PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ
Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Foto: Asík a Bat předvádí jak správně třídit elektro
Názor odborníka - dětská psycholožka PhDr. Tamara Cenková:
Každá rodina má své rituály. Děti se těmto rituálům učí velmi rychle a vlastně hned od narození. Ony se ani nemusí učit, ony pouze napodobují chování svých rodičů. A tak najdeme rodiny, kde je normální se po ránu pozdravit a dát si pusu, popřát si hezký den a nikomu v rodině to nepřijde zvláštní – je to prostě jejich ranní rituál. Jsou ale rodiny, kde je obvyklé po ránu na sebe "vrčet", ani se nepozdravit a odejít si každý po svém. Je to také rodinný rituál.
Děti není potřeba učit třídit odpad, když k rodinnému rituálu jaksi automaticky patří, že PET lahve patří do žlutých kontejnerů, sklo do zelených a papír do modrých. Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Děti se ptají rodičů, proč se musí třídit odpad a rodiče, kteří to dělají, mají pro děti vždy odpověď. Totiž to, že třídí odpad, ukazuje velmi průkazně i na to, že mají s dětmi trpělivost a odpověď na jejich otázky je neobtěžují. A tak v takových rodinách jde ruku v ruce láska k přírodě a její ochrana.
Kde nestačí rodina, nastupuje škola
Bohužel takových rodin, ještě není dostatek a jsou rodiče, kteří jsou v této oblasti jaksi pole neoraná, a tady nastupuje do role škola. Ta vždy měla specifický vliv na děti. Většina učitelů na základní škole a obzvláště na prvním stupni, je pro děti autorita. Děti na prvním stupni jsou nadšené z nového poznání a také se snaží to, co se naučí, hned uvést do praxe. To je ta správná chvíle, kdy začít i s praktickým vyučováním. Nejlépe se děti naučí rozeznávat, které materiály jsou vhodné na třídění, když jim to učitelka vysvětlí. Téměř každý rodič zná a zažil si, jak ho dítě v některých jeho aktivitách dokáže usměrnit: „Mami, tati, paní učitelka říkala, že když…, tak…“ Ať již se rodič v takovou chvíli zachová jakkoli, vždy v něm zůstane kapka studu. Není pro nás dospěláky víc trapné, než když ten náš malý prvňák nás přistihne na švestkách a my si to musíme přiznat.
A tak podle mého názoru: tak jak se dítě učí číst a psát, mělo by se stejným způsobem učit chránit přírodu a první krok k tomu, je naučit se třídit odpad. Když přijedou k prarodičům a uvidí, že prarodiče všechen odpad dávají do jednoho pytle, začnou prarodičům vysvětlovat, proč je potřeba to dělat jinak. A tak to budou dělat všude, kam přijdou na návštěvu. Ano, pro některé dospělé, to může být obtěžující, ale jiní se nad tím zamyslí a to si myslím, je správné.
Vzdělávací projekty společnosti ASEKOL
Nefunkční elektrická zařízení a baterie nepatří do odpadkového koše či popelnice, a už vůbec ne do přírody. To je hlavní sdělení, které chce nezisková společnost ASEKOL pomocí svých osvětových aktivit předat dětem. Nejen že mohou v oblasti ekologie působit na své rodiče, ale jsou to právě ony, které budou v příštích desetiletích zásadním způsobem ovlivňovat naše životní prostředí. Vštípit jim hlavní zásady recyklace vysloužilých elektrozařízení je proto velice důležité.
Stěžejním vzdělávacím projektem společnosti ASEKOL je především projekt Hrátky s Asíkem a Batem, který připravuje společně s kolektivním systémem ECOBAT. Hrátky jsou nově modifikovány i pro druhý stupeň základních škol. ASEKOL se podílí i na edukaci učitelů. Neméně zajímavou aktivitou je pilotní projekt zaměřený na sběr vysloužilých elektrohraček a drobných spotřebičů v pražských školách. V loňském roce ASEKOL spolupracoval na osvětovém seriálu České televize Kam s nimi II. Letos pak ASEKOL rozeslal DVD dokument do 8000 škol po celé ČR.
Hrátky s Asíkem a Batem
Vzdělávací program Hrátky s Asíkem a Batem má za cíl hravou formou seznámit žáky základních škol s tím, že je ekologicky prospěšné a užitečné třídit nefunkční elektrozařízení a baterie. Hrátky jsou pořádány společnostmi ASEKOL a ECOBAT, které se zabývají sběrem a recyklací elektrospotřebičů a přenosných baterií a akumulátorů. Finančně projekt podporuje i Magistrát hl. m. Prahy.
Hrátky s Asíkem a Batem probíhají již od roku 2006. Celkem se jich dodnes zúčastnilo již 10 000 dětí z přibližně 90 škol. Jen v letošním roce bude touto formou osloveno přes 3000 žáků. Zároveň se žáky se těchto akcí účastní i jejich učitelé. Za více než dva roky existence projektu scénku zhlédlo i několik stovek z nich. Tito pedagogové se tak stali dalšími šiřiteli osvěty. Celý projekt je rozdělen na dva moduly – pro první a druhý stupeň základní školy, ale například v Hradci Králové se uskutečnil i v rámci výuky školy mateřské.
Blok pro první stupeň:
Formou dialogu dvou maskotů – ježka Asíka a žabáka Bata – jsou žákům škol po vzoru Komenského scholy ludus předávány nenásilným způsobem informace o správném přístupu k ochraně přírody a o zacházení s elektroodpadem a bateriemi. Žáci jsou do celé scénky aktivně zapojováni, takže se dá hovořit o formě praktického interaktivního vyučování.
Blok pro druhý stupeň:
Vychází ze stejného základu, ovšem dialogy jsou více sofistikované a přizpůsobené vyššímu věku žáků. Cílové skupině je předkládáno daleko větší množství informací, ze kterých by si žáci měli vyvodit patřičné závěry. Součástí tohoto projektu je i výtvarná soutěž pro žáky obou stupňů základní školy, která má sloužit k zapojení tématu vysloužilých spotřebičů do výuky.
Zdroj: PR, 14.5.2008, www.asekol.cz
Další informace k projektům společnosti ASEKOL