Jak zdravěji ochucovat aneb Používáte při vaření?
Autor:
Nepotřebujete víc času ani se nemusíte bát, že vašim strávníkům nebude chutnat. Naopak. Stačí jen zajít do nejbližší prodejny se zdravou výživou a nakoupit pár "jiných" ochucovadel. Většinou jsou sice o něco dražší než ta běžná, ale tahle investice se vám určitě vyplatí...
Biokoření – pochází výhradně z ekofarem, neobsahuje zbytky škodlivých chemických postřiků či hnojiv. Nesmějí se do něj přidávat žádné umělé látky zvýrazňující chuť či aroma. A na rozdíl od běžného koření je plné vitálních látek, protože nesmí být během výroby ozařováno.
SLANÁ KUCHYNĚ
Mořská sůl – přiměřené množství soli je pro lidský organismus nutné. Příliš mnoho soli ale škodí. Zkuste tedy trochu omezit solení a zároveň používat kvalitní nerafinovanou, nejlépe mořskou sůl. Některé bioprodejny nabízí i sůl sbíranou ručně. Vyhněte se také co nejvíce dosolování na talíři. Sůl, která je tepelně zpracovaná během vaření, je lépe stravitelná. Postupně se určitě naučíte odhadnout správné množství soli již na začátku přípravy pokrmů.
Zeleninové biobujóny – báječně nahradí všechny masoxové kostky a jiné zvýrazňovače chuti. Zaručeně neobsahují žádný škodlivý glutaman a jsou vyrobeny je ze sušené biozeleniny, kvalitního oleje a z biokoření. Nemáte-li zrovna k dispozici biobujón, typickou nažloutlou barvu silného vývaru polévce dodá koření kurkuma, které zároveň posiluje trávení a ochraňuje játra. Zeleninové kostky přidávejte už během vaření jako klasický masox. K dostání jsou v síti dm drogerií, v supermarketech i ve zdravých výživách.
Umeocet – skvělá varianta k ochucování zeleninových salátů či jakýchkoliv slanokyselých pokrmů (čočka, kulajda, bílé smetanové omáčky apod.) Nejde o běžný ocet, vzniká při výrobě švestiček Umeboshi, které mají výrazné léčivé účinky – zejména při žaludečních potížích a oslabené imunitě. Umeocet má vynikající slanokyselou chuť - saláty tudíž navíc nemusíte ani solit.
Sojové omáčky SHOYU a TAMARI – jedná se o přírodní sojové omáčky, neobsahují tedy žádná barviva, konzervační látky ani zvýrazňovače chuti. Vznikají přírodní fermentací a obsahují enzymy, které mají příznivý vliv na trávení a přispívají k lepšímu využití živin z potravy. Shoyu či Tamari lze používat k ochucování zeleninových polévek, dušené zeleniny, číny, omáček, pomazánek či luštěnin. Přidávejte je do pokrmu na posledních několik minut vaření. Pokud je vaříte déle, vytratí se jejich delikátní chuť. Nejlepší je pokrm mírně osolit v počátku vaření a před koncem dochutit sójovou omáčkou.
Biohořčice – jak už asi tušíte, neobsahuje konzervační látky, umělá ochucovadla ani přídavek cukru. Pokud koupíte kvalitní přírodní hořčici, pak není jen dochucovadlem, ale i lékem. Podporuje vstřebávání minerálních látek v těle, posiluje činnost tlustého střeva a dýchacích orgánů. Určitě už jste četli o tom, že při grilování a uzení vznikají různé jedovaté a karcinogenní látky. Horčice působí jako protivník - umí odstranit škodlivý vliv těchto jedovatých látek. (stejně působí bylinky jako tymián, šalvěj a rozmarýn). Při grilování na ně určitě nezapomeňte!
SLADKÁ KUCHYNĚ
Med – nejlepší je med v biokvalitě. Pocházejí nejčastěji z chráněných oblastí nebo ekofarem. Pro přikrmování ekovčelstev je dovolen jen vlastní med nebo cukerný sirup z ekologické produkce. Pro léčení ekovčelstev je zakázáno používat antibiotika a syntetické chemické prostředky.
Obilné sirupy a slady – obilné sirupy jsou vhodnou alternativou k bílému cukru, který oslabuje imunitní i nervový systém. Pokud jsou v biokvalitě, máte jistotu, že se jedná pouze o obilná zrna přeměněná za použití teploty a tlaku. Mezi slady jsou rozdíly v chuti, barvě, ceně i ve struktuře. Zdravotně i chuťově nejzajímavějším obilným sladidlem je tekutý rýžový nebo pšeničný sirup v biokvalitě. Vždy když použijete sirup místo cukru, musíte z receptu odebrat i trošku tekutiny.
Ječmenná sladěnka je sice levnější, ale málo sladí a pro většinu ještě nezvyknutých strávníků má určitou pachuť.
Javorový sirup – jedná se o koncentrovanou mízu z javorových stromů. Obsahuje sacharózu (není vhodný pro diabetiky), fruktózu, vitaminy (B2, B5, niacin, biotin) a minerální látky (vápník, hořčík, zinek, železo). Používá se nějčastěji na lívance, pudingy a kaše, které jím můžeme díky jeho nahnědlé barvě i ozdobit. Javorový sirup skvěle osladí i těsta třeba na bábovku, mufiny nebo na sušenky. Jen musíte vždy trošku ubrat tekuté složky.
Agáve sirup – sirup z agáve je zahuštěná přírodní šťáva z rostliny kaktusového typu. Obsahuje vysoký podíl ovocného cukru a velmi nízké množství sacharózy. Proto je vhodným sladidlem pro lidi s nadváhou a při redukčních dietách. Po konzumaci nezvyšuje hladinu krevního cukru tak rychle jako med či bílý cukr. Agáve sirup se hojně používá v Německu na výrobu biodžemů neslazených cukrem. Nemá totiž žádnou specifickou příchut (na rozdíl od obilných sirupů nebo javorového sirupu). Pokud máte rádi jahody nebo borůvky se smetanou (tzv. žahour) - místo cukru je skvělý právě agáve sirup.
Karob – používá se jako alternativa ke kakau. Pochází ze stromu, který roste na středním východě, má dlouhé lusky se semeny, která se suší a melou. Oproti kakau má karob 3x více vápníku, méně kalorií a méně tuku. Obsahuje vlákninu pektin, která reguluje trávení. Karob má oproti kakau nasládlejší chuť. Jsou lidé, kteří nedají dopustit na chuť kakaa a karob v lásce nemají, ale je i mnoho lidí, kteří si jeho chuť oblíbili.
„Pravý“ vanilkový cukr – běžný vanilkový cukr obsahuje bílý cukr a umělé vanilkové aroma. Zkuste si vyrobit vlastní vanilkový cukr. Potřebujete pravý vanilkový lusk (zakoupíte ho v dobrých obchodech s kořením). Snadno ztrácí svoji vůni, proto by měl být vždy přechováván v dobře uzavřeném obalu. Vložte ho do nádoby s přírodním třtinovým cukrem a dobře uzavřete.
Můžete také koupit biovanilkový cukr, který nabízí na českém trhu například dm drogerie obsahuje třtinový biocukr a drcený prášek z pravé vanilky
Džem bez cukru – měl by mít vždy co nejvyšší obsah ovoce. Důležité také je, aby
neobsahoval konzervační látky, žádná barviva ani aromata. Nejlepší varianta je, když není doslazován cukrem, ale třeba jen koncentrovanou hroznovou šťávou (například St. Dalfour, který je výborný, není ale z bioovoce) nebo třeba agáve sirupem (například biodžem ZWERGENWIESE – díky trochu vyšší ceně vhodný spíš pro svátečnější chvíle).
Biopuding - když koupíte běžný puding v prášku, podívejte se z čeho se skládá. Základem je vždy kukuřičný škrob a pak různá ochucovadla, umělá aromata a barviva. Biopuding neobsahuje nikdy umělá ochucovadla, barviva ani aromata. Obsahuje jen kukuřičný škrob a přírodní zdroj příchuti – například kakao nebo extrakt z biovanilky. Na českém trhu je dnes běžně ke koupi vanilkový a čokoládový biopuding ( například v dm drogeriích nebo ve zdravých výživách). Když máte chuť na ovocný puding, uvařte vanilkový a přidejte do něj rozmixovaný banán, jahody nebo džem podle chuti. Je to mnohem lepší než banánový puding s banánovým aroma a barvivem E102 a E124, která jsou dávána do spojitosti s dětskou hyperaktivitou a s alergickými reakcemi.
Literatura:
Text vybrán a upraven podle Biokuchařky Hanky Zemanové. Knihu koupíte v běžné knižní distribuci nebo na: http://www.smartpress.cz/
Zdroj:
AZ RODINA.cz - www.azrodina.cz
