11488786

CO CHTĚJÍ MUŽI OD ŽEN

Autor: Tomáš Bouda

Jsme generace mužů vychovávaných ženami. A já, třicetiletý kluk, stále přemýšlím o tom, jestli nějaká další žena je skutečně tím řešením, které hledám.

Sedíme s kamarádem Petrem. Hospoda v centru Prahy. Třetí pivo. Chlapská konverzace. „Nevim, prostě už to nešlo.“ (Lok piva.) „Měl jsem prostě dojem, že to s ní nikam nevede.“ (Lok piva.)
„Jak dlouho jste spolu byli?“ ptám se, částečně proto, že Petr je obzvláště nemluvný, a než by ze sebe vysoukal, co a jak se v jeho vztahu za poslední týden událo špatně, mohl by se mi tu také opít jako zvíře jen proto, aby si dodal kuráž o tom mluvit.
„Šest let? Tak nějak...“ (Lok piva.) Aby bylo jasno, Petrovi je přes třicet. Všichni jeho kamarádi včetně mě měli a mají jeho partnerku rádi. Což není zdaleka tak samozřejmé. Ona navíc tolerovala jeho svobodné a velmi nepravidelné zaměstnání (počítačový výtvarník na volné noze a zároveň majitel malého studia), které je zároveň jeho hlavním koníčkem. Což už vůbec není samozřejmé. Byla chytrá a pohledná.
Mám chuť mu říct, že je idiot, ale samozřejmě to neudělám. Za prvé jsme chlapi a musíme držet pohromadě. A navíc vím, že ho teď čeká peklo. Takže jen souhlasně pokyvuju hlavou. Mlčíme a pijeme. A řešíme jeho rozchod. Petrovi je třicet jedna a je to muž pod tlakem.
A není sám, můžu to potvrdit. Všichni jsme pod tlakem. Role mužů a žen se stírají tak rychle a nebezpečně, že už téměř neexistuje hranice. A pokud už si někdo dá práci s určením mužské role ve společnosti, většinou používá nějaké to pravěké přirovnání o mamutech, lovu a krmení rodiny, zatímco o ženách se tradičně mluví jako o těch, kdo vychovávají děti.
Vidíte ten rozdíl? Mamuti nenápadně naznačují, že muž je cosi starého, pravěkého, zoufale vyšlého z módy a je vlastně zatracený zázrak, že přežil až do dnešních dnů. Zatímco výchova dětí a sbírání plodů nikdy z módy nevyšly, naopak. Navíc stále víc žen dokáže i lovit, takže jejich význam se zvyšuje a po mužích se chce a žádá, aby se přizpůsobili.
I zcela příčetné a nesmírně sečtělé akademické mozky vám s vážnou tváří potvrdí, že příští zastávkou na cestě autobusu, ve kterém se naše civilizace řítí kupředu, bude matriarchát a fakt, zda zastávka přijde za touhle zatáčkou, nebo až za další, není až tak podstatný. Co se tedy honí hlavou mužům, kteří si dnes hledají partnerky? Co čekají, že si z nejdůležitějšího lovu svého života přinesou domů? A bude to kousat?

Prosím, starej se o mě!

Muži a ženy mají rozdílný jeden chromozom Y, který obsahuje přibližně 50 milionů genetických bází. Naproti tomu dva muži, klidně Čech a Rom, se liší maximálně v 3 milionech bází. Tedy mezi mužem a ženou je zhruba sedmnáctkrát větší rozdíl než mezi Čechem a Romem. Čistě geneticky: běžný Čech (ať už je sebevětší rasista) má daleko blíže k běžnému Romovi než k vlastní manželce.
Ale přesto je to jeho vztah k ženám, nikoli k Romům, co bude celý život ovlivňovat a řídit jeho nálady, jeho potřeby a vzorce chování.
Jedním z důvodů je samozřejmě to, že muž potřebuje, aby se o něj někdo staral. Podle výzkumu, provedeného agenturou SC&C pro Magazín DNES, potřebuje a chce doma mít více než polovina dotázaných mužů manželku v roli pečovatelské, 37 procent pak očekává, že jeho žena bude plnit roli manažerskou a 12 procent reprezentativní. To je to, co čeští muži žádají od svých partnerek. Ano, stále chtějí, aby o ně bylo pečováno, neboť jejich partnerka je jediný člověk, před kterým si mohou pořádně a od srdce zakňučet. Ostatně, všichni známe ty vtipy o mužské chřipce, na kterou se umírá. Je pro ně také důležité, aby byla jejich manželka schopná řešit věci spojené se vztahem a rodinou. Reprezentace tu nehraje roli, čeští muži jsou zaměřeni spíše na praktické věci než na vnější efekty.
Na první pohled tedy nic dramatického. Jenže problém je, že vše, co nyní muži chtějí po svých partnerkách, bude, či už dokonce je velmi záhy vyžadováno po nich. „Změna, která nyní probíhá v mužských a ženských rolích, je nesmírně dramatická. Od mužů se čeká změna role. Čeká se, že v partnerství přejdou z exteriéru do interiéru, z výchovné role do role pečovatelské. A výsledkem toho tlaku je mimo jiné šílená rozvodovost,“ tvrdí Jeroným Klimeš, uznávaný psycholog, jehož ordinaci plní mimo jiné i muži, které tenhle tlak láme.

Mezi matkou, učitelkou a babičkou

Definovat potřeby muže v tomto světě, kde pro ně přestává být cokoli jisté, není jednoduché. Po republice pobíhá ohromné množství mužů, kteří byli vychováváni v neúplných rodinách, pohybovali se mezi matkou, paní učitelkou a babičkou. Tihle muži sice možná chápou, že změna je nevyhnutelná, zároveň jsou však díky „ženskému odchovu“ zmatení ve vztazích k ostatním a často i sami k sobě. Ale i kdyby jejich rodinné prostředí bylo vyvážené, jejich otec jim se vztahy také těžko poradí. Poslouchal nanejvýš rady doktora Plzáka, které možná fungovaly skvěle v sedmdesátých letech, kdy bylo například téměř nemožné se od partnera nebo partnerky odstěhovat, ale dnes mají asi stejnou hodnotu jako černobílá televize.
Možná je tedy daleko snazší ptát se, co dnešní muži nechtějí. Metoda se dá vyzkoušet už na zmíněném kamarádovi Petrovi. Ten absolutně neví, co by od své budoucí partnerky chtěl, naprosto jasně však ví, co nechce: „Nebaví mne status quo.“ Jasně, svou partnerku měl rád, či dost možná ještě má, ale má dojem, že vztah nikam nevede. Všechno je v nejlepším pořádku, jen má prostě dojem, že jako člověk stojí na místě a jeho vztah s ním. A má dojem, že když vztah odhodí, věci se zase dají do pohybu. Udělat takto zásadní krok pro něj zdaleka nebude snadné.

Rozejdi se ty, já to nedokážu

Pokud se psychologové dokážou na něčem shodnout, pak na tom, že muži a ženy přistupují ke vztahům dost odlišně. U mužů působí jednak silné přitažlivé, ale i silné odpudivé síly. Přeloženo - jsou k ženám nesmírně silně přitahováni, zároveň si však ve vztahu k nim potřebují udržovat distanc.
Ženy mají obě tyhle síly slabší než muži. Snesou velkou blízkost, dokonce ji občas vyloženě fyzicky či psychicky potřebují, ať už v podobě partnera nebo kamarádek. Pokud však už jednou vztah ukončí, mají ve srovnání s muži menší snahu jej obnovovat. Je to přirozené - pokud v minulosti žena přišla o partnera, například v boji nebo ve válce, musela být připravena v zájmu přežití potomstva i svého okamžitě najít jiného partnera a přilnout k němu.
Muži mají naopak tendenci se do svých bývalých vztahů neustále vracet, stejně jako se vždy vraceli z vojny domů. Z toho pak plynou všechna ta roztomilá nedorozumění, když se muži snaží volat svým bývalým milenkám, přičemž „ahoj, jak se máš, dlouho jsme se neslyšeli“ je často jen špatně maskovanou snahou vyzkoušet, zda je sex s bývalou milenkou stále tak dobrý jako kdysi. Právě tohle přesvědčení „spali jsme spolu dřív, takže logicky nic nebrání tomu, abychom spolu nespali i teď“ je jen jedna z mnoha věcí, na kterých se muži a ženy nikdy neshodnou.
Snaha vracet se do vztahů s sebou ale nese další věc, kterou muži nechtějí. Nechtějí se rozcházet. Respektive budou moc vděční (což samozřejmě nevylučuje, že zároveň i strašně nešťastní), pokud to udělá žena za ně.
Je vědecky doložené, že pokud jste muž, psychologům se vyhýbáte jako čert kříži. Tedy pokud se zrovna nejmenujete Woody Allen. Ordinace Jeronýma Klimeše je ovšem muži dost zaplněná. „Muži k psychologovi jdou, až když už doopravdy neexistuje jiné východisko a oni jsou postaveni před realitu rozchodu nebo rozvodu. Do té doby jsou ve vztahu ochotni snášet prakticky cokoli. Ale když už pak dorazí ke mně, přivezou si s sebou na dvoukoláku tu pomyslnou mrtvolu svého vztahu, ukážou na ni a řeknou mi ,prosím oživit‘.“
Jejich nároky na partnerky se přitom lety příliš nemění. Zmíněný výzkum SC&C naprosto jasně ukázal, že tři čtvrtiny mužů by si vybrali ženu „hodnou, věrnou se starostí o rodinu“, spíše než „atraktivní, sebevědomou a ambiciózní“. Když se nad tím zamyslíte, není to žádná Sofiina volba. Většina mužů preferuje ve vztazích stabilitu (byť mají o jejím praktickém naplnění často zcela jiné představy než ženy) a ono kouzelné slůvko „věrná“ v jedné z možností prostě bezpečně zafungovalo.
Když muži volí raději rodinný typ žen, neupírají jim tím možnost budovat si například kariéru. Spíš se drží léty prověřené zkušenosti. Každý muž má raději ženu, která mu bude krýt záda, než tu, které je bude muset krýt on. Podle psychologa Miroslava Kratochvíla to mimo jiné znamená, že muž čeká, že ho jeho žena nebude zatěžovat zbytečnými starostmi. Což se ovšem vylučuje s rolí, do které je v souvislosti s novými pořádky tlačen. Žena od něj čeká vyváženou spolupráci. Nechce víc, než může dostat?
A aby to celé bylo ještě složitější - pokud se zeptáte, co tedy chtějí muži od žen, velmi pravděpodobně se vám dostane odpovědi „jak kdy“. Hodnotové žebříčky mužů se časem mění. Spousta časopisů pro muže je zaměřena především na potřeby těch mladších. „Když si přečtete všechny ty pánské měsíčníky typu Esquire, zjistíte, že tam jsou rady určené většinou pro první fáze vztahů. Dozvíte se, jak holku sbalit, jak ji dostat do postele. Jenže tenhle svět se vám ve vztahu hodně posune. A pokud se dostanete do rodiny, otočí se vám na hlavu,“ tvrdí Jeroným Klimeš. Jinými slovy, ta holka, kterou jste sbalil, protože měla nádherná prsa, skvělou postavu a sklony k nymfomanii, se ukázala jako někdo, s kým tak tak vydržíte dvakrát týdně, když u vás přespí, a už vůbec si ji nedokážete představit jako matku svých dětí. Byť se všechny pověsti o její nymfomanii potvrdily. Což je samozřejmě situace, ke které se budete jinak stavět v pětadvaceti a jinak v pětatřiceti. A úplně jinak v pětačtyřiceti.
Jeroným Klimeš má navíc ještě jednu teorii týkající se věku. „Myslím, že do konce vysoké školy, těsně po dvacítce má mnoho mužů představu ženy coby kamarádky. Aby byla intelektuálně stimulující, aby s ní byla zábava. Ještě tak do třicítky pak chtějí jakýsi polovztah - žádná rodina, jen si tak užívat. Pak ale hrozí, že muži často končí v jakýchsi záplatovacích vztazích, o kterých věří, že jsou jen přechodové. Ale pak se do té své ,záplaty‘ zamilují nebo ona do nich. A následují další problémy.“
Pokud už muž nějakým vážným vztahem prošel, stále nemá vyhráno. Muži mají tendenci vracet se ke svým rodinám i po rozvodu (silná přitažlivost, silná odpudivost, vzpomínáte...), což, často společně s traumatem rozchodu nebo rozvodu, komplikuje navázání dalšího vztahu.

Muži nejvíc potřebují... ženy

Takže k čemu jsme se to dobrali? Jisté je, že muži potřebují stabilitu a volnost. A intelektuální blízkost. A dostupný sex. A určitě ještě pár dalších věcí. Nevadí jim, když je žena ekonomicky silnější než oni. Nesnášejí však, když se jim to připomíná. „Je neuvěřitelné, jak jedna poznámka týdně typu ,ty nevyděláš dost peněz‘ nebo ,zase nemáme na tohle‘ dokáže muže totálně zdeptat,“ říká Klimeš.
Otázka je, kolik z těchto mužských potřeb má šanci přežít další společenské posuny. Muži se jim budou muset přizpůsobit, a je možné, že z těchto evolučních změn vyjdou sebevědomější a stabilnější. Což se ostatně týká i mého kamaráda Petra. Přežil první měsíc po rozchodu. Přežil i druhý. Třetí měsíc začal dělat na animovaném filmu, k jehož výrobě se nikdy nemohl rozhodnout. Krátce poté se k němu jeho přítelkyně vrátila. „Věci se rozhýbaly a já chtěl někoho, kdo je se mnou bude sdílet,“ řekl mi, když jsme se krátce sešli. Vypil jedno malé pivo. Pak musel domů. Jeho přítelkyně je těhotná a on ji nechtěl nechávat doma samotnou.
Těžko říct, zda tenhle příběh má nějakou obecnou vypovídací hodnotu - vyjma toho, že pokud muži něco doopravdy potřebují, pak to jsou ženy. 


 

Dotazník
Co od žen očekáváte? Agentura SC&C se ptala tisícovky mužů.

1. Od své partnerky očekáváte, že bude mít především roli

a) reprezentativní

b) manažerskou

c) pečovatelskou


2. Kdybyste si měl vybrat ze dvou typů žen, kterou byste upřednostnil?

a) atraktivní, sebevědomá, ambiciózní

b) hodná, věrná, stará se o rodinu


3. Žena by měla v práci trávit

a) tolik, aby zvládala péči o domácnost

b) tolik, aby měla domácnost přednost

c) kolik času chce a potřebuje

d) nemá chodit do práce


4. Když má žena výrazně vyšší plat než její partner, tak:

a) v tom nevidím problém

b) to nemůže moc fungovat


5. Pokud chce jít vaše partnerka bez vás večer do společnosti:

a) ať občas jde, ale chci vědět kam jde a kdy se vrátí (i když jsem raději s ní)

b) ať jde kdy a s kým chce, když to nedělá moc často

c)měla by být raději doma nebo jít se mnou

d) ať si chodí, jak často chce, s kým chce a vrací se, kdy chce


6. Kterou z těchto žen byste nejraději pozval na skleničku vína?

Kateřina Neumannová

Nicol Vaidišová

Jolana Voldánová

Zlata Adamovská

Taťána Kuchařová

Lucie Borhyová

Eva Herzigová

Lucie Bílá

Dagmar Pecková

Anna Geislerová

Alice Nellis

Ivana Chýlková


Jak na otázky odpověděli muži, které znáte?

Miroslav Macek, bývalý politik, lékař

1. Vzhledem k mému věku pochopitelně očekávám, že bude dokonale reprezentativní manažerkou všech mých nezbytných pečovatelek (nepočítaje automatický dýchací přístroj, ledvinu a hlavně játra).

2. Vybral bych ten třetí typ: atraktivní, sebevědomou, ambiciózní, hodnou, starající se o rodinu. Prý takový existuje.

3. Ideální žena by neměla chodit do práce, neměla by ovšem také doma překážet, měla by zvládat péči o domácnost a svůj čas trávit tam, kde chce a potřebuje, a přitom vydělávat spoustu peněz.

4. Žádný partner totiž nedokáže vydělat tolik peněz, kolik ten druhý dokáže utratit.

5. Ať si chodí, jak často chce, s kým chce a vrací se, kdy chce, pokud ovšem nechci, aby zrovna byla někde jinde se mnou anebo zůstala doma. Jak říkával Karel Marx: Svoboda je poznaná nutnost. Což platí oboustranně.

6. Nejraději postupně všechny a teprve pak bych se rozhodl, kterou pozvat na skleničku znovu, případně kterou pozvat na večeři.

Roman Šmucler, lékař

1. Manažerskou

2. Atraktivní, sebevědomá, ambiciózní

3. Kolik času chce a potřebuje

4. V tom nevidím problém

5. Ať jde, ale chci vědět, kam jde a kdy se vrátí (i když jsem raději s ní)

6. Dagmar Pecková

Jaromír Bosák, televizní sportovní komentátor

1. Manažerskou

2. Atraktivní, sebevědomá, ambiciózní

3. Kolik času chce a potřebuje

4. V tom nevidím problém

5. Ať si chodí, jak často chce, s kým chce a vrací se, kdy chce

6. Ivana Chýlková, když nechá Krause doma

Proč jsem tě opustil

Co nejvíc mužům na ženách vadí? Proč je opouštějí? Přečtěte si pár důvodů...

Jan (38 let) podnikatel

Rozejít se, zjistit, že bez sebe nemůžeme být, a zase se dát dohromady, to je super zážitek a vztah to může posílit. Jenže my jsme se rozešli a sešli šestkrát a mě už to nebavilo, neměl jsem na ty zvraty sílu. Chci už klid, zázemí, děti. Ty tomu říkáš „nuda, na kterou máme dost času“. Možná ty, ale já ne. Pro mě už práce, peníze a pařby několikrát do týdne nejsou všechno. Nebojím se o tebe, brzo si někoho najdeš. Bude se mu líbit, že jsi veselá, bezstarostná, že po něm vlastně nic nežádáš. Aspoň na začátku ano.

Martin (40 let) technik

Vím, že většina našich známých o nás říká: „Klasický případ. Byli spolu od devatenácti, tak si našel mladší.“ I kdybych Hanu nepotkal, přesto bych nezůstal. I když je pravda, že to urychlila. U Hany jsem totiž poznal, že ne pro všechny ženy je nejdůležitější nová sedačka, nový koberec, nová kuchyně. Nemohl jsem už dál každý víkend trávit u televize, protože utrácet za výlety ti připadalo zbytečné. Pro mě je důležitější jet jednou za rok na hory nebo k moři, jít do kina, něco vidět, zažít. Pro mě je to cennější než sedačka, kterou, přiznej si to, potřebuješ stejně jen proto, abys ji ukázala svým dvěma kamarádkám. Nevydělávám statisíce, neumím to. Vydělávám dvacet pět a dát je každý měsíc za něco nového do bytu mi přijde zbytečné. Uvažoval jsem o rozchodu pět let a když náš kluk odešel na vysokou a já potkal Hanu, připadalo mi to jako znamení.

Emil (54 let) elektrikář

Vyčítáš mi, že jiní muži v tobě pořád vidí sexy ženskou, zatímco pro mne jsi patník, nanejvýš stará bréca. Kdyby ses ale viděla, jak chodíš 28 let oblečená a upravená doma, musela bys uznat, že to chce nadlidskou představivost vidět v tobě sexy ženskou. Ty tepláky si snad šiješ sama, jako tchyně. Místo vlasů máš doma rousy. Jo, to když jdeš do společnosti, to je jiná. Necháváš naši pubertální dceru, aby ti lakovala nehty, barvila melíry a dělala frizury. Vytáhneš těsné šaty s hlubokým dekoltem, zavoní Dior. Doma jsem tě s dekoltem neviděl. Pokud jde o sex, občas se svalíš do postele čelem ke zdi a zády ke mně a vystrčíš zadek, ať si to jako rychle vyřídím. Copak jsem vzduch? Já už nemůžu, mizím, ale kdybys mě někdy pozvala načančaná na rande, půjdu rád.

Tomáš (35 let) podnikatel

Protože jsi mi říkala, že jsem truhlík. Já vím, říkala jsi, že to míníš láskyplně. Ale taky jsi se několikrát zmínila, že jsem k ničemu, že mi všechno trvá... Ponižovalo mě to. Vím, že holky s holkama na své mužské nadávají, ale... Pamatuješ, jak jsem přinesl nákup a občas v něm chybělo něco, co bylo na seznamu? No ano, stávalo se to, prostě v supermarketu nenajdu všechno, co chceš. No, tak si teď na ty nákupy choď sama. Jo - a jsem rád, že nemáme děti. Nechci aby můj syn poslouchal, jak mi žena říká, že jsem k ničemu.

Josef (30 let) novinář

Opustil jsem tě, protože je mi teprve třicet a pořád věřím v lásku na celý život. Co jsem na tobě obdivoval před dvěma lety, mě omrzelo - asi jsem sobec. Zamiloval jsem se do štíhlé postavy, do toho, jak ses svůdně vlnila na večírcích. Uhranulas mě i v ložnici. Nastěhoval jsem si tě domů, ale ty, jako by ses přestala snažit. Už jsi se moc nevlnila, po pár měsících byl i sex stejný, jako s každou předchozí. Pak jsem si začal všímat i tvých chyb: toho, že si nerozumíš, že nemáme jedinou společnou zálibu. Toho, že jsi povahou hospodyňka, a takovou já zatím nepotřebuju. Dodnes tě mám rád. Jenže je tu dost jiných...

Vojta (42 let) finanční expert

Máš už svoje vlastní děti a další si se mnou pořídit nechceš. To dovedu pochopit. Taky to, že máš spoustu každodenních starostí a málo času. Ale hlava už mi nebere, že pořád vrčíš, že máš zpackanej život. Přitom si každý druhý večer musím otevřít konzervu s rybičkama, ty už nemáš chuť udělat ani tuňákovej salát. A co si budeme povídat, sex s unavenou čtyřicítkou taky nestojí za moc. S Janou teď můžu zajít i do divadla, nebo na brusle, my byli poslední roky leda v KFC.

Miroslav (67 let) důchodce

Začalo to, když před deseti lety odešli z domova naši dva synové. Najednou nebylo koho vychovávat, koho se ptát, co si dá k večeři, nebylo koho sekýrovat kvůli neuklizené koupelně. Všechno jsem to najednou schytával já. V práci jsem si jako šéf padesátičlenného týmu užíval autoritu a uznání, doma jsem byl za idiota. Nedokázal jsem si představit, že takhle bude vypadat naše společné stárnutí. Určitě to ani netušíš, ale začal jsem si tehdy shánět pronájem nějakého malého bytu. Nakonec jsem zjistil, že dvaatřicet let společného života nejde zahodit. Teď jsme oba v důchodu a já jsem se naučil pár triků, jak to tvoje občasné sekýrování přežít.

Matky, krasavice nebo manažerky?

Polovina mužů chce, aby o ně žena především pečovala. Miroslav Macek si ve svých snech vymodeloval reprezentativní manažerku, která bude řídit všechny jeho pečovatelky. Macek - pokud se neurazí, už patří spíše mezi starší muže a ti v průzkumu jednoznačně volili ženu-pečovatelku. Jednak kvůli sobě, ale především kvůli dětem. Žena by podle mužů měla zůstávat především matkou a šéfkou domácnosti. Naopak svobodní a bezdětní muži dbají více na „vnější efekty“ a požadují, aby jejich partnerka byla dostatečně reprezentativní a klidně jí „povolí“ i budování kariéry. SC&C

Hlavně buď věrná a starej se o rodinu

Mladší muži volí ženu sebevědomou a atraktivní. Možná neplánují rodinu. Když na podobnou otázku odpovídaly ženy, měly daleko víc jasno: věrnost a orientaci na rodinu by u svých mužů ocenilo více než devadesát procent z nich. Muži si takových vlastností také velmi váží, ale skoro čtvrtina by si naopak vybrala spíše partnerku atraktivní, sebevědomou a ambiciózní. Buď spoléhají, že mateřské pudy ženu k rodině stejně nakonec přitáhnou (a zůstane přitom krásná a sebevědomá), anebo muži stále více chápou, co je emancipace. Každopádně takto uvažovali a volili mladší, svobodní a bezdětní pánové. SC&C

Choď do práce, ale nešiď domácnost

Ženám by mělo zbývat ještě dost sil na druhou směnu v domácnosti. Pouze šest procent mužů nechce, aby žena chodila do práce. Vydělají dost sami? Potřebují stoprocentní zázemí, teplé večeře a perfektně vychované děti? Anebo ji tak milují a nechtějí, aby se zbytečně namáhala? To už průzkum nezkoumal. Každopádně většina mužů je ráda, že jejich partnerka vydělává. Nesmí to však být znát na chodu domácnosti a výchově dětí. Trochu nefér, ne? Většina žen může jen závidět manželkám Romana Šmuclera nebo Jaromíra Bosáka: ti totiž tvrdí, že žena by měla v práci trávit, kolik času chce a potřebuje. SC&C

Vydělávej moc, vadit mi to nebude

Velký plat asi nevadí nikomu. Ani pokud ho má žena. Toho, že by nižším platem přišli o dominantní postavení, se obávají hlavně starší muži a ti, kteří jsou oddaní komunistické straně. Osmdesáti procentům mužů však vůbec nevadí (nebo spíše - nevadilo by), pokud jejich partnerka vydělává víc. Nesmí přitom ovšem zanedbávat péči o děti a o domácnost - viz předchozí otázka... Větší plat by nepřekážel ani Jaromíru Bosákovi či Romanu Šmuclerovi. Ten možná tu situaci i zažil, jeho žena Líba byla vždy výborně placenou manažerkou. Miroslav Macek zase tvrdí, že žádný člověk nedokáže vydělat tolik, aby to jeho partner nebo partnerka neuměli utratit. SC&C

Občas si vyhoď z kopýtka, ale vrať se

Mužům nevadí, když si jejich žena občas vyjde sama do společnosti. Jdi si, kam chceš, a vrať se, kdy chceš. Líbila by se vám taková volnost? Zastává ji však jen deset procent mužů. A to je třeba o dost méně než těch, kteří mají svou partnerku nejraději pěkně doma, a když do společnosti, tak ve dvou. Takto smýšlí spíše starší a méně vzdělaní lidé. Téměř polovina všech respondentů (46 procent) zvolila zlatou střední cestu: ať si občas jde, ale chci vědět, kam jde a kdy se vrátí. Zajímavé je, že téměř shodně na toto téma odpovídaly v průzkumu i ženy. SC&C

Na skleničku s Neumannovou

Stupně vítězek: 1. sportovkyně, 2. herečka, 3. moderátorka

Když si měly ženy ze seznamu 12 osobností vybrat společníka na večeři, vyšel z průzkumu jednoznačný favorit: Miroslav Donutil. Získal 21 procent. Muži rozložili svůj zájem daleko rovnoměrněji. Vyhrála Kateřina Neumannová s šestnácti procenty, jen o procento méně získala Zlata Adamovská, následovaná Lucií Borhyovou. Zajímavé je, že vyložené krásky Miss World Taťána Kuchařová a topmodelka Eva Herzigová skončily až na konci pomyslného seznamu. A režisérka Alice Nellis, zřejmě zastupující ženy-intelektuálky, je úplně poslední. Například Jaromír Bosák si vybral Ivanu Chýlkovou s tou podmínkou, že nechá svého partnera Jana Krause doma. SC&C

Zdroj:
Magazín Mladé Fronty DNES, 23.8.2007, www.idnes.cz

Azrodina_portal_250x250
11499230

Za staré mobily do jihlavské ZOO

Děti uspořily recyklací 40 bazénů vody, za odměnu jedou do ZOO Soutěžní klání základních škol z celé republiky ve sběru mobilních telefonů proběhlo pod názvem Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu. „Ze 121 škol bylo svezeno a předáno k recyklaci 9 412 kusů mobilních telefonů,“ uvedla Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, společnosti, která soutěž organizuje. „Děti ekologickou likvidací mobilů pomohly uspořit vodu, která by například více než čtyřicetkrát naplnila oba bazény sportovního multifunkčního objektu Evžena Rošického v Jihlavě,“ dodala Dana Duchečková, tisková mluvčí společnosti ASEKOL.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! - DÍKY RADKOVI BANGOVI A AV MEDIA

Radek Banga inspiruje mladé lidi k životu bez drog, násilí a dalších variant rizikového chování. Program Když chceš, tak to dokážeš! mělo i díky AV MEDIA v letošním školním roce možnost slyšet téměř 9 000 žáků a studentů z celé České republiky.

Zlatý Ámos 2018 & Mlékárna Valašské Meziříčí

Podporou mladých lidí se Mlékárna Valašské Meziříčí zabývá dlouhodobě. Propaguje zdravý životní styl spojený s pohybem a vyváženým stravováním. Nechyběla tedy logicky ani při podpoře prestižní ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, protože osobnost učitele považuje při výchově dětí za zcela zásadní. Svými produkty podpořila už krajové semifinále ve Zlínském kraji. Čerstvé kysané výrobky a jogurty nechyběly pak ani na celorepublikovém finále Zlatého Ámose. Voucher na zdravé a chutné produkty z Valašska si odnesl vítěz 25. ročníku ankety o nejoblíbenějšího učitele České republiky. Zlatým Ámosem se stal David Turek ze Základní školy v České Kamenici. Lucii Bakalovou pak vybrala dětská porota jako dětskou Ámosku, ta voucher od Mlékárny Valašské Meziříčí obdržela také. Zlatého Ámose vybrala porota v čele s Janem Cimickým na základě vystoupení ve finále, které přijeli podpořit nejen jeho žáci, ale i příznivci dalších pěti finalistů. Finálové kolo moderoval známý tanečník a moderátor Jan Onder.

Bambini litera 2018. Když děti píšou pohádky

Rodí se další výjimečná pohádková knížka – výsledek již třetího ročníku soutěže pro malé spisovatele Bambini litera. Zapojit se do ní mohou žáci prvního stupně základních škol, kteří mají fantazii a chuť promítnout ji do příběhů. Co je na Bambini litera úžasné? Děti, které dosud psaly pohádky jen tak pro radost „do šuplíku“, je mohou ukázat ostatním v knížce, která se i letos objeví na předvánočním trhu.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

PODÍVEJTE SE NA VIDEOKLIP JIŽNÍ SPOJKA

Je lepší dvojka nebo trojka?

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

FIRMY MOHOU RECYKLACÍ POMOCI DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ

ASEKOL ODSTARTOVAL PROJEKT VĚNUJ POČÍTAČ. Nezisková organizace ASEKOL od července spustila dlouhodobý projekt Věnuj počítač. Jde o akci na podporu sběru a recyklace počítačů a notebooků z firem po celé České republice. Firmy podle výzkumu totiž až v 80 % případů nakupují nové zařízení mnohem dříve, než staré skutečně doslouží. Tyto funkční přístroje chce ASEKOL po repasování předávat dětem z dětských domovů. Navíc zapojené firmy obdrží i certifikát společenské odpovědnosti.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05