VZPOMÍNÁTE NA SVOU ZLATOU HODINU?
Autor: PhDr. Martin Jára
Život na hodiny neměříme. Zároveň však existují šedesátiminutovky, které pro nás mají osudový význam. Známe „poslední hodinku“ nebo „hodinu pravdy“. Na jeden důležitý úsek o šedesáti minutách v jazyce zapomínáme a zvláštní výraz pro něj nemáme. Řeč je o hodině, která uplyne, sotva doslova poprvé spatříme světlo světa... I když určitý návrh už existuje. Zazněl letos v květnu na kongresu Normální porod.
Na kongresu vystoupila i Mary Zwart, holandská porodní asistentka a lektorka, která se věnuje porodnictví třicet let a která má na svém kontě čtyři tisíce porodů. Přímou práci už deset let kombinuje se vzděláváním a aktivitami na poli humanizace porodů ve světě. Svou misi konala i u nás – mimo jiné pomohla založit Centrum aktivního porodu v Praze na Bulovce. Pravidelně se účastní Týdne respektu k porodu včetně jeho odborné, kongresové části.
Při svém pražském vystoupení Mary Zwart nazvala vzácný čas bezprostředně po porodu zlatou hodinou. Zprvu argumentovala celkem ostře: „Ženy nejsou chodící inkubátory a neměly by sobě ani dětem nechat porod ani to, co se děje po něm, kazit,“ pak spíš věcně i didakticky.
Porod mají podle holandské expertky mít pod kontrolou matky. Samy nejlépe vědí (a někdy jen tuší), jak svoji „práci“ (labour) nejlépe odvést. I po porodu se spontánně chovají tak, jak to je pro ně i pro novorozeně vhodné.
Pokud si například matka chce dítě položit na své tělo, zajišťuje jeho potřebnou teplotu a navíc předchází tomu, aby se na jeho kůži ujaly bakterie. Pokud se na něj chce dívat, hormonálně stimuluje porod placenty. Pokud chce být matka v maximálním kontaktu s dítětem, má na to plné právo.
Aby vysvětlila, jak lze interakci dítěte a matky (i otce) brzdit či naopak podporovat, promítla několik krátkých filmových záznamů. Byly pořízeny před rokem 2000 v Holandsku a ze zlaté hodiny ukázaly prvních pár minut.
První nahrávka vznikla v nemocnici. Záhy po porodu (který se mimochodem odehrává v klasické poloze na zádech) je dítě sice na břiše matky, ale pod přikrývkou. Matka instinktivně zvedá hlavu, jako by ho hledala… Také ho přímo necítí pod svou rukou. Dítě vidí gynekologa, který mu otírá tvář. Nakonec si dítě o kontakt řekne – zavrní. Chvíli je na prsou matky, ale pak ho gynekolog znovu bere a odnáší zvážit. Po něm ho přebírá sestra a dítě za dohledu otce umývá. Ještě zapsat údaje a potom už dítě může zpět k matce, s níž začíná pomalu rozvíjet vzájemnou komunikaci...
Pro srovnání Mary Zwart pustila čtyři nahrávky porodu z domácího prostředí. Základní rozdíl byl v tom, kdo byl na plátně vidět – především matka, dítě, otec. Rozdílné byly samy praktiky: dítě zůstávalo nezakryté, neumyté, nezvážené. Rodina byla pospolu. Třeba v domácí posteli a pod jednou přikrývkou: zatímco se dítě učilo sát a matku přitom zezadu objímal její muž, přišla kočka, aby přivítala nového člena/členku společenství. Žádný spěch, jen tichá radost. Nutné vyšetření dítěte porodní asistentka provedla přímo na břiše matky.
Zlatá hodina může i v Holandsku, zemi, kde má šetrný porod dlouhou tradici, probíhat různě. Každopádně ženy jsou rozhodně více zvyklé na informovanou volbu, ať už při porodu či po něm.
Jak vypadá zlatá hodina u nás? Existují výzkumy, dokumenty, příklady? gitA vám nabízí, abyste si odpověděly/i samy/sami.
Jako rodiče – matky: Kde a v kolik hodin jsem porodila? Kdo byl se mnou, s námi? Co se dělo první hodinu po porodu se mnou a s mým dítětem? Co mi o tom říkají moje smysly: co vidím, slyším, cítím...
Jako rodiče – otcové: Pokud jsem byl u porodu své ženy, co si z první hodiny pamatuji? Co jsem se svým dítětem dělal, nedělal, měl chuť udělat?
Jako děti: Kde a v kolik hodin jsem se narodil/a? Kdo u toho byl? Jak probíhala moje první hodina na světě?
Můžete tedy buď vzpomínat nebo se ptát a nechat vzpomínat. Ale nejen to. Můžete svoji zkušenost napsat a poslat k nám do redakce. S vaším (informovaným) souhlasem ji uveřejníme, samozřejmě i anonymně, na našich stránkách. Kdyby to tak věděla Mary Zwart... Ale vlastně, proč čekat na příští kongres? Stejnojmenná iniciativa Normální porod http://www.normalniporod.cz/ u nás probíhá neustále...
Pro gitU napsal Martin Jára, který patří mezi zastánce šetrného porodu i účasti mužů při něm.
Od autora: První příspěvek do ankety poskytla publicistka Eva Labusová. Společně s vyjádřením přední odbornice na kojení MUDr. Anny Mydlilové z Laktační ligy jej uveřejníme v tomto týdnu.
Zdroj:
TA GITA, 10.10.2007, www.ta-gita.cz
