HOMEOPATICKÁ LÉČBA
Autor: MUDr. Tomáš Karhan
Před patnácti lety se v naší zemi po pádu železné opony objevila léčebná metoda, kterou zde málokdo znal. Jako každá novinka, navíc v našich krajích dosud zakazovaná a potlačovaná, vzbudila značný zájem lékařů i pacientů. To, co bylo k léčbě normálně používané a uznávané nejen v zemích na západ od našich hranic, působilo v Česku jako zjevení. Během několika let se s homeopatickým způsobem léčení vyškolilo několik tisíc lékařů a lékárníků. Sladké léčivé kuličky zaujaly mnoho pacientů. Největší pozornost se soustředila na oblast léčení dětí.
Mnoho rodičů kvitovalo, že podstata léčení se ukázala jako velmi jemná. Minimální, prakticky neznatelný hmotný obsah léčivé látky uvítali lidé, kteří se chtěli vyhnout časté chemické zátěži, či rizikům polékových alergií.
Nové a překvapivé bylo, že pohled na jednotlivé příznaky a obtíže byl detailní. Uveďme příklad. Už u pouhé rýmy, nejčastějšího a přitom léky neovlivnitelného stavu umožňoval homeopatický pohled rozlišení mnoha podob choroby. Homeopat vybíral lék podle toho, jakou měl výtok z nosu barvu, hustotu, čím se zlepšoval, zda působil na okolí nosu, čím byl doprovázen, v jaké souvislosti vznikl. Podle příznaků tak bylo možno odlišovat např. rýmu vodnatou, řídkou s nedráždivým výtokem, zlepšenou na čerstvém vzduchu, odírající horní ret do červena, provázenou kýcháním. Podle přiřazení v kapitole akutních rým v homeopatické učebnici je na takto pečlivě popsanou a pojmenovanou rýmu vhodný lék Allium cepa. Jedná se o lék vyrobený z cibule. Není náhodou, ale naopak homeopatickou zákonitostí, že právě cibule při krájení nožem vyvolává uvedené příznaky. Jedná se o potvrzení homeopatického zákona léčení podobného podobným. Běžná medicína léčí často naopak- opačné opačným, jakoby potlačením, neutralizací stavu. Homeopatie jemným působením, jakoby velmi lehkou stimulací chorobného děje pomáhá tělu aktivovat obranu organizmu. Je k tomu potřeba dosti přesný popis stavu. Lék z cibule by totiž už nefungoval na rýmu žlutou či žlutozelenou, vazkou, přilnavou, kde výtok zasychá a vytváří stroupky na sliznici nosu. Doprovázený je i tlakem u kořene nosu. Zde by se, pro příklad, osvědčil homeopatický lék Kalium bichromicum.
CHCI SE DOZVĚDĚT VÍC O HOMEOPATIIWWW.BUDTEZDRAVI.CZ |
Homeopaté v průběhu dlouhých let vyzkoušeli mnoho přírodních látek ať už rostlinných jako zmíněnou cibuli nebo solí - viz zmíněný dvojchroman sodný, kovů jako rtuť a dalších a dalších. Prováděli takzvaný toxikologický pokus. Hodně naředěnou látku ( aby nezapůsobila jako nebezpečný jed) užívala několik dní skupina zdravých lidí. Ti pozorovali a zapisovali, jaké příznaky se u nich následně objevovaly. U výše uvedených látek z cibule a dvojchromanu draselného to byly i příznaky výše uvedené. Protože se objevily u většího počtu z nich, byly zaznamenány. Následně mohly být použity už podle zmíněného zákona o léčení podobného podobným třeba právě u léčby a kutních rým. Maně zde napadá stará zkušenost „užít to, čím jsme se pokazili, abychom se napravili“, tedy například slzu vína ráno po hojném večerním koštování.
Pečlivý detailnější popis příznaků a obtíží vytváří z nemoci, která je původně zahrnuta spíše do zobecňující diagnózy, soubor chorobných známek spíše jedinečný pro konkrétního pacienta. To je hlavně v léčení malých dětí příznačné pro líčení obtíží jejich pečlivými maminkami. Je pravdou, že doplňující otázky, jako například, jestli se Jiříčkova rýma zhorší či zlepší v chladu či teple, nejsou v lékařské ordinaci obvyklé. Na rozdíl od homeopatie by je obvyklá léčba ani nezužitkovala. Naučíme-li se však všímat konkrétních známek i zdánlivých detailů, pomáhá to mnohdy k nalezení co nejpodobnějšího a tedy nejúčinnějšího léku. Nejdříve za pomoci homeopaticky vzdělaného dětského lékaře, posléze už sami s použitím návodů k léčení nejběžnějších lehkých chorobných stavů. A nejsme-li si jisti, vždy nám školení pediatři-homeopaté rádi poradí a pomůžou.
Stále více se ukazuje, že užití homeopatických léků není běžnou léčebnou rutinou. Je čímsi, co do léčení přináší větší vzájemný kontakt, porozumění a spojenectví při léčbě. Na to, abychom mohli v lékárně pořídit sami prvé homeopatické léky třeba právě pro léčbu jednoduchých nachlazení s rýmami, je dobré vědět ještě několik věcí.
Budeme-li kupovat homeopatický lék bez předpisu, zeptají se nás v lékárně, jakou potenci léku chceme. Homeopatické léky jsou označovány vedle svého názvu i číslem, které označuje míru ředění. Běžně jsou u nás k dostání léky označené číselným dodatkem 5 CH, 9CH, 15 CH, 30 CH. Vyjadřuje to, jaká je míra ředění účinné látky. Obecně platí, že pro čerstvé, akutní stavy užíváme nejmenší ředění, nejčastěji 5CH., případně 9 CH. U homeopatických léků, které jsou v tubách, se jedná o takzvané jednodruhové čili monokomponentní léky. Obsahují pouze jeden druh látky. O polykompozitních lécích, homeopaticích složených z více druhů látek, se zmíníme později. V současné době je ve volném prodeji bez receptu k dispozici přes 60 druhů nejrůznějších monokomponent v uvedených ředěních. Nejsou-li zrovna v lékárně k dispozici, může je lékárna objednat nejpozději do druhého dne. Abychom mohli homeopatické léky užívat, potřebujeme znát dávkování.
MUDr. Tomáš Karhan
praktický lékař pro děti a dorost
Koněvova 221, Praha 3
tel. 266 311 707, e-mail : tkarhan@volny.cz
Zdroj:
časopis Dr.PALEČEK, 1/06
Související články:
Homeopatie v období těhotenství a po porodu
Homeopatická léčba dětských nemocí
Novorozenci a homeopatické léčení