Animace-eon

HRANICE TŘÍ LET: PŘIROZENÁ POTŘEBA NEBO DOGMA?

Autor: PhDr. Eva Labusová

Nakolik je důležité, aby děti v miminkovském a batolecím věku vyrůstaly v rodinném prostředí?
Jak vyřešit problém rychlého zastarávání kvalifikace pro pracovní trh a potřeby dětí být v raném věku v intenzivní péči nejbližších osob?
Za jakých okolností je možné svěřit dítě mladší tří let do institucionální péče cizích lidí?

Na podzim 2007 uspořádalo oddělení Gender a sociologie při sociologickém ústavu AV ČR konferenci nazvanou "Rodičovská práce nebo rodičovská dovolená?". Cílem bylo zaměřit se na okolnosti, které současná česká sociální a rodinná politika spolu s trhem práce vytvářejí rodičům pro slaďování rodinného a pracovního života.

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vykazuje naše země zvláštnosti, které chování a strategie lidí po rodičovské dovolené při návratu do zaměstnání negativně ovlivňují. Ačkoliv ČR patří k zemím s vůbec nejvyšší zaměstnaností žen, dobré uplatnění na trhu práce se netýká matek (zejména menších) dětí. Naopak. Ženy-matky jsou ohroženy horší zaměstnatelností nebo dokonce nezaměstnaností.

V posledních letech se intenzivně pracuje na nové koncepci rodinné politiky. Podstatnou součástí reorganizace jsou - kromě vícerychlostní rodičovské dovolené - také plánované změny v pojetí institucionálního hlídání batolat a předškolních dětí.

Na jedné straně se ozývají hlasy, že dostupnost veřejných a soukromých hlídacích zařízení jeselského i školkového typu je nezbytným předpokladem pro to, aby se matky, resp. rodiče, mohli po rodičovské snadno a rychle vracet do práce. Na druhou se zvažují psychologické potřeby dětí.

Na konferenci zazněl názor, že hranice dvou a půl až tří let, kterou čeští dětští psychologové uvádějí jako nejpřiměřenější pro postupné zařazování dětí do péče mimo rodinu, je v mezinárodním kontextu nepotvrzená a že ani menším dětem neškodí, když se z důvodu pracovního vytížení rodičů ocitnou v pravidelné péči kvalitní placené hlídací služby.

Zeptala jsem se několika odborníků i rodičů, jaký je jejich názor na tento problém:

.....

Jeroným Klimeš, psycholog, otec jednoho dítěte:

Já bych otázku trochu otočil: Jak moc je důležité pro rodiče, aby v tomto období byli se svými dětmi? Toto je totiž jedinečné období, které se nikdy v životě nebude opakovat. Možná je náročnější než jiné, ale přesto patří k nejkrásnějším. Máme se od vývojového stádia vlastních životů odstřihnout jen proto, abychom honili papíry po kancelářích? Železo se musí kout, dokud je žhavé, a ne když se nám chce.

Především ženy by si měly uvědomit, že jsou mnohem lépe než muži adaptovány na dvoukariérový životní plán. Známe mnoho velmi úspěšných žen, které dosáhly vyjímečných úspěchů v druhé půli života - viz. Albrightová, Šabatová apod. Právě vrozená větší flexibilita umožňuje ženám dohnat po čtyřicítce, co se událo v době jejich mateřství. To platí i naopak, pokud nějaká žena má výrazné problémy s nástupem do práce okolo 40, tak je důvodné předpokládat, že by je měla i jako mladá, že ty problémy nejsou zapříčiněny mateřstvím. Na mateřství se svádí jiné hendikepy. Je snazší říci: "Za můj neúspěch může mateřství," než si přiznat nižší schopnosti či inteligenci.

Dítě mladší než tři roky je možno dát do kolektivní výchovy jen mimořádně. Pokud je citově stabilní a dokáže si hrát v kolektivu ostatních dětí. Jinak je možno uvažovat pouze o individuální péči třetí osoby, zejména chůvy. Ale velmi málo se hovoří o sousedské výpomoci, která dřív byla standardním způsobem řešení problémů. Stejně tak živoří výpomoc prarodičů.

Tuto část ankety jsme zveřejnili s laskavým svolením autorky. Všechny další podnětné názory rodičů a odborníků najdete na:

http://www.evalabusova.cz/ankety/hranice.php

Zdroj:

www.evalabusova.cz, 18.1.2008 


Související odkazy:

NÁVRAT DO PRÁCE - KURZY, POMOC

 

11485086
Banner_flexikurz