Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí

Autor: Nesia Laniado

Překážky, které je třeba překonat: Co nám brání, abychom dítěti dali příležitost změřit si síly, podniknout výpravu do neznáma a zkusit něco úplně nového? Probereme si různé případy jeden po druhém.

Jak_odmalicka_rozvijet_inteligenci_normal

Spěch

Když dítěti svěříme nějaký úkol, musíme počítat i s riziky. Například práci neprovede tak pečlivě jako my, anebo mu alespoň zpočátku půjde mnohem pomaleji než nám.

Jestli ho však k ničemu nepustíme, zbavíme ho možnosti se učit. Nemusíme mu svěřovat hned celý úkol najednou. Téměř pokaždé stačí, aby nám pomohlo jen s nějakou maličkostí, která nám urychlí práci, a dítě bude cítit, že má na výsledku svůj podíl a že umí jednat samostatně.

„Potřebovala bych, abys mi utřel nádobí.“

„Pojď mi pomoct a podej mi prostředek na nádobí.“

Nedůvěra

Většinou máme sklon podceňovat u dětí jejich schopnosti a samostatnost.

 „Bojím se ho poslat samotného do papírnictví.“

„Na letním táboře se bude cítit ztracený, nikoho tam nezná.“

„Je od přírody nesmělý, když půjdeme na hřiště mezi děti, ani se nedostane ke klouzačce.“

„Odjakživa je nemotorný, nesoustředěný, všechno mu padá z rukou, je impulzivní, líný…“

Jakmile někdo „dostane nálepku“, těžko se jí zbavuje. Ale mnohem horší je, že se často při potřebě nějak se definovat snadno podřídí předsudkům, které si o něm ostatní vytvořili.

Perfekcionismus

Tomáš vede souboj s počítačem. Tatínek mu stojí za zády a sleduje ho. Neustále ho bombarduje radami: „Ne! Víc doprava… výš… klikni! Honem, klikni, jsem ti řekl! Dvakrát! Ne! To bylo moc rychle! Počkej, já ti to ukážu… dej mi to! Tak to vidíš… Copak jsem ti to neříkal?“

Obrazovka zhasne a s ní i Tomášovo nadšení.

Často nedokážeme přijmout skutečnost, že dítě chybuje, nechápe, je pomalé nebo plní příkazy nepřesně.Trpíme, když něco není stoprocentní, a nakonec neodoláme pokušení – zasáhneme a dítě se propadne do propasti pokoření.

Děláme ze sebe oběť

„Na všechno musím myslet já!“

„Nevidíš, kolik mám práce?“

„Taky bys jednou mohl prostřít!“

Podobné věty nejsou zjevnou žádostí o pomoc, ale způsobem, jímž vyjadřujeme podráždění, špatnou náladu nebo frustraci člověka, který si neodkázal zorganizovat čas nebo nechtěl požádat o pomoc, když to bylo vhodné. Nepochybně jimi nepřimějeme děti, aby nám rády pomáhaly nebo aby pořádně provedly svou práci.

Nevyžádané zastoupení

Představme si, že jsme se sešli jako celá rodina a rozdělili si úkoly spojené s chodem domácnosti, řekli si tedy, kdo bude který úkol vykonávat a kdy to bude dělat. Ale nikdo si naše společné rozhodnutí nevezme k srdci. Koš přetéká odpadky, špinavé talíře se hromadí v dřezu a kočce hrozí smrt hladem.

Když nepořádek překročí naši mez tolerance, než bychom každému připomněli jeho úkol, uděláme raději všechno sami: umyjeme nádobí, vyneseme odpadky a nakrmíme kočku. Všechno je při starém – dokud nás nedbalost ostatních nerozzlobí natolik, že vybuchneme.

Když prohlašuje: „Chci být jako táta“

Nápodoba je základní formou učení. Jak jsme viděli, děti mluví a rozumějí mnohem dříve, než se naučí číst. Jak se tomu naučily? Posloucháním a napodobováním toho, co se děje kolem nich, když si celé hodiny hrají se slabikami ve fázi lalace, když se pokoušejí o stále složitější slova a když se snaží odhadnout podle reakce dospělých, zda se jim to či ono povedlo.

Podívejme se, jak jim můžeme pomáhat.

1. Neukládejme dětem příliš obecné nebo příliš složité úkoly

Často jsou úkoly, které dětem ukládáme, příliš složité nebo rozsáhlé, takže je nedokážou vykonat správně.

„Ukliď si pokoj!“

Takový úkol je pro většinu dětí příliš obecný. Předem jsou přesvědčeny, že to nezvládnou, a proto se ani nepokusí odněkud začít. Je vhodné dětem uvést přesný výčet věcí, které mají vykonat.

 „Než půjdeš spát, srovnej si pantofle u postele.“

„Pokaždé, když se svlečeš, si ulož oblečení do skříně, nebo – když je špinavé – ho hoď do prádelního koše.“

2. Pomoc nabízejme pouze, jsme-li o ni požádáni

Často se stává, že přecházíme z extrému do extrému – buď se příliš vnucujeme, nebo všemu necháme volný průběh.

  • V prvním případě sice dítě uchráníme před chybami, ale současně mu ani neumožníme, aby se ze svých omylů poučilo.
  • V druhém naopak ztrácíme příležitost podnítit dítě k dalšímu růstu. Jak mu můžeme pomoci? Ukažme si to na příkladu:

Tatínek vzal Jakuba (9 let) k sobě do práce, aby mu ukázal, jak se řídí výroba chladniček. Jakub okouzleně pozoruje řídicí pult se spoustou blikajících barevných tlačítek a čte si nápisy: Start, Stop, Ventilátor...

U jednoho tlačítka se zarazí:

„Tati, co je to zpětný chod?“

„Vsadím se, že na to přijdeš sám! Zkus se nad tím zamyslet. Teď je pás v chodu a kterým směrem se pohybuje?“

„Doprava.“

„Tak vidíš. A co se děje na pásu? Přidávají se k dílům chladničky další součástky, nebo se odebírají?“

„Přibývají.“

„A kdyby se stalo, že nějaká bude namontovaná špatně, co je třeba udělat?“

„Spravit to. Dát tam jinou.“

„Vidíš, a k tomu se musí celá chladnička vrátit zpátky, takže pás pojede zpátky. Tedy kam?“

„Takže pojede doleva!“

„Vidíš, že jsi na to přišel sám!“

Tatínek Jakubovi pomohl pochopit význam slova, ale současně mu umožnil i odhalit, jak funguje výroba chladniček.

Ještě záslužnější však je to, že se zcela obešel bez negativních poznámek: „Ne, tak to není.“ „To je špatně.“ Neřekl ani obyčejné: „Ne!“

I při opravování chyb stačí naznačit směr ke správné odpovědi, aniž bychom zdůrazňovali chybu samotnou.

Když dítě ukáže na karafiát a prohlásí: „To je růže,“ spíše než ho opravit: „Ne, to není růže,“ je vhodnější zeptat se: „Proč myslíš, že to je růže?“ 

3. Potvrzujme dítěti, že mu důvěřujeme

„Vím, že si boty dokážeš zavázat sám.“

„Pamatuješ, jak ti to posledně hezky šlo s nožem?“

„Jsem si jistý, že stačí, abychom si to zopakovali ještě jednou, a budeš si pamatovat, co je to pravý úhel.“

Dítě musí vědět, že i když kritizujeme jeho chování, máme v ně a v jeho schopnosti maximální důvěru.

4. Nepřestávejme opakovat

Nedivme se, že dětem musíme své rady často opakovat. Děti si je potřebují zažít. Je zcela běžné, že za několik dní nebo i jen za několik hodin se dítě začne chovat jako dříve a na naše slova zapomene.

Aby dítě naše rady mohlo vstřebat, musí je od nás mnohokrát slyšet.

Zdroj:

Ukázka z knihy Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí (Portál, 2004, dotisk 2007)

http://obchod.portal.cz/produkt/jak-odmalicka-rozvijet-inteligenci-deti/

Azrodina_portal_250x250
Radek_banga_-_v_prodeji_250x250

Historický úspěch pro Českou republiku, český seriál #martyisdead získal cenu Emmy známou jako televizní Oscar

Mezinárodní akademie televizních umění a věd dnes vyhlásila v New Yorku internetový seriál #martyisdead jako vítěze mezinárodní ceny Emmy. Stalo se tak v průběhu slavnostního ceremoniálu 48. ročníku International Emmy Awards, který se letos poprvé konal online. Seriál o aktuálním tématu kyberšikany se stal historicky prvním českým seriálem, který získal tuto prestižní cenu. Emmy v kategorii krátkých seriálů převzali během online přenosu producenti Milan Kuchynka a Vratislav Šlajer. Spoluproducentem je i Jakub Koštál, režisérem Pavel Soukup.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! - UKÁZKY ZPĚTNÉ VAZBY

Reakce žáků, studentů, pedagogů i rodičů na preventivní program Radky Bangy.

VYŠEL PŘEPRACOVANÝ MANUÁL PRO SPOKOJENÉ RODIČE, DĚTI I UČITELE – KNIHA RESPEKTOVAT A BÝT RESPEKTOVÁN

Původní kniha Respektovat a být respektován vyšla v r. 2005 a od té doby se jí prodalo téměř 100 000 kusů. Za těch 15 let od vydání vyšla nová literatura, realizovaly se stovky kurzů se stejnojmenným názvem. A tak se autoři rozhodli knihu přepracovat. Z původní čtveřice autorů se toho ujaly J. Nováčková a D. Nevolová. Na více než 350 stranách autorky rozkrývají, jak vychovávat děti k sebeúctě a zodpovědnosti. Pomáhají porozumět potřebám dítěte a upozorňují na velká rizika metod, kterými jsou děti vedeny k poslušnosti i na neblahé důsledky takového jednání. My dospělí samozřejmě většinou vše děláme v dobré víře, že pro děti činíme jen to nejlepší, jenže opak bývá pravdou...

Za staré mobily pomoc do dětských domovů

Sběrová kampaň společnosti ASEKOL s názvem Věnuj mobil pravidelně pomáhá dobročinným organizacím. Za sběr vysloužilých mobilních telefonů daruje ASEKOL nové mobilní zařízení vybrané organizaci a navíc se postará o správnou ekologickou likvidaci starých zařízení. Letos se do této sběrové kampaně zapojili i zaměstnanci společnosti Avast, kteří během jednoho roku sesbírali 173 starých nefunkčních mobilů a odevzdali je k odborné recyklaci. Za tento počin ASEKOL věnoval 2 nové přístroje, které byly předány organizaci Dejme dětem šanci.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05