PLÁCNUTÍ

Autor: Vlastimil Marek

Diskuse o tom, jestli občas neposlušné dítě plácnout nebo neplácnout, je pro tuhle většinou značně neinformovanou společnost příznačná, protože povrchní (zákonitě, na tak malém prostoru) a zbytečná (nic nevyřeší). Podobné „výchovné“ otázky si ovšem kladli „již staří Římané…“ Jenže my dnes, poprvé v historii lidstva, začínáme tušit, jak nebezpečné je paušalizovat, že každé dítě je jiný vesmír, a jak celoživotně nebezpečné jsou psychické dopady každé nespravedlivé nebo nevysvětlené „facky, která padla vedle“. Je ovšem třeba neplést si kozy s vozy, rozlišovat děti předškolní a školáky, a pokusit se mít nějaký nadhled.

Při cestě osobním vlakem do Kolína jsem si jako obvykle sedl do horního patra i při jízdě tichého, příjemně klimatizovaného, právě uklizeného vagónu. Jel jsem výjimečně po poledni, takže jsem doufal, že vlak bude poloprázdný. Taky byl, než nastoupily dvě třídy tak osmiletých žáčků. Byli asi na výletě a i ve vlaku se projevovali jak se dalo čekat: pokřikováním, pošťuchováním, přebíháním, nabízením žvýkaček a sdělováním dojmů. Tak nahlas, že se dvě babičky, již sedící v jenom kupé, raději zvedly a odešly do jiného vagónu. Představte si to: půl vagónu někdy až rozječených, přes sebe navzájem křičících dětí, dva stateční obyčejní cestující, a paní učitelka, která nakonec děti zvládla jen co se týká bezpečnosti (kontrolovala, aby nepřebíhaly). Nakonec se pokusila vyhlásit bobříka mlčení, což se pak projevovalo tím, že děti, které žalovaly na sousedy, že mluví, neustále napomínala. Děti nakonec vystoupily v Úvalech, a těch několik cestujících, kteří mezitím přistoupili, si oddechlo, zaujalo relaxační pozice, vytáhlo knihy či noviny, a těšilo se na klidný průběh zbytku jízdy.

Ale ouha, v Českém Brodě nastoupila partička fotbalistů asi ve věku 14 let. Pošťuchovali se a křičeli jeden přes druhého přesně jako ty menší děti, jen byli decibelově mnohem zdatnější, a taky používali mnohem sprostší slova. Jejich učitel hrál roli tolerantního pedagoga, ale očividně své svěřence nezvládal. A ta peprná slova, do úst školáků se naprosto nehodících, jakoby neslyšel.

Svět se mění. Děti jsou každou generaci chytřejší, ale bohužel také (porodem) poškozenější. Počet lehkých mozkových dysfunkcí, hyperaktivit a dyslektiků neustále stoupá. A ve zmateném prostředí neustále se měnících názorů na to či ono (nebo neustálých školských reforem) jsou jak děti, tak i rodiče ale i pedagogové stále zmatenější. Děti to různě maskují, ale uvnitř jsou si nejisté. Jediný recept je model, vzor, příklad. Potřebují lásku, potřebují cítit oporu, ale i pevnou ruku (lásku a hranice). Potřebují důslednost. V tomto smyslu je příliš liberální výchova stejně kontraproduktivní, jako přílišná hygiena. Ale vždy je to velmi individuální: co platí na jedno, neplatí na druhé dítě ani v rodině, natož ve třídě plné rozjívených puberťáků.

Dnes už navíc víme, že asi 80% informací vnímáme podvědomě: „nevíme“, že je vnímáme. V oblasti sluchu se dokonce uvádí ještě vyšší číslo: 92% toho, co naše uši (a sluchová centra v mozku) registrují, vědomě neslyšíme. Mozek si jako dokonalý cenzor a ekolog (aby ušetřil energii) vybírá jen to, co je pro tu chvíli (a toho člověka) důležité. V onom podvědomém modu ale velmi dobře (podvědomě!) nějak víme, že ač se učitel tváří jako suverénní pohodář, uvnitř je zmaten a zahanben vlastní neschopností poradit si s partou zvlčilých puberťáků. A oni to (také podvědomě) velmi dobře vycítí a využívají (tak jako výše popsaná partička fotbalistů).

Martina Riebauerová se v článku Školákům je třeba někdy nařezat (MF Dnes 25. 5. 2007) vyjádřila jasně za všechny rozumné: „Pohlavky i dřepy jsou nepřípustné, bez předchozího souhlasu rodičů nelze nechat dítě po škole, ba ani mu uložit úkol navíc. Nemluvě o diskrétních doporučeních ředitele: V rukavičkách, prosím, rodiče škole platí. Tady však už končí obrana práv dítěte a začíná holubník,“ aby o pár řádek dále došla k logickému a rozumnému názoru: „Nepřiměřený trest je krutý a dítě ho nechápe. Přiměřený trest je naopak ten, jemuž dítě rozumí a jehož vykonavatele respektuje….Riziko zneužití trestů je v dnešních školách bohužel příliš velké a těžko si lze představit jejich povolení zákonem. Upřímně však říkám: Neřeknu ani slovo, když učitel, jehož si velmi vážím, dá mému dítěti za (třeba) výjimečnou aroganci jeden výjimečný pohlavek. Zákaz nezákaz. A dokonce mu k tomu dám jakýsi generální pardon.“ Mimochodem, i T. G. Masaryk byl toho názoru, že „trestat by se mělo co nejméně, ale když trest, tedy tělesný a ovšem takový, aby se cítil – žádné hraní!“

Problémy s tresty ve škole ale svá řešení mají. Například už 5600 učitelů prošlo kurzem ESRO, který je má naučit lépe se ovládat a rozvíjet u dětí emoční inteligenci. Projekt financuje Evropský sociální fond. „Říkáme, že nezralí lidé učí nezralé lidi. Jen kantor, který ovládá emoce, dokáže totéž naučit své žáky“, tvrdí jedna z lektorek kurzu.

Domnívám se, že když rodič trestá, je to, jako v případě rozvodu, většinou nejméně z poloviny i jeho „chyba“. Rodiče dnes dávají méně facek než dávali jejich rodiče, a více s dětmi diskutují. Jenže to často berou příliš vážně a aplikují na myšlení dítěte myšlení své.

Já to se svými dcerami řešil tak, že když překročily hranice, plácnul jsem do stolu a zařval: „Co jste to provedly… to sem ale přísnej tatínek, co?“ Tutéž větu jsem začal jako přísný a trestající, ale dokončil s úsměvem jako chápající tatínek, na něhož je spolehnutí. V jedné větě byla hrozba, vytyčení hranice, ale zároveň ujištění, že je mám rád. A bylo to. Příště to už nezkoušely.

Přitom už víme, jak na to. Když je dítě správně porozeno (bez lékařských zásahů), neodebíráno matce, co nejdéle kojeno, co nejvíce chváleno, a neustále zásobováno dalšími podněty a stimulacemi (když už nestačí rodiče, nastoupí pískoviště nebo školka, a dnes i počítače a další vymoženosti), a ve škole hodnoceno ne podle toho, co neumí, ale chváleno podle toho, co mu jde, nezlobí a dá se s ním mluvit. I v pubertě. Mějme na paměti, že do sedmi let je hotova emoční struktura člověka na celý jeho život. Plácnutí na zadek školáka už moc nefunguje. Ale pamatujme si také, že děti jsou „dospělí“, co se týká schopnosti domýšlet důsledky svých činů, až po jednadvacátém roku věku.

Zdroj:
BLOG.RESPEKT.CZ, 29.5.2007, http://marek.blog.respekt.cz/

Azrodina_portal_250x250
Radek_banga_-_v_prodeji_250x250

Historický úspěch pro Českou republiku, český seriál #martyisdead získal cenu Emmy známou jako televizní Oscar

Mezinárodní akademie televizních umění a věd dnes vyhlásila v New Yorku internetový seriál #martyisdead jako vítěze mezinárodní ceny Emmy. Stalo se tak v průběhu slavnostního ceremoniálu 48. ročníku International Emmy Awards, který se letos poprvé konal online. Seriál o aktuálním tématu kyberšikany se stal historicky prvním českým seriálem, který získal tuto prestižní cenu. Emmy v kategorii krátkých seriálů převzali během online přenosu producenti Milan Kuchynka a Vratislav Šlajer. Spoluproducentem je i Jakub Koštál, režisérem Pavel Soukup.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! - UKÁZKY ZPĚTNÉ VAZBY

Reakce žáků, studentů, pedagogů i rodičů na preventivní program Radky Bangy.

VYŠEL PŘEPRACOVANÝ MANUÁL PRO SPOKOJENÉ RODIČE, DĚTI I UČITELE – KNIHA RESPEKTOVAT A BÝT RESPEKTOVÁN

Původní kniha Respektovat a být respektován vyšla v r. 2005 a od té doby se jí prodalo téměř 100 000 kusů. Za těch 15 let od vydání vyšla nová literatura, realizovaly se stovky kurzů se stejnojmenným názvem. A tak se autoři rozhodli knihu přepracovat. Z původní čtveřice autorů se toho ujaly J. Nováčková a D. Nevolová. Na více než 350 stranách autorky rozkrývají, jak vychovávat děti k sebeúctě a zodpovědnosti. Pomáhají porozumět potřebám dítěte a upozorňují na velká rizika metod, kterými jsou děti vedeny k poslušnosti i na neblahé důsledky takového jednání. My dospělí samozřejmě většinou vše děláme v dobré víře, že pro děti činíme jen to nejlepší, jenže opak bývá pravdou...

Za staré mobily pomoc do dětských domovů

Sběrová kampaň společnosti ASEKOL s názvem Věnuj mobil pravidelně pomáhá dobročinným organizacím. Za sběr vysloužilých mobilních telefonů daruje ASEKOL nové mobilní zařízení vybrané organizaci a navíc se postará o správnou ekologickou likvidaci starých zařízení. Letos se do této sběrové kampaně zapojili i zaměstnanci společnosti Avast, kteří během jednoho roku sesbírali 173 starých nefunkčních mobilů a odevzdali je k odborné recyklaci. Za tento počin ASEKOL věnoval 2 nové přístroje, které byly předány organizaci Dejme dětem šanci.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05