NÁSTUP DO ŠKOLKY A ODOLNOST DÍTĚTE
Autor: Jindřiška V.
Vzpomínám si na sebe a školku. Kromě příjemných chvilek na pískovišti s kamarádem, který mi něžně říkal: „Ty moje lásko“ jsou tu také chvíle nepříjemné a psychickou pohodu (moji jako dítěte) narušující. Například si vzpomínám, jak jsem pracně zamontovávala odporné tlusté maso do zbytku hrachové kaše, aby paní učitelka neviděla, že jsem ho nesnědla nebo jak jsem učitelkám nadšeně přinesla svazeček sněženek pro radost a za chvíli slyším výkřik: „Ježíšmarjá, tady jsou mravenci, to bude určitě z těch sněženek“ apod. Proto jsem dlouho zvažovala nástup své dcerky do školky.

Do práce nespěchám, jsem na mateřské s druhou dcerou, takže jsem ve třech a půl letech usoudila, že si starší dcerku ještě nechám doma.
Za rok poté, v jejích čtyřech a půl už jsme si říkali, že by kolektiv potřebovala a že to tedy zkusíme. Nástup do školky proběhl naprosto v pohodě a já si říkala, jak je to všechno ideální a jak je dobře, že jsme ještě rok počkali. Zatímco tříleté děti zoufale plakaly a věšely se na maminky, moje dcera spořádaně přišla mezi děti, začala si hrát a na mámu a tátu si snad ani nevzpomněla. Ovšem jen do doby, kdy začaly první problémy.
Bohužel moje dítě nepatří mezi děti, které jsou otrlé, suverénní a velí ostatním. Dcera je sice velmi společenská a přátelská a má několik moc dobrých kamarádů a kamarádek, se kterými je jí dobře, jenže ve školce se mohou vyskytnout i děti hádavé, agresivní, nevychované a další. Dcera si jakékoliv bezpráví nebo fyzický či psychický útok velmi brala a všechny ústrky si moc dobře pamatovala. Takže i nás časem neminul noční pláč a večerní scény, že do školky nechce, že se tam bojí apod.
Především to bylo poté, co jedna hodně velká a hodně baculatá holčička začala mou osmnáctikilovou dceru mlátit. Prý, že se jí zachtělo nějaké hračky, kterou zrovna dcerka měla a tak jí prostě jednu ubalila a hračku jí sebrala. Po několikerém řešení a rozebírání problému mi paní učitelka slíbila, že s tím něco provede a skutečně té silné holčičce velice pěkně a rozumně vysvětlila, že jako silnější musí mladší děti naopak chránit a že pokud bude na své spolužáky hodná, rozzáří se jí v srdíčku prý krásný diamant. To se mi moc líbilo a myslela jsem si, že už bude klid.
Dceru ovšem toto psychické strádání naprosto rozhodilo i fyzicky. Začala mi kašlat a kašlala snad měsíc. Po několika virózách, které pak kolovaly rodinou i celým širokým příbuzenstvem jí zůstal kašel a nemohli jsme se ho zbavit. Nález u doktora byl nijaký, teploty neměla, takže jsme usoudili, že to zřejmě souvisí se suchým vzduchem a špatným životním prostředím a dcerka chodila dál do školky ještě měsíc, až do Vánoc.
Den před štědrým dnem jí ovšem začaly teploty, měla okolo 37,7 a občas, hlavně po ránu, pokašlávala. Po týdnu najednou horečky vyšplhaly na 39 a paní doktorka diagnostikovala akutní bronchitidu. Dostali jsme antibiotika, ovšem až čtvrtý den konečně zabrala a mezitím už byla dcera horečkami celkem slušně zdecimovaná.
Tip! Trápí Vaše dítě opakované záněty dýchacích cest? Více ...
Když se konečně začala jakžtakž zotavovat, přišla do toho ta hlavní a stěžejní pohroma. Jednou večer začala zvracet a zvracela celou noc. Druhý den jsme byli na pohotovosti, tam usoudili, že je to nějaká střevní viróza a chtěli dceru hospitalizovat s hraniční dehydratací. Já jsem ale odmítla s tím, že jí budeme dávat rehydratační nápoj a pravidelně v noci budit na pití. To jsme dělali, snažila se pít, poctivě se kurýrovala, zdála se mi lepší, tudíž po dvou dnech jsem myslela, že už jí můžu dát suchou vánočku, aby nebyla jen o rohlíkách a rýži. To ovšem nebyl moudrý nápad. Dcerka vánočku vyzvrátila a navíc jí začal průjem.
Další den, kdy se osypala červenými skvrnami jsme už neváhali a dceru nechali hospitalizovat. Při výšce 117 cm vážila 16.5 kilo, tělo poseté rudými skvrnami, pro mě jako mámu to byl otřesný pohled. Diagnóza byla EB viróza, zvětšená játra a slezina, zápal plic, exantém po užívání antibiotik. Napíchli jí kapačky a týden si v nemocnici s manželem pobyla než začala opět vypadat trochu jako člověk a ne jako stín.
Druhá dcerka mezitím začala mít horečky okolo 39.5 a viróza u ní propukla také, srážení teplot, průjmy, anitibotika... naštěstí byla ještě kojená, takže se z toho vyhrabala o něco lépe a bez kapaček. Za další dva dny jsem to chytla já, no, plazila jsem se po čtyřech a svíjela v křečích, mnozí to znají, tak to nebudu více rozebírat.
Dcerky se naštěstí během pár týdnů začaly pomaloučku zotavovat, ovšem svou původní váhu ta starší nenabrala zpátky doteď. Ze školky jsem ji nechala tři měsíce doma, měsíc trvalo než konečně přestala kašlat a než se to její malé zubožené tělíčko zavodnilo a začalo se trochu spravovat. Po třech měsících jsem dceru opět dala do školky. Byla tam dva dny....
Další den jsem po ni po obědě přišla a našla ji plačící. Samozřejmě vysoká horečka a další viróza, kterou chytla opět i mladší dcera, já, manžel atd. Paní doktorka mi k tomu řekla toto: „Mám tu spoustu maminek s dětmi, které dají nedoléčené dítě do školky a to potom nakazí ostatní. Maminky se bojí o místo, spěchají do práce a i když jim doporučuji dítě nechat po závažnější viróze, bronchitidě nebo angíně ještě alespoň čtrnáct dní doma, neposlechnou a dítě dají do školky třeba hned další den.
No, co říci závěrem. Popravdě dcerku mám už zase měsíc doma a bojím se jí dát opět do školky. Nejsem totiž sama, kdo má podobnou zkušenost. Všem vřele doporučuji: zvažte nástup vašeho dítěte do školky. Popřemýšlejte o tom, jak je Vaše dítě psychicky a fyzicky odolné a pokud jen trochu můžete, nespěchejte do práce a užijte si dítě do čtyř let nebo i déle.
Jsou děti, které jsou ve školce jako doma, kolektiv jim svědčí, maminky jsou nadšené jak se dítě osamostatnilo, moc nemarodí atd. Ale jsou i děti citlivé, které vaši ochranu potřebují víc a nejvíce jim prospějete, když si je co nejdéle necháte doma. Nikdy nepodceňujte psychiku a psychický stav vašeho dítěte, souvisí s jeho nemocností a fyzickou kondicí mnohem více než jsme si ochotni připustit. Naše děti a jejich zdraví jsou přece to nejcennější, co máme!
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, 23.5.2008, www.azrodina.cz
Související odkazy:
- HOMEOPATIE A STRACH V DĚTSKÉM VĚKU
- BUDE ŽÁRLIT, KDYŽ HO DÁM PO NAROZENÍ SOUROZENCE DO ŠKOLKY?
- ZÁŘÍ - MĚSÍC VSTUPU DĚTÍ DO MATEŘSKÝCH A ZÁKLADNÍCH ŠKOL
- DESATERO PRO RODIČE PŘED NÁSTUPEM DÍTĚTE DO ŠKOLKY
- HLEDÁTE JESLE PRO SVÉ DÍTĚ? JEŠTĚ SVÉ ROZHODNUTÍ ZVAŽTE
- DÍTĚ POHLÍDÁ SOUSEDKA NEBO FIRMA
- Služby pro domácnost a rodinu - HLÍDÁNÍ DĚTÍ a PÉČE O NEMOCNÉ DÍTĚ