PO PORODU SE ZMĚNIL?
Autor: Vlastimil Marek
„Se svým problémem se na nás obrátila zoufalá Denisa. Od té doby, co je maminkou, přestala svého muže zajímat. Příběh smutný, bohužel ne ojedinělý,“ píše redakce jedné ženské internetové stránky (zena.centrum.cz). Tazatelka samozřejmě nechápe, proč jí manžel po porodu jejich dcery řekl, „že si chce žít svůj život, že bude stejně pořád na motorce nebo s kamarády motorkáři, že ji má rád, ale že nechce žít stereotyp, že si musí od sebe odpočinout“, a je docela na dně („Malá má teprve 2 měsíce!“). Nedorozumění mezi muži a ženami je kopec a rady kamarádek, také žen, k pochopení reakcí mužů nepomohou. Pokusím se mužsky naznačit, proč asi muž Denisy jednal tak (z ženského pohledu) „nepochopitelně a nezodpovědně“, a jak z bryndy ven.
Muži v naprosté většině netuší vůbec nic o tom, k jak velkým hormonálním (tělesným, psychickým) změnám dochází v těle a mysli ženy v rámci těhotenství, porodu a mateřství. Bohužel to dost často nevědí ani ženy samotné.
Zkusme se na to podívat právě z pohledu muže: to ne on, ale ona se změnila. On se zamiloval, začal žít s milovanou ženou, jsou jen dva - a v tom bác ho, ona má najednou své bříško a své dítě, a muž sám je odsunut na vedlejší kolej a niterně zaskočen. A protože nechápe, proč se jeho milovaná tak moc změnila, bere to jako jistou zradu, a protože je samozřejmě také „muž“ akce, změní se v reakci na její změnu i on sám. Ona má dítě, on si pořídí také „dítě“, tedy práci a motorku. Je to jeho způsob obrany.
Přitom by mu to stačilo vysvětlit. Pokud se takovéto „problémy“ řeší např. v pražském A- centru na tzv. ženských kruzích, stačí si o tom promluvit, nebo si nechat odborně poradit (ne po internetu nebo s kamarádkou při sklence vína) a řešení je na světě: stačí takto znejistěného manžela někdy večer uložit a dát mu partnerskou milující masáž. A hodinku láskyplných doteků navíc okořenit verbálním ujištěním, že je stále milován, a že láska je jako moře – čím víc ji dáváme, tím víc jí máme. A ona teď dává lásku jak dítěti, které to právě v tomto období potřebuje přece jen víc, tak jemu, i když mu to možná tak nepřipadá. Platí to i co se týká důvěry - čím víc jí bude důvěřovat, tím jistější bude i co se týká jejich vzájemného vztahu. A že je to všechno dobré a výhodné i pro něho, protože ženské tělo probuzené šťastným těhotenstvím a (nejlépe) přirozeným porodem je schopné neuvěřitelných výkonů (citových, emočních, ale i tělesných).
Muži jsou všeobecně z žen daleko zmatenější, než ženy z mužů. Nechápou jejich myšlení ani v běžném životě, natož v těhotenství nebo šestinedělí (ženy mají o 30% víc propojení mezi levou a pravou mozkovou hemisférou, a když mluví odpočívají). Jsou zmateni z jejich každoměsíční (menstruační) změny. Nejsou na těhotenství své ženy a novorozence vůbec připravení. Vnímají například každou stížnost, každý stesk nebo dokonce pláč ženy jako svou prohru (něco jsem udělal špatně, ale netuším, co to je). Jak by mohli pochopit, že třeba žena občas pláče (protože jí tak velí hormony a psychika „jiného“ stavu). Pro ně je to ale téměř životní prohra, protože muži přece nepláčou… a netuší, jak to řešit. A tak odcházejí. Do zaměstnání, za přáteli a motorkami či auty, za koníčky. Odcházejí ne že by své ženy nemilovali, ale protože nerozumí jejich gestům, činům a projevům. A z nepochopení viní sebe.
„Prosím, poraďte!“ píše Denisa. „Mám doufat, že se vzpamatuje? Nebo to mám utnout, vyřešit rozvodem a zapomenout?“ ptá se naprosto chybně žena, která svého muže a otce své dcery stále někde uvnitř miluje. Její rozum ale nechápe, že manžel nechápe její změnu (a oba nevědí, že je to změna normální a dočasná). Nemá dost informací a problém chce řešit rázně „mužsky“. Rozvod přitom není řešení, ale útěk (před překvapivou situací, která pramení jen ze vzájemného nepochopení, ne z bytostně odlišných životních postojů). Příště by k tomu mohlo dojít zase. A také běžně (protože muži postrádají ty správné informace) naprosto zbytečně dochází.
Deniso, zkuste se, i v zájmů svém a svého dítěte, na chvíli vcítit do pocitů muže, kterého milujete, a večer mu dát láskyplnou masáž. To ne on, ale vy jste se změnila.
Vlastimil Marek, 5.3.2007
Zdroj:
BLOG RESPEKT CZ, 5.3.2007, http://marek.blog.respekt.cz/
