POTŘEBUJE DÍTĚ SVOBODU?

Autor: J. Prekopová, Ch. Sweizerová

Výchova, která se zakládá na lásce a úctě k vyššímu řádu, je nejúčinnější prevencí všech psychických a psychosomatických onemocnění, a proto i neklidu v člověku a mezi lidmi. Jsou-li vztahy v pořádku, je zbytečné přemýšlet o výchově. Může-li se dítě spolehnout na vztah k rodičům, jde výchova sama od sebe. Výchova nakloněná dětem - tedy výchova, která má za cíl vést dítě ke svobodě - se může odvíjet jen ve vztahu neseném láskou.

 

Svoboda a láska jsou nejvyšší lidské hodnoty, které patří nerozlučně k sobě. Teprve když druhého i sebe stejně bezvýhradně miluji, jsem svobodný. Teprve když druhého miluji, rád se vzdávám své svobody, která by druhému škodila. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná nesvoboda druhého. Pravá svoboda přijímá omezení. Kvůli druhému a druhým beru zpět svá vlastní přání. Jsem  ohleduplný. Jen tehdy mohu očekávat, že druhý ode mne něco přijme nebo bude tolerantní, je-li mezi námi vztah lásky.

Volné experimentování

Jakkoli je příklad pro dítě důležitý, právě tak důležitá je pro něj možnost vlastním způsobem si ho vyzkoušet. K tomu je zapotřebí chráněný prostor. Jen v chráněném prostoru se dítě může soustředit na své experimenty. To je princip osvědčené dětské ohrádky. Nemějte proto, milí rodiče, žádný strach z malého prostoru pro dítě. Z vašeho pohledu může malý prostor představovat nepříjemné omezení. Vaše dítě však má jiný způsob vidění, jinou představu, má ještě vidění mláděte dřepícího v hnízdě. Základní potřebou malého dítěte je totiž bezpečí, a nikoli svoboda. Chce svobodu, až když si vychutnalo bezpečí. Miluje malé prostory, díry, úkryty, malé domečky, přímo po nich touží. Už jste to asi sami mohli pozorovat. Důvěřujte tedy svému vlastnímu postřehu! „Ohrádka na dítě“ je pro nás symbolem prostorově i časově ohraničeného prostoru, jenž se dal různě uspořádat a byl pod dohledem osob, které o dítě pečovaly. Pro malé dítě představuje ohrádka – podle stupně jeho pohyblivosti – velký koš na prádlo nebo dětskou postýlku, něčím (dřevěnými mřížemi) ohraničený a důvěrně známý prostor, ve kterém se zdržuje jen po určitý čas.

Stará ohrádka měla optimální rozměry 1,2x1,2 m nebo 1,5x1,5 m a byl to prostor, ve kterém si dítě před očima matky mohlo dělat, co chtělo. Do ohrádky dostalo jen několik svých oblíbených předmětů. V ohrádce neplatily žádné zákazy. Dítě se mohlo svobodně a soustředěně věnovat svým zálibám. Chráněno v ohraničeném a střeženém prostoru mělo příležitost cvičit soustředěnost a vytrvalost. Bylo omezeno i ve svých pohybových impulzech. Dítě se nesmělo v ohrádce cítit odsunuté nebo opuštěné. Muselo mít jistotu, že se matka, otec nebo babička zdržují v jeho blízkosti a že na základě opakované zkušenosti přijdou na jeho první zavolání. Svou odpovědí dávali dítěti na vědomí: „Ano, jsem tady! Slyším tě, ale nemohu ti hned splnit všechna tvá přání!“ Tak se také matka mohla třeba ozvat z vedlejší místnosti: „Tady jsem“, a teprve po chvíli se objevit. Pro malé dítě je dokonce důležité, aby se naučilo krátkou dobu čekat a pochopilo, že ne všechna jeho přání mohou být splněna.

Pro starší dítě se ohrádka může s jeho rostoucími schopnostmi zvětšovat. Už není velká jen 1,2x1,2 m nebo 1,5x1,5 m, nýbrž je to celý dětský pokoj, polovina obývacího pokoje, celá chodba nebo ohrádka s pískem na zahradě. Tam si dítě – rodiči chráněno před záplavou podnětů – může dělat, co chce, ale právě jen tam. To je jeho království. Rodiče se však starají také o to, aby dítě respektovalo hranice svého království a aby v rámci svého království dbalo na určitá tabu, například aby nesahalo na zásuvky, nehoupalo s visací lampou a neotevíralo okna. Ve svém království má zaručenou svobodu, zachovává-li určitá pravidla. Pravidla, která zajišťují jeho bezpečnost, a pravidla, která umožňují nerušené soužití uvnitř rodiny.

Pravidla

Pravidla jsou určitý druh smlouvy, která popisuje svobodu i omezení našeho jednání, aniž by se uváděla v pochybnost láska. Ideologie, které chtěly chránit dítě před pravidly, zplodily nakonec bezohlednost, nelásku, neklid, kterými dnes trpí tolik dětí, mladistvých a mladých dospělých. Zplodily – i když nechtěně – místo vytoužené svobody nesvobodu! Neexistují-li hranice, přepadá dítě strach, který se snaží ohlušit.  První smlouvu vnímá dítě tělesně, smyslově, v symbiotické vazbě s matkou. Musí ji vnímat tělesně, smyslově. Nemá totiž zpočátku jiné možnosti vnímání. Potřebuje vnímat, jak ho matka drží na klíně, jak ho vede za ruku, aby vnímalo „ano“ nebo „ne“. Zvuk hlasu sám ještě dlouho nestačí. Některé děti potřebují až do školního věku dotek, aby mohly dbát na dodržování pravidel. I pro své první „pá-pá“ potřebuje malé dítě ještě navádějící podporu mateřské ruky. Později bude vedeno k tomu, aby podalo ruku. Nedůvěřuje-li si dítě, aby samo podalo ruku a dotklo se někoho cizího, pomůže mu matka ochrannou náručí a povede mu ruku. Vůbec přitom nejde o zdvořilostní gesto, vnější formu. Jde o schopnost obrátit se k druhému, která se dnes stále víc vytrácí. Tato společenská forma je zároveň pomocí, jak překonat strach z blízkosti – strach, který nás dnes stále víc determinuje a vede nás do samoty.

Když dítě začíná jíst lžící, pomáhá se mu zprvu ještě vedením ruky tak, aby se hned na začátku naučilo „krásně papat“. Také zde nejde o to, aby dítě „krásně“ jedlo, ale aby se hned od začátku naučilo, jak se zachází s potravou, totiž pečlivě a uctivě.

Nejen dovolení, ale i zákazy by měly být zdůrazněny gestem i tónem hlasu „ne“. Vrhne-li se dítě dědečkovi po brýlích nebo oběma rukama do šlehačkového dortu, bylo by nesprávné odvádět jeho pozornost jinam nebo odstranit brýle a dort z jeho dosahu. Dítěti by tím unikla příležitost zakusit, co je to pravidlo. Zažít a povýšit do vědomí může dítě jen to, co je uloženo v pocitech. Také význam omezení pohybového impulzu může pochopit jen tehdy, je-li ve svém zklamání konfrontováno s citovou odpovědí matky či otce. Tak se dítě rádo učí omezovat svůj pohybový impulz ve vlastní odpovědnosti, to znamená ovládat samo sebe, sklidí-li za svou námahu matčinu radost.

Je-li „stanovisko“ rodičů docela jasné, pak může dítě, když například bryndá u jídla, počítat s „ne“. A může počítat s „ano“, bude-li jíst „způsobně“. Z opakovaných jednoznačných zážitků s „ano“ a „ne“ se u něj vytváří bezpečné poznání, sebevnímání a sebeovládání. Ze spolehlivého rodičovského „ano“ a „ne“, se kterými by dítě z celé své dětské bytosti rádo bylo v souladu, se nakonec vytváří vnitřní zákon. Dítě ví, co od něj rodiče chtějí. Byly položeny základy jeho svědomí.

Jak vypadají stupně utváření svědomí?

Zpočátku je dítěti zprostředkováno pomocí více smyslů „ano“ a „ne“. V obličeji matky vidí vepsáno slovo „ne“. Matka potřásá hlavou. Dítě slyší „ne“ v jejím hlase, ale především cítí celým svým tělem, jak je matka vzdaluje od předmětu jeho touhy. Slyší matčino „ne“, má-li takzvaně „oči v ruce“!

Na dalším stupni může dítě podle okolností postrádat dotek, protože matčino „ne“ vyčtené z její tváře a z hlasu způsobí, že dítě samo omezí svůj pohybový impulz. Musí však matku ještě vidět a slyšet.

Na dalším stupni mu stačí, slyší-li matčino „ne“ z větší vzdálenosti, například z jednoho pokoje do druhého. Stačí-li matčin pohled, aby dítě zadržel od toho či onoho, pak je matčin hlas tak dalece zniterněn, že se dítě orientuje pouze z matčina pohledu. Dítě se vcítí do matky, dívá se na ni a dešifruje poselství mateřského pohledu.

Nejvyšší stupeň utváření svědomí je úplné zvnitřnění vnímání „rodičovského hlasu“.

Dítě se nedotkne dortu, který stojí připraven k oslavě narozenin na stole, protože si dovede představit, co by matka řekla, jak by byla smutná a rozzlobená, kdyby kus dortu umlsalo, a protože si také dovede představit, jakou bude mít matka radost, když dort zůstane nedotčen.

 

Zdroj:

Ukázky z knihy Neklidné dítě (J. Prekopová, Ch. Sweizerová), Portál 2008

http://obchod.portal.cz/produkt/neklidne-dite/

Azrodina_portal_250x250
Radek_banga_-_v_prodeji_250x250

Historický úspěch pro Českou republiku, český seriál #martyisdead získal cenu Emmy známou jako televizní Oscar

Mezinárodní akademie televizních umění a věd dnes vyhlásila v New Yorku internetový seriál #martyisdead jako vítěze mezinárodní ceny Emmy. Stalo se tak v průběhu slavnostního ceremoniálu 48. ročníku International Emmy Awards, který se letos poprvé konal online. Seriál o aktuálním tématu kyberšikany se stal historicky prvním českým seriálem, který získal tuto prestižní cenu. Emmy v kategorii krátkých seriálů převzali během online přenosu producenti Milan Kuchynka a Vratislav Šlajer. Spoluproducentem je i Jakub Koštál, režisérem Pavel Soukup.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! - UKÁZKY ZPĚTNÉ VAZBY

Reakce žáků, studentů, pedagogů i rodičů na preventivní program Radky Bangy.

VYŠEL PŘEPRACOVANÝ MANUÁL PRO SPOKOJENÉ RODIČE, DĚTI I UČITELE – KNIHA RESPEKTOVAT A BÝT RESPEKTOVÁN

Původní kniha Respektovat a být respektován vyšla v r. 2005 a od té doby se jí prodalo téměř 100 000 kusů. Za těch 15 let od vydání vyšla nová literatura, realizovaly se stovky kurzů se stejnojmenným názvem. A tak se autoři rozhodli knihu přepracovat. Z původní čtveřice autorů se toho ujaly J. Nováčková a D. Nevolová. Na více než 350 stranách autorky rozkrývají, jak vychovávat děti k sebeúctě a zodpovědnosti. Pomáhají porozumět potřebám dítěte a upozorňují na velká rizika metod, kterými jsou děti vedeny k poslušnosti i na neblahé důsledky takového jednání. My dospělí samozřejmě většinou vše děláme v dobré víře, že pro děti činíme jen to nejlepší, jenže opak bývá pravdou...

Za staré mobily pomoc do dětských domovů

Sběrová kampaň společnosti ASEKOL s názvem Věnuj mobil pravidelně pomáhá dobročinným organizacím. Za sběr vysloužilých mobilních telefonů daruje ASEKOL nové mobilní zařízení vybrané organizaci a navíc se postará o správnou ekologickou likvidaci starých zařízení. Letos se do této sběrové kampaně zapojili i zaměstnanci společnosti Avast, kteří během jednoho roku sesbírali 173 starých nefunkčních mobilů a odevzdali je k odborné recyklaci. Za tento počin ASEKOL věnoval 2 nové přístroje, které byly předány organizaci Dejme dětem šanci.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05