OSVČ A RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK, "ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ"
Autor: odpověď - JUDr. Jan Přib
DOTAZ Z PORADNY: Jsem v následující situaci: pracuji jako OSVČ a jsem těhotná, naše první dítě čekáme v září. Vzhledem k tomu, že jsem si neplatila nemocenské pojištění, nemám nárok na peněžitou pomoc v mateřství. O rodičovský příspěvek se chystá požádat manžel, abychom si mohli zvolit „dvouletou variantu“. Od kdy se v tomto případě příspěvek vyplácí – od porodu nebo později? V případě, že později, mám nárok na nějaký příspěvek od porodu do té doby? Pracuji doma a ráda bych v tom, bude-li to možné, alespoň částečně pokračovala i při dítěti. Mohu být nějakým způsobem osvobozena od placení zdravotního a sociálního pojištění, aniž bych musela přerušit živnost? Je možné po zvolení varianty převést rodičovský příspěvek z manžela na mě? Nebo existuje jiný způsob? Pokud musím živnost přerušit, kdy tak mám učinit?
Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění a pro její poskytování je nutno splnit stanovené podmínky. Tazatelce nárok na tuto dávku nevznikne, neboť jako osoba samostatně výdělečně činná není účastna nemocenského pojištění. V daném případě, aby manžel tazatelky mohl požádat o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 11 400 Kč měsíčně (tzv. dvouletá varianta), je třeba, aby manžel tazatelky splnil určité podmínky, neboť volbu rodičovského příspěvku v této výši lze provést jen tehdy, jestliže rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den. Manžel tazatelky tedy musí být předně účasten nemocenského pojištění a musí dále splnit podmínku čekací doby (účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů v posledních dvou letech před narozením dítěte, popřípadě, je-li manžel tazatelky osobou samostatně výdělečně činnou, musí být ještě zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění za dobu účasti na tomto pojištění a účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných musí trvat ještě aspoň po dobu 180 dnů v období před narozením dítěte). Je-li rodičem muž, považuje se podmínka nároku na peněžitou pomoc za splněnou, i když nárok na tuto dávku nevznikl podle předpisů nemocenského pojištění jen proto, že nejsou splněny podmínky uvedené v § 12a odst. 1 a 2 zákona č. 88/1968 Sb. (tj.podmínka osamělosti nebo podmínka, že žena nemůže o dítě pečovat ze zdravotních důvodů). Jsou-li splněny tyto podmínky, může o rodičovský příspěvek požádat manžel tazatelky; rodičovský příspěvek se bude v tomto případě poskytovat již od narození dítěte. Manžel tazatelky může přitom již v souvislosti s žádostí o rodičovský příspěvek provést volbu pobírání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře (to umožňuje ustanovení § 67 odst.3 a § 68 odst.1 písm.e ) bodu 5 zákona o státní sociální podpoře). Zákon o státní sociální podpoře připouští též změnu oprávněné osoby pro poskytování rodičovského příspěvku na základě dohody rodičů ve smyslu § 30a odst.5 zákona o státní sociální podpoře; protože však volbu rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře může provést jen rodič mající nárok na tuto dávku, nelze změnu provést hned, nýbrž je třeba, aby oprávněný rodič, který volbu provedl, rodičovský příspěvek aspoň po minimální dobu (měsíc) skutečně pobíral.
Tazatelka může přitom pobírat rodičovský příspěvek, i když bude dále výdělečně činná, pokud splňuje podmínku, že o dítě osobně celodenně a řádně pečuje, popřípadě pokud v době své výdělečné činnosti zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou. Po dobu, po kterou bude rodičovský příspěvek vyplácen manželovi tazatelky, bude právě tazatelka touto jinou zletilou osobou, která bude o dítě pečovat. Pokud jde o placení zdravotního pojištění, pak stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění mj.za osoby, které jsou příjemci rodičovského příspěvku, a za osoby celodenně osobně a řádně pečující aspoň o jedno dítě do sedmi let věku (v rodině však touto osobou může být současně jen jedna osoba, tj. buď otec nebo matka dítěte) za podmínky, že nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. V případě, že osobou samostatně výdělečně činnou je osoba, za kterou je plátcem zdravotního pojištění stát (např. příjemce rodičovského příspěvku), nebo se jedná o osobu celodenně osobně a řádně pečující aspoň o jedno dítě do sedmi let věku (může se jednat jen o jednu osobu v rodině, buď o otce nebo o matku), platí se pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosažených příjmů, tj. neplatí zde minimální vyměřovací základ. Bude-li tedy tazatelka dále pokračovat ve své samostatné výdělečné činnosti, bude odvádět ze svých příjmů pojistné na zdravotní pojištění, avšak neuplatní se v tomto případě minimální vyměřovací základ.
Pokud jde o placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (sociální pojištění), bude se v případě, že osoba samostatně výdělečně činná je poživatelem rodičovského příspěvku, jednat o osobu vykonávající tzv. vedlejší samostanou výdělečnou činnost, která má povinnost platit toto pojistné jen tehdy, převýší-li její příjmy ze samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce stanovený limit (v roce 2008 se jedná o limit ve výši 51 744 Kč; v případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti jen po část roku se tento limit poměrně upravuje podle počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti). To znamená, že pokud příjmy (po odpočtu výdajů) nepřesáhnou tento limit, toto pojistné se neplatí vůbec; přesáhnou-li příjmy (po odpočtu výdajů) limit, pojistné se platí podle obecných zásad.
JUDr. Jan Přib, MPSV, 16.4.2008, www.mpsv.cz
Zdroj:
časopis Právo a rodina č. 5/2008, nakladatelství Linde s.r.o, www.linde-nakladatelství.cz
ve spolupráci s rubrikou PORADNA na www.azrodina.cz
