NÁVRAT DO ZAMĚSTNÁNÍ PO RD - JE MOŽNÉ ODDÁLIT NÁSTUP DO PRÁCE?
Autor: odpověď - Mgr. Tereza Stejskalová, JUDr. Tomandlová, Bohumila Kalistová, Dr. Milan Pelc
DOTAZ Z PORADNY - Synovi budou 18.6.2008 3 roky a dle informace personálního oddělení mého zaměstnavatele (státní správa) tento očekává, že 19.6.2008 nastoupím zpět do zaměstnání, což je problém, protože syn půjde do školky až 1.9.2008. Jakým způsobem mohu svůj nástup do zaměstnání odsunout až na září? Navíc jsem chtěla nastoupit na snížený úvazek, který mi byl původně přislíben. Nyní však zaměstnavatel vyžaduje, abych nastoupila na plný úvazek. Mohu se ještě rozhodnout, že zůstanu doma do 4 let věku dítěte a jak postupovat ve vztahu k zaměstnavateli? Musím o toto prodloužení zaměstnavatele žádat? Jak postupovat v případě, že bych se rozhodla dát výpověď? A pokud budu po výpovědi nezaměstnaná, budu si muset platit sociální a zdravotní pojištění?
Rodič ( zde nezáleží na tom, zda matka či otec) má nárok čerpat volno (v prvé řadě mateřskou dovolenou, poté rodičovskou dovolenou) až do tří let věku dítěte a zaměstnavatel nemá zákonnou možnost od něj vyžadovat dřívější návrat do práce. Chce-li však rodič zůstat s dítětem doma i do 4. roku věku dítěte, musí si u svého zaměstnavatele písemně zažádat o poskytnutí neplaceného volna. Pokud zaměstnavatel na poskytnutí neplaceného volna nepřistoupí, je zaměstnanec povinen nastoupit zpět do práce. Pokud tak zaměstnanec neučiní, může mu zaměstnavatel podat výpověď z pracovního poměru buďto pro porušení pracovní kázně a nebo pro nesplňování předpokladů pro výkon práce (protože základním předpokladem je, že do práce chcete a můžete chodit).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel může i nemusí souhlasit s poskytnutím neplaceného volna mezi 3. a 4. rokem věku dítěte. Záleží tedy opravdu jen na Vaší domluvě se zaměstnavatelem, pokud byste chtěla nastoupit až v září, případně na zkrácený úvazek, musel by zaměstnavatel s tímto souhlasit, žádné „odsunutí“ nástupu do práce zákon neupravuje, záleží zde čistě na vůli zaměstnavatele.
Pokud byste se rozhodla zůstat s dítětem do 4 let jeho věku doma, musíte požádat zaměstnavatele písemně o neplacené volno. Zaměstnavatel by Vám měl písemně odpovědět, zda Vám neplacené volno schvaluje či ne. Pokud by Vám sdělil, že neplacené volno neschvaluje, měl by Vás zároveň vyzvat abyste k určitému dni nastoupila zpět do pracovního poměru. Zároveň by součástí jeho sdělení mohlo být také poučení, že pokud tak neučiníte, podává Vám výpověď.
Ohledně zkrácení pracovního úvazku je zákonem tato problematika upravena v § 241, odst. 2 Zákoníku práce, kde je řečeno, že "zaměstnavatel je povinen vyhovět zaměstnankyni/ci pečující o dítě mladší 15ti let, pokud požádá o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené pracovní doby", zároveň ale ke slovu "povinen" doplňuje text "pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody". V praxi to znamená, že zde opět záleží na vůli zaměstnavatele, zda chce vyhovět nebo nechce. Je zde také nutno pamatovat i na riziko, že Vám na zkrácení úvazku přistoupí, ale následně nebude chtít úvazek zpět prodloužit až o to budete žádat, protože třeba zjistí, že odvedete dostatečnou práci i při zkráceném úvazku. Za zkrácený úvazek se samozřejmě také krátí mzda a za prodloužení úvazku se mu nebude chtít poté platit.
V případě, že by Vám zaměstnavatel neumožnil čerpat neplacené volno do 4 let věku dítěte a Vy se přesto rozhodla zůstat s dítětem doma, musela byste podat výpověď z pracovního poměru, pokud byste tak neučinila a do zaměstnání nenastoupila, zaměstnavatel by byl nucen s Vámi ukončit pracovní poměr, ale zde by mohl jako důvod výpovědi uvést porušení pracovní kázně – z důvodu, že jste nechodila do práce a porušovala tak své pracovní povinnosti. Tento výpovědní důvod by Vám mohl v budoucnu zkomplikovat hledání nového zaměstnání.
Vyjádření MPSV k otázce výpovědi a sociálního pojištění:
Rodičovská dovolená se podle § 196 zákoníku práce poskytuje nejdéle do 3 let věku dítěte. V případě, že hodláte skončit pracovní poměr ke dni 18.6. 2008, pak Vám doporučujeme podat zaměstnavateli písemný návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni 18. 6. 2008 (§ 49 zákoníku práce). Pokud se nedohodnete na rozvázání pracovního poměru k 18. 6. 2008, nezbývá, než abyste zaměstnavateli dala výpověď. V případě, že dáte (doručíte) zaměstnavateli výpověď v průběhu měsíce dubna, pak Váš pracovní poměr skončí dnem 30. 6. 2008. Nemáte-li sjednánu delší výpovědní dobu, výpovědní doba činí 2 měsíce a nelze ji zkrátit. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce (§ 50 a § 51 zákoníku práce).
JUDr. Tomandlová, MPSV, www.mpsv.cz
„Podmínky odvodu pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, který současně vymezuje, kdo je poplatníkem pojistného. Osoby, které nemají příjmy z výdělečné činnosti, nejsou ze zákona poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, pojistné proto neplatí (neplatí ho za ně ani nikdo jiný, např. zaměstnavatel nebo stát).
V době trvání pracovního poměru, kdy jste čerpala mateřskou a rodičovskou dovolenou i po jeho případném skončení bez ohledu na to, zda se přihlásíte nebo nepřihlásíte do evidence uchazečů o zaměstnání, jestliže jste neměla a nebudete mít žádný příjem z výdělečné činnosti, se pojistné na sociální zabezpečení neodvádí.
Bohumila Kalistová, odbor sociálního pojištění MPSV, http://www.mpsv.cz/
Vyjádření VZP k otázce zdravotního pojištění:
Povinnosti pojištěnců řeší zákon číslo 48/1997 Sb., v platném znění. Všechny změny je pojištěnec povinen nahlásit vyplněním „Oznámení pojištěnce“, které odevzdá na úřadovně VZP, nebo zašle poštou na příslušné územní pracoviště VZP. Toto oznámení je možné stáhnout z www.vzp.cz , kde je možné získat i řadu dalších informací.
K Vámi uvedenému dotazu je tedy, dle zák. č. 48/1997 Sb., § 10 odst (5) „Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce“.
Ve výše uvedeném zákoně je uvedeno v § 7 odst. l) Stát je plátcem pojistného mj. za tyto pojištěnce: g) „osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, 16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti“.
Dr. Milan Pelc, vedoucí oddělení evidence pojištěnců,
VZP ČR KP pro hl.m.Prahu
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, 18.4.2008, www.azrodina.cz
