí, že k dosažení dokonalého zdraví je např. nutné vypít několik litrů denně, druzí zase mléko a mléčné výrobky zcela zásadně zamítají, neboť vše, co pochází z mléka, považují za alergizující, zahleňující atd. Oba tyto extrémy považuji za chybné, neboť přemíra u všeho škodí, stejně tak ale škodí i nedostatečný přísun některých nepostradatelných elementů.
V prvním případě může neúměrně vysoká konzumace mléka škodit i vlivem kontaminantů přítomných v mléce. Pokud jsou totiž krávy krmeny nevhodnou stravou, či z důvodu nemoci „přikrmovány“ např. antibiotiky, škodlivé látky mohou přecházet do mléka. Dozvíme-li se mnohé skutečnosti, týkající se chovu hospodářských zvířat a dalšího zpracování původních surovin, nebudeme se ani divit, že třeba krabicové mléko téměř nikdy normálně nezkysne. Obecně je tedy třeba se snažit konzumovat v úměrné míře jen mléčné výrobky pocházející z ekologického zemědělství, tj. pěstované i zpracované dle přírodních zákonů.
Při odmítání konzumace mléčných produktů je třeba pochopit, jaké skutečné potřeby má naše tělo. Striktní zákazy mléčných výrobků většinou vyplývají ze stravovacích zásad určitých dietních směrů, například makrobiotiky, jež pochází z oblastí Orientu. Je však třeba si uvědomit, že tvrzení zastánců libovolného dietního systému, který je z určitého prostředí, nemůže mít absolutní platnost pro celý zbytek světa. Je přece jasné, že stejné stravovací zásady nebudou vhodné pro černochy, bělochy, eskymáky - neboť ti pocházejí ze zcela rozdílného podnebí. Každý dietní režim je úzce spojený s místem jeho vzniku i okolními přírodními podmínkami a odpovídá základním potřebám lidí tam žijících. Obyvatelé přímořských krajin mohou např. vlivem častější konzumace mořských produktů či jiných tamějších surovin získat dostatek všech pro ně potřebných minerálů, kupř. vápníku. Na rozdíl od nich se v našem středoevropském prostředí již po mnoho generací lidé věnovali více chovu různých zvířat, jež jim dávala mléko, z něhož od nepaměti připravovali tvaroh, sýry a další produkty. A právě z nich převážně získávali vápník, a to v takové formě, která je pro nás vhodná.
Pokud nechceme polykat tabletky s vápníkem, vyráběné farmaceutickým průmyslem, musíme se spokojit s dary naší přírody, tj. vápník bychom převážně měli získávat z mléčných výrobků. Mnozí mohou namítnout, že vápník lze např. doplňovat i z jiných zdrojů, dovážených právě z přímořských krajin. Ohledně konzumace těchto importovaných potravin jen zopakuji, že bychom se měli snažit využívat převážně ty zdroje potravin, jež pocházejí z našeho zeměpisného pásma a kontinentu. Dovážení mnohých surovin tzv. „zdravé výživy“ ze zámoří či jiných vzdálených zemí neodpovídá potřebám našeho středoevropského organismu.
Zdroj:
časopis APERIO, 3/2004 - www.aperio.cz
