DEJTE POZOR NA ROSTLINY
Autor: Radmila Gálová
Nejen v obývacím pokoji, ale i ve všech dalších místnostech, balkony a terasy nevyjímaje, je třeba dobře zvážit umístění a druhy pokojových rostlin. Zřejmě neexistuje domácnost, jejíž součástí by nebyl vlastní malý kousek přírody. Rostliny zpříjemňují interiér a zvlhčují vzduch.
Květiny však nejsou jen užitečným a krásným společníkem; mnohé z nich mohou způsobovat dýchací nebo alergické obtíže, nebo jsou dokonce jedovaté. Dokud vaše dítko ochutnává vše, co má kolem sebe, odstraňte květiny z jeho dosahu. A ty, které ponecháte, byste měli dobře znát.
Mezi rostliny, které jsou pro nenechavé dítě či domácí mazlíčky nebezpečné, patří například: difenbachie, scindapsus (potos), kala, amarylis, monstera (filodendron) (obr.vpravo dole) či anturie. Tyto rostliny způsobují ve větší či menší míře otoky, křeče a dýchací potíže až dušení a jejich eventuální požití vyžaduje bezpodmínečně lékařské ošetření. Potíže se dostavují zpravidla do 15 minut po nehodě a čím je dítě menší, tím větší existuje hrozba těžkého průběhu.
Jedovatý a navíc špičatými listy zraňující je také oblíbený tchynin jazyk (sansevieria). Pozor i na dracény, bramboříky, petúnie, okrasné papričky či některé sukulenty. Africké fialky mohou například způsobit alergické reakce, o vánočních svátcích se mějte na pozoru i před oblíbenou vánoční hvězdou (pryšec).
Kterých rostlin se tedy není třeba obávat? Například begonií, voděnek, ibišků či většiny kapradin. V dětském pokoji můžete mít také třeba citrusy, kvalitě vzduchu napomohou cypřiše či eukalypty.
Dejte pozor také na balkonové rostliny. Dveře na balkon nebo terasu zabezpečte proti otevření řetízkem nebo speciální pojistkou. Nikdy nenechávejte dítě na balkoně bez dozoru.
Zahrada
Pro rodinu s dětmi je to báječná věc – pokud je pro ně bezpečná. Na to bychom měli myslet ideálně už při jejím zakládání nebo nejpozději předtím, než naše dítě na zahradu poprvé vkročí.
Zásadní je věnovat pozornost také výběru rostlin a keřů – pozor i na zdánlivě nejedovaté rostliny – mohou způsobit alergii nebo trávicí obtíže. Některé rostliny (a platí to samozřejmě nejen pro ty zahradní, ale i pěstované v domácnosti nebo volně rostoucí, které potkáváme na procházkách přírodou) obsahují jedovaté látky. Mohou ovlivňovat nervovou soustavu, způsobit zvracení, průjem, nevolnost, ztížit dýchání. Jiné mají vliv na srdce, dráždí sliznici nebo pokožku. Děti nemusejí nutně takové rostliny nebo jejich části pozřít – někdy stačí pouhý dotek či dlouhé přivonění. S tím souvisejí také možné alergické reakce.
Příklady rostlin, o nichž víme, že jsou jedovaté, ale i těch, u nichž bychom žádné nebezpečí zřejmě nečekali:
Tis – svými bobulemi často láká děti k hrám na „vaření čaje“, ale pozor, jsou prudce jedovaté!
Konvalinka – jedovatý je stonek, listy, červené plody, srdeční komplikace může způsobit i voda z vázy po kytičce konvalinek.
Šťavel kyselý – obsahuje mírně jedovatou kyselinu šťavelovou.
Náprstník (obr. vlevo dole) – roste volně na pasekách, ve své okrasné verzi je oblíbenou ozdobou zahrad, způsobuje však otravy.
Vlaštovičník – často ho vídáme jako plevel na zahradách, u plotů či cest, obsahuje jedovaté alkaloidy podobné opiu, které především dráždí pokožku.
Lýkovec – kvete časně zjara a jeho červené plody jsou rovněž jedovaté.
Pámelník – bílé plody tohoto podzimního keře mají děti v oblibě: po šlápnutí zvukomalebně prasknou, malé hospodyňky z něj panenkám vaří „oběd“. Je třeba však dát opět pozor, požití bobulí způsobuje zažívací potíže.
Ptačí zob – černé plody tohoto v srpnu kvetoucího keře vyvolávají trávicí obtíže.
Břečťan popínavý – patří mezi ta méně zjevná nebezpečí, málokdo ví, že jeho bobule jsou pro člověka jedovaté.
Černý bez – kůra a listí jsou jedovaté, dětem uškodí i požití většího množství syrových černých bobulek s červenou šťávou.
Fazole – koho by napadlo, že syrové lusky a boby mohou způsobit těžké průjmy a odvodnění?
Mezi jedovaté rostliny, které mohou doslova „otrávit“ naše veselé chvilky s dětmi na zahradě, patří dále například sněženky, bledule, tulipány či pivoňky. Pozor je také třeba dát na přezrálé plody meruněk a broskví, které často skrývají prasklou pecku – jádro uvnitř pecky je rovněž jedovaté. A tím výčet samozřejmě nekončí…
Nepodaří-li se vám zahradu uchránit před výskytem nebezpečných rostlin, o to bedlivější musíte dávat pozor na aktivity dětí, které se v ní pohybují, zvláště těch menších.
Vhodné je také děti s riziky otravy seznámit, nejlépe hravou formou, naučit je rozeznávat jednotlivé rostliny a domluvit si pravidla chování na zahradě. Usnadní vám to dodržení bezpečnosti pobytu dítek nejen na zahrádce, ale i jinde v přírodě. Při otravě nebo zasažení pokožky jedovatou látkou je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Zkontrolujte vnitřek úst dítěte, nechte ho vyplivnout (eventuálně vyzvrátit) zbytky rostliny a uchovejte je, abyste je mohli ukázat lékaři. Kontrolujte průběžně stav dítěte a jeho změny.
Rady, jak postupovat u otravy konkrétní rostlinou, vám sdělí také na linkách toxikologického informačního střediska 224 919 293, 224 915 402, s otravami po požití hub vám pomohou v mykologické poradně na čísle 257 530 842.
Doporučuji mít tato čísla pro všechny případy uložena v mobilním telefonu.
Zdravotně nezávadné rostliny jsou pouze první krokem k bezpečnému pobytu dětí na zahradě.
Máte-li malé dítě, je nejvyšší čas v ní udělat také „generální úklid“. Větve ovocných stromů, které jsou v úrovni dětského obličeje, raději uřežte – bývají špičaté a ostré! Na zahradě by se neměly skladovat (ani odkládat pro pozdější použití či likvidaci) prkna s hřebíky, velkými třískami, zbytky skel (například ze staveniště) apod.
Zídky a vyvýšené prostory nad betonovými chodníky a obrubníky opatřete bezpečně vysokým ohrazením, zejména před menšími dětmi. Veškeré vstupy a výstupy – od branek po díry v plotě, rovněž zajistěte. Pominu-li nežádoucí „únik“ lezoucího zvědavce pryč ze zahrady, mohlo by se dítě poranit třeba o uvolněný drát.
Velké nebezpečí představují bazény a všechny ostatní vodní nádrže v zahradě, od okrasných jezírek až po sudy s dešťovou vodou. Opatřete je víkem, plotem nebo krytem. Připomínám, že malé dítě se může utopit i ve vodě hluboké pouhých 10 cm!
Hrozbu mohou představovat i nezajištěná hnojiva, postřiky k hubení škůdců a další chemikálie, a také ostré zahradnické nářadí jako motyčky, sekerky, srpy… Zvýšenou pozornost zasluhují nářadí elektrická – například práci s elektrickou sekačkou či pilou doporučuji odložit na dobu, kdy děti na zahradě vůbec nejsou.
Pokud chcete na zahradě vytvořit speciální prostor pro dětské hry, zvolte jeho umístění tak, aby na něj bylo vidět ze všech míst zahrady. Dvojnásob to platí, je-li zahrada u domu – pracujete-li například v kuchyni nebo na dvorku, ideální poloha venkovního hracího koutku je vždy ta na dohled.
Všechna zmíněná preventivní opatření se vám určitě vyplatí. Mějte své děti stále na očích a nezapomeňte jim důrazně vysvětlit, co dělat smějí a co ne!
Zdroj:
Upraveno z knihy Radmily Gálové - BEZPEČNÝ DOMOV PRO DÍTĚ, www.era.cz
