PORODNICE - JAK VYBRAT TU DOBROU A PROČ VŮBEC VYBÍRAT
Autor: Petra Sovová, odborná supervize Ivana Königsmarková
Na co si dát v porodnici pozor a proč má smysl hledat takovou, kde vám vyjdou vstříc. Přečtěte si PROBLEMATICKÉ POSTUPY BĚŽNĚ UŽÍVANÉ V ČESKÝCH PORODNICÍCH POHLEDEM VÝZKUMŮ.

Foto: Jana Stachová, www.dreamlab3.com
PROBLEMATICKÉ POSTUPY:
Oholení pubického ochlupení
Předpokládalo se, že snižuje riziko infekce a usnadňuje sešití případných porodních poranění.
Pro tuto hypotézu neexistují žádné důkazy. Rutinní užívání může naopak zvýšit pravděpodobnost infekce virem HIV nebo hepatitidou (žloutenkou) jak pro poskytovatele péče, tak pro ženu.
10 KROKŮ K LEPŠÍMU PORODU. PODPORA PRO MAMINKY A PORODNICE.
Klystýr
Předpokládalo se, že stimuluje děložní stahy a prázdná střeva umožňují sestup hlavičky. Také se věří, že snižuje znečistění a tím riziko infekce matky i dítěte.
Klystýr je nepříjemný a představuje určité riziko poškození střev. Bez klystýru je případné znečistění většinou jen mírné a snadněji se odstraňuje než znečistění, které nastane po klystýru. Nebyly zjištěny žádné účinky na délku trvání porodu nebo neonatální infekci či na infekci vzniklou po poranění hráze.
Názor WHO ( World Health Organisation - Světové zdravotnické organizace):
Rutinní provádění klystýru je praktika jednoznačně škodlivá, která by měla být eliminována. Výjimkou může být výskyt zácpy, pokud v rané fázi porodu spontánně neustoupí. V tomto případě však ženě postačí uvolnit malým klyzmatem či k tomu určeným gelem jen anální oblast.
Umělé vyvolání porodu
Lékař/lékařka k němu může přikročit z více důvodů:
- obavy o stav dítěte
- větší pohodlí
- podezření na příliš velké dítě
- předčasný odtok plodové vody
- nález streptokoka skupiny B
- přenášení
Porod je uměle vyvoláván z mnoha důvodů, ale jen malé procento je skutečně opodstatněné.
Zde se zaměříme na poměrně časté umělé vyvolání porodu z důvodu „přenášení“: těhotenství trvá zpravidla 40 týdnů +- 2 týdny. Do ukončeného 42. týdne nelze mluvit o přenášení. Uměle vyvolaný porod v době, kdy na něj matka není připravena, často končí císařským řezem.
Omezování jídla a pití
Řada lékařů se stále domnívá, že jíst a pít během porodu je riskantní, protože v případě podání celkové anestezie (operačního porodu) by mohlo vzácně dojít ke vdechnutí částeček jídla do plic (aspiraci).
Hladovění nezaručuje, že žaludek bude dostatečně prázdný. Celková anestezie se při porodech užívá čím dál méně.
Názor WHO:
Dehydratace a hladovění je pro ženu zdrojem značného nepohodlí a stresu a může nežádoucím způsobem ovlivnit průběh porodu.
Odpírání jídla a pití rodičkám nemá opodstatnění a je zbytečnou a neúčelnou praxí.
Amniotomie (dirupce vaku blan)
Lékaři tento zákrok zdůvodňují tím, že urychluje porod a umožňuje určit kvalitu plodové vody, která je ukazatelem stavu dítěte. Může rovněž porod vyvolat a v neposlední řadě umožňuje zavést tzv. skalpovou elektrodu na hlavičku dítěte.
Rutinně prováděná amniotomie má zanedbatelný a těžko odhadnutelný přínos a mnoho potencionálních rizik. Časná amniotomie zvyšuje riziko infekce u matky i dítěte a riziko, že bude porod ukončen císařským řezem indikovaným pro tíseň plodu. Amniotomie může být příčinou prolapsu (výhřezu) pupečníku.
Názor WHO:
Amniotomie zkracuje porod o poměrně krátkou dobu a není faktorem, který by měl na délku porodu zásadní vliv. Výzkumy nepotvrdily prospěšnost amniotomie.
Epidurální analgezie a anestezie
Tzv. „epidurál“ je metoda, při níž se vstřikuje chemická látka (anestetikum) kanylou zavedenou do dolní části zad. Dočasně znecitliví nervy od místa vpichu dolů – pokud správně funguje, žena necítí bolestivost stahů.
Mnozí lékaři a lékařky jsou přesvědčeni, že rodička porodními bolestmi zbytečně trpí a považují epidurální analgezii za vhodnou úlevu.
Provádění epidurálů vydělává porodnicím poměrně hodně peněz. O rizicích se příliš nehovoří, proto se jim zde budeme věnovat šířeji.
Epidurální analgezie (EA) zpomaluje porod, vede k častějšímu používání oxytocinu, zvyšuje počet epiziotomií, klešťových porodů, vakuových extrakcí, pravděpodobnost vaginálního instrumentálního porodu a ukončení porodu císařským řezem. EA může výjimečně vyvolat i život ohrožující komplikace (ztráta vědomí, křeče, srdeční zástava, prudký pokles krevního tlaku, nausea, zvracení, potíže s dýcháním, poškození mozku, alergický šok, poranění nervů, vznik abscesu, prudké bolesti zad či hlavy, problémy s močením, zimnice, svědění, senzorické potíže, funkční svalové poruchy a úmrtí u matky, tíseň plodu) u matky i dítěte, zvýšit jejich tělesnou teplotu (způsobit horečku) a riziko infekce. Matce může způsobovat dlouhodobé nebo chronické problémy, jako jsou dočasná urinární inkontinence, vznik hematomů, poranění nebo poškození nervů a ovlivňuje její (i partnerovo) vnímání porodu. Možnými, i když dosud nepotvrzenými komplikacemi, jsou neurologické následky, dysfunkce močového měchýře, chronická bolest hlavy, dlouhodobá bolest zad, hučení v uších, nedoslýchavost a senzorické potíže.
Epidurálně podávaná analgetika a anestetika pronikají do organismu dítěte, negativně ovlivňují jeho okysličování, mohou způsobit závažné poruchy srdečního rytmu, vyvolávat dýchací potíže při porodu a komplikovat začátek kojení. Můžou mít nežádoucí vliv na fyzické i psychické zdraví novorozence. Neexistuje ani náznak vědeckého důkazu pro hypotézu, že EA chrání dítě před vznikem plodové tísně. EA narušuje fyziologický proces porodu a negativně ovlivňuje první kontakty a vytváření citového pouta mezi matkou a dítětem.
Porodní bolesti jsou normálním fyziologickým jevem a mají svůj smysl; existuje mnoho přirozených a bezpečných technik, jak utlumit vnímání bolesti při porodu:
- svobodná volba polohy v 1. i 2. době porodní
- teplá koupel nebo sprcha
- masáže, doteky, hypnóza, hudba
- užívání technik na odvádění pozornosti (určitý rytmus dýchání, vizualizace aj.)
Názor WHO:
Mnoho žen tyto přirozené praktiky hodnotí jako užitečné, nemohou ženu poškodit, lze je tedy doporučit. Farmakologické metody by nikdy neměly nahradit osobní pozornost a láskyplnou péči o rodící ženu.
Čtěte také: PORODNÍ TECHNIKY, CO JE DOBRÉ VĚDĚT
Řízené tlačení
Rutinním postupem některých porodnic je stanovit počátek 2. doby porodní diagnostikováním úplné dilatace (otevření) děložního hrdla a rodičku povzbuzovat k tlačení bez ohledu na její vlastní pocity.
Názor WHO:
Fyziologický postup spočívá ve vyčkávání, dokud žena sama necítí potřebu tlačit, tj. dokud se reflex tlačení neobjeví spontánně. Tento postup je pro ženu snazší, nemá ani žádné nebezpečné následky pro plod nebo výsledek porodu a celkovou dobu tlačení zkracuje. Tlačení řízené personálem porodnice nepřináší žádné výhody. WHO řadí tento postup mezi postupy nevhodně používané.
Episiotomie (nástřih hráze)
Předpokládá se, že nástřih je méně bolestivý než natržení. Má se za to, že je také prevencí inkontinence a vzniku hlubokých trhlin, zasahujících do řitního svěrače.
Ve srovnání se spontánně vzniklými trhlinami není méně bolestivý, naopak je mnohem bolestivější. Anální poranění zřídkakdy vznikají jinak než jako samovolné pokračování nástřihu a zvyšují pravděpodobnost fekální inkontinence, vzniku infekce a bolesti při pohlavním styku.
Názor WHO:
Neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že liberální nebo rutinní provádění episiotomie má příznivé účinky, existují však jasné důkazy o tom, že může způsobit škodu.
(viz také Epiziotomie - chirurgický nástřih)
Přerušovaný kontakt matky a dítěte
V mnoha porodnicích dochází k separaci dětí a matek z důvodů odnášení dětí na různá vyšetření a zákroky, k observaci na novorozeneckém oddělení či zahřátí podchlazených dětí v inkubátoru. Častým důvodem je rovněž snaha, aby si matky odpočinuly.
Názor WHO:
Tělesný kontakt s matkou je nejlepším prostředkem k udržování tělesné teploty dítěte. Tento kontakt je doporučován i z důvodů psychologických: podněcuje vzájemné seznámení matky a dítěte a poskytuje dítěti důležitý pocit bezpečí.Pro zdravotní stav novorozence je výhodné, když se setkává s bakteriemi na kůži své matky, nikoliv s bakteriemi poskytovatelů péče. Dítě by mělo být v těsné blízkosti své matky ve dne i v noci a mělo by k ní mít neustále neomezený přístup.
WHO řadí omezení kontaktu matky a dítěte po porodu mezi praktiky prokazatelně škodlivé, které by se měly vyloučit.
ZNOVU SPOLU - PROČ NESMÍ NOVOROZENEC V ČESKU TRÁVIT SVÉ PRVNÍ OKAMŽIKY NA MATEŘSKÉM BŘIŠE
Použitá a doporučená literatura:
GOER, Henci: Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšímu porodu. One Woman Press, 1999
ODENT, Michel: Znovuzrozený porod. Argo, 1995 a 2000
STADELMANNOVÁ, Ingeborg: Zdravé těhotenství, přirozený porod. One Woman Press, 2001
SIMKINOVÁ, Penny: Partner u porodu. Argo, 2000
WHO (kolektiv autorů): Péče v průběhu normálního porodu. Ministerstvo zdravotnictví, 2002
Zdroj:
Text byl vydán pod názvem PROBLEMATICKÉ POSTUPY BĚŽNĚ UŽÍVANÉ V ČESKÝCH PORODNICÍCH POHLEDEM VÝZKUMŮ v těchto publikacích:
Reprodukční práva žen a mužů (vydává Gender Studies, o.p.s. v r. 2006) a Cesty ke spokojenému porodu (Hnutí za aktivní mateřství 2009)Gender Studies, o.p.s., 2006, http://www.feminismus.cz/download/reproprava_final_vnitrek_cb.pdf
a Cesty ke spokojenému porodu (vydalo Hnutí za aktivní mateřství v r. 2009) - www.iham.cz
Na AZ RODINA.cz aktualizováno 23.7.2009
Související odkazy: