12838562__1_

PORODNÍ TECHNIKY - CO JE DOBRÉ VĚDĚT

Autor: Christiane Northrupová

Překladatel: MUDr. Veronika Bártová a PhDr. Věra Kotábová

Víte už všechno o monitorování plodu, císařském řezu, epziotomii, epidurální anestezii a nejlepší porodní poloze? Možná, že ne…

Za velké vánice v Bostonu roku 1978, kdy byly všechny silnice uzavřeny a nedalo se jezdit autem, jsem jezdila na lyžích do nejbližší nemocnice, kde normálně nebyla porodnice, ale v té době tam přicházely rodit ženy na pohotovost. Ženy s porodními bolestmi vozila do nejbližší porodnice Národní garda. Lékaři konající službu na pohotovosti, kteří byli zvyklí na všechno možné od střelných ran až po infarkty, byli z porodů celí pryč. Na pohotovosti je už samotným charakterem této lékařské služby dáno, a její osazenstvo je také zvyklé, že se musí něco udělat, a to rychle. Porody ale vyžadují pravý opak. Je u nich třeba vlastností porodní báby - stát poblíž, vyčkávat, nabízet porozumění a láskyplnou oporu - ale v konvenčním slova smyslu zasahovat jenom málo. Ve většině případů je to sama rodící žena, která vytlačí na svět dítě, nikoliv lékař nebo zdravotnický personál, kteří dítě maximálně zachytí.
Nemocnice jsou tu ovšem od toho, aby uklidnily i ty nejhorší obavy rodících žen. Přitom procedury prováděné v nemocnici na tyto strachy cíleně nereagují, místo toho spíše lékařsky usměrňují sám porod. Mají nás "uchránit" před nepohodlím a bolestmi provázejícími zrozením dítěte, což je názor, který kolektivně sdílí celá společnost. Nemocniční porodnické praktiky nesmyslně vyplývají z našeho zbožštění techniky, a ze strachu před procesem rození. Lékaři jsou nadmíru ochotni uplatnit nové techniky a přístrojové vybavení, aby"zlepšili" výsledky porodnictví, neboť naše kultura věří v převahu techniky nad přirozenou moudrostí těla. Důvěřujeme více technice, nežli ženině vlastní zkušenosti a prokázané prospěšnosti láskyplné podpory poskytované rodičce.
Bohužel představy spojené s nemocničními procedurami bývají natolik rozšířené, že i žena, která přichází do porodnice s představou, že bude rodit přirozeně, nakonec podstoupí nějaký lékařský zákrok. Je tomu tak proto, že rodička bývá snadno zranitelná. Pokud ji při porodu nepodporují lidé, kteří vědí, že se mohou spolehnout na fyziologický průběh porodu a považují jej za normální, může být přemluvena k souhlasu s téměř jakýmkoliv zákrokem.

MONITOROVÁNÍ PLODU A CÍSAŘSKÝ ŘEZ

Není nápadnějšího příkladu zneužívání lékařské technologie, než vysoký podíl císařských řezů, prováděných v mnoha amerických nemocnicích, což je důsledek lékařského ovlivnění porodu, živeného obavami ze žalob, pokud by dítě nebylo v pořádku. Podíl císařských řezů ovšem závisí na lékaři, který je provádí, a na porodnici. Ve většině fakultních nemocnic se pohybuje kolem 25 procent, ale v některých městech má běloška, která je zdravotně pojištěná, až padesátiprocentní šanci, že porodí císařským řezem.
Vzpomínám si, jak jsem si během své povinné stáže v nemocnici, kdy se začalo s monitorováním plodu při porodu a začala stoupat obliba císařských řezů, říkala: "Jak je to možné, že čtvrtina žen nedokáže porodit fyziologickým způsobem a neobejde se bez anestezie nebo chirurgického zákroku? Jak by lidstvo přežilo, kdyby tolik žen opravdu potřebovalo operaci, aby mohly porodit? Co děláme špatně?"
Byli jsme školeni v tom smyslu, že vždycky musíme k ženě přistupovat tak, jako by měly nastat nějaké komplikace, jako kdyby se normální porod mohl každou chvíli zvrhnout v nějakou krizi. Kdykoliv jsme přijali ženu s porodními bolestmi, okamžitě jsme ji napíchli, odebrali jsme jí krev, protrhli jsme plodové blány (nechali jsme odtéci plodovou vodu), na hlavičku plodu jsme upevnili elektrodu a do dělohy jsme
zavedli katétr, abychom mohli na monitoru měřit nitroděložní tlak. Pak upřela rodička, její příbuzní, lékař i všechen zdravotnický personál zraky na monitor a všichni spoléhali na to, že jim obrazovka napoví, co dělat dál. Lékaři ženu požádali, aby zaujala takovou polohu, z níž bude možné získat nejlepší zobrazení na monitoru - nikoli tedy polohu, která by nejlépe vyhovovala rodičce samotné. Vybavuji si, že jsme se pokoušeli monitorovat i ty ženy, které se užuž chystaly rodit, když vstoupily do dveří. Věděla jsem, že kdybych neměla záznam z monitoru a dítě by nebylo v pořádku, měla bych se svým školitelem velké problémy. Později výzkumy prokázaly, že monitorování plodu nepřineslo ve srovnání se zkušenou sestrou, která pravidelně poslouchala ozvy plodu, žádné markantní zlepšení výsledků. Rozhodně ale mělo vliv na četnost prováděných císařských řezů - opět ukázkový příklad toho, jak se technologie rozšířila ještě předtím, než, byly vyhodnoceny všechny údaje. (Přitom monitorování má rozhodně svoje opodstatnění - vůbec proti němu nic nemám. Není ale náhražkou laskavé a starostlivé mezilidské komunikace, místo níž se často používá.)
V druhém roce své stáže jsem se účastnila zasedání Mezinárodní osvětové porodnické asociace (lnternational Childbirth Education Assocíation, ICEA), kde jsem se dozvěděla, že plodové blány normálně neprasknou, dokud žena nezačne tlačit, a že plody, kterým lékaři nechají odtéci plodovou vodu dirupcí, vykazují v děloze známky většího stresu - pH vzorku krve z kůže na jejich hlavičce je nižší. Rovněž jsem se na tomto zasedání dozvěděla, že plodová voda je pro dítě nejlepší možný "obalový materiál". Při kontrakcích chrání dětské tělíčko. Proč jsme tak dychtivě likvidovali přirozenou ochranu? Asi proto, abychom mohli zavést naše monitory!
Je potom divu, že když připojíme ženu v porodních bolestech ke třem nebo čtyřem různým kabelům a hadičkám, a pak jí protrhneme plodové blány, může se ona i její děťátko trochu vylekat - což bude mít za následek jistou tíseň plodu? Když to tak rekapituluji, domnívám se, že mnoho případů tísňových stavů plodu by se snad mohlo odvrátit tím, že utišíme matku a požádáme ji, aby se soustředila na to, jak se v ní cítí její miminko, a aby mu vyslala uklidňující vzkaz. Biologická zpětná vazba prokázala značný vliv myšlenek na takové tělesné systémy, jako je krevní tlak, puls a stav pleti. Dítě je součástí ženina těla. Žena se tedy může vyladit podle jeho potřeb.
Mnoho porodníků se domnívá, že přirozený porod je nebezpečný a vede k zvýšenému traumatizování plodu. Vedu diskuse s kolegy i kolegyněmi, kteří se domnívají, že porod císařským řezem je lepším způsobem příchodu dítěte na svět.
Přibližně 50 až 85 procent žen, které porodily císařským řezem, mohou porodit další dítě normálním způsobem. Třebaže se porodníci učili pravidlo "Jednou císařským řezem, vždycky císařským řezem", nyní už to neplatí.
Vědecká literatura, dokumentující bezpečnost následných porodů přirozenou cestou, bylá publikována už koncem sedmdesátých let minulého století. Rutinně jsme tuto možnost nabízeli už v průběhu mé stáže. Přesto se však tato možnost nenabízí všem ženám, kterých by se mohla týkat. Ale i ty ženy, kterým nabídnuta je, se pro ni rozhodnou jenom málokdy, snad proto, že se bojí. Nedávný článek v jednom gynekologicko-porodnickém časopise nesl název "Když vaše pacientka požaduje císařský řez." Dr. Bruce Flamm, který poskytl časopisu rozhovor, uhodil hřebík na hlavičku, když uvedl: "Pokud se někdo bojí, není to důvod k operaci. Je to ,důvod ke vzdělávání." Je zřejmé, že lékařská praxe je obousměrná ulice. Jedna z mých kolegyň, Dr. Bethany Haysová, komentovala rozhovor s Dr. Flammem následovně: "To je tedy paradox. Nejdřív vytvoříme atmosféru strachu ohledně přirozeného porodu, a potom z toho obviníme pacientku."
Četnost porodů císařským řezem je u různých lékařů velmi rozdílná. Některé z mých kolegyň dosáhly pouze 6 procent císařských řezů u porodů, které vedou. Jsou to stejné lékařky, které prosazují větší zapojení porodních asistentek do porodů.


Tip! Trápí Vás pooperační otoky? Víte jak urychlit hojení po operacích? Více ...


EPIZIOTOMIE (NÁSTŘIH HRÁZE)

Jinou procedurou, která zpravidla není nezbytná, je epiziotomie neboli chirurgický nástřih hráze, tj. tkáně mezi pochvou a konečníkem. Odhaduje se, že 61,9 procent žen, které v roce 1987 rodily přirozenou cestou, mělo provedenou epiziotomii. V celostátním měřítku pak byl nástřih hráze proveden 80 procentům prvorodiček. V mnoha nemocnicích podstoupí tento zákrok doslova 100 procent matek.
Bohužel u žen, které měly provedenou epiziotomii, je až o padesát procent větší pravděpodobnost, že se při dalším porodu potrhají, než ženy, které ji neměly. Důvodem toho je skutečnost, že nástřih se často při porodu prodlouží až do poševní tkáně. Pak může tento zákrok na hrázi vést k nadměrné ztrátě krve, bolestivému jizvení a zbytečné poporodní bolesti. Ženina nepohoda může ovlivnit její pouto s dítětem a kojení. Nebyly prokázány žádné dlouhotrvající blahodárné účinky epiziotomie, třebaže nás opakovaně učili, že nástřih hráze je absolutně nezbytný, aby se odvrátil pozdější prolaps dělohy a/nebo nadměrné roztažení svalů pochvy. Výzkumy prokázaly, že to, zda je ženě při porodu proveden nástřih hráze, závisí z větší části na tom, zda je u ní přítomen lékař nebo porodní asistentka. Porodní asistentky se učí, jak vést přirozené, neintervenční porody. Lékaři se přirozeně snaží udělat něco navíc - proto se to učili. Nechat ženu, aby pomalu, jemně a bez zásahu porodila svoje dítě, je v některých nemocnicích vzácná událost. Zpětný rozbor 2 041 porodů s lékařským zákrokem (rozumí se za použití kleští nebo vakuumextrakce) v San Francisku prokázal, že podíl trhin čtvrtého stupně, tedy trhlin zasahujících až do konečníku, poklesl z 12,2 procenta na 5,4 procenta za desetileté období, kdy se omezilo použití epiziotomie z 93,4 procent na 35,7 procent. Ve stejné době se zvýšil podíl natržení pochvy, to jsou však triviální poranění, která se ve srovnání s epiziotomií snadno hojí. Jsou také podstatně méně bolestivá. Nemáme k dispozici údaje, které by podporovaly nutnost provádět rutinně epiziotomii, třebaže se v některých kurzech pro gynekology a porodníky i nadále uvádí jako standardní metoda při vedení porodu přirozenou cestou. Nástřih hráze je výmluvným příkladem toho, jak může klinická praxe, tedy představa, že "ženské tělo nemůže zdravě porodit bez lékařského zásahu" , zvítězit nad vědeckými důkazy, které v tomto případě doporučují, aby se epiziotomie neprováděla.

ANESTEZIE

Moderní anestezie je v mnoha případech dobrodiním, ale při porodech se užívá až příliš často. Naše kultura věří, že jestliže málo je dobré, pak více musí být lepší. Takže nyní máme porodnické kliniky, kde se téměř každá žena přesvědčuje o kladech epidurální anestezie už dávno předtím, než se chystá k porodu. Sémě bývá zaseto už během kurzů pro budoucí matky, které přirozeně sponzoruje sama nemocnice: "Nemusíte vůbec nic cítit." Slyšela jsem spoustu žen říkat: "Chci, abyste mi na poslední dva týdny těhotenství zavedli ten epidurál!" K rizikům metody však patří zpomalení první a druhé doby porodní, horečka, častější nutnost použít kleště,
poškození dna pánevního a tíseň plodu, což má za následek zvýšený počet císařských řezů.
Podle studie z roku 1996 provedené na 1733 prvorodičkách byl podíl císařských řezů u žen, které si nechaly provést epidurální anestezii, 17 procent ve srovnání se 4 procenty žen, které rodily bez něj, čili jednalo se o čtyřnásobné navýšení. Tato studie byla potom několikrát kritizována, ale debata na toto téma bude patrně ještě po nějakou dobu pokračovat vzhledem k proměnám této studie. (Výsledky může ovlivnit způsob provedení anestezie, kdo ji zavádí a v které fázi porodu je zavedena.) Ale podle mých zkušeností z práce ve velké porodnici tato spojitost mezi epidurální anestezií a císařským řezem existuje.
Podle jiné studie ze 1657 prvorodiček dostalo 14,5 procenta žen s epidurální anestezií horečku ve srovnání s pouhým 1 procentem žen, které epidurál neměly. Kvůli horečkám matek byli jejich novorozenci vystaveni čtyřikrát vyššímu riziku infekce a léčbě antibiotiky, než děti narozené ženám, které rodily bez epidurálu. Sepsi však dostali pouze tři novorozenci z celkového počtu 356, u nichž tato možnost vzhledem k epidurálu existovala. V důsledku epidurální anestezie jsou ženy vystaveny většímu riziku horečky, a to bez ohledu na velikost novorozence či délku porodu, což jsou dva faktory, které zvyšují riziko infekce. Kaskáda negativních následků infekce dítěte pokračuje tím, že vám jej pro horečky odeberou a umístí na novorozeneckou jednotku intenzivní péče, více bolesti pro dítě, neboť mu nabírají krev na vyšetření, riziko podávání antibiotik, které likvidují i všechny normální, přátelské bakterié v jeho těle, přičemž se zvyšuje riziko infekce kmeny bakterií odolných proti antibiotikům, které žijí v každé nemocnici, zvýšený pocit úzkosti matky i dítěte a možný negativní vliv na úspěšné kojení. Vzhledem k tomu, že sepse se může rozvinout hned potom, co porodíte, může rovněž významně negativně ovlivnit důležité období vytváření pout mezi vámi a dítětem, které příroda načasovala na dobu vzápětí po porodu.

POLOHA  NAZNAK

Ženy, které rodí ve fyziologicky normální poloze, vstoje nebo v podřepu, jsou méně náchylné k natžení hráze a je pravděpodobné, že u nich proběhne druhá doba porodní normálně, bez nutnosti operačního zásahu. Ve skutečnosti je poloha naznak pro porod nevhodná, protože při ní dochází k nadměrnému tlaku rodícího se dítěte na zadní stěnu poševní, čímž se zmenšuje průměr pánevních porodních cest a zvyšuje se riziko trhlin v poševní stěně. (Už jste se někdy zkusila vyprázdnit vleže na zádech?) Tuto polohu zpopularizoval francouzský král Ludvík XIV., který byl voyeur a chtěl pozorovat ženy od dvora při porodu, aniž by o tom věděly. V poloze vleže měly zvednuté sukně, takže neviděly, zda jejich porodu někdo přihlíží. Tato poloha se ujala, neboť ji používala šlechta, kterou začaly napodobovat ostatní společenské vrstvy. Poloha také usnadňovala práci tomu, kdo ženě u porodu pomáhal.
Jiným pravděpodobným důvodem, proč si poloha získala oblibu, bylo zavedení používání porodnických kleští. Kleště vynalezl roku 1560 porodní asistent Peter Chamberlain, který měl tradici asistence u porodů v rodině. Nástroj zůstal rodinným tajemstvím rodiny Chamberleinů, dokud je roku 1728 nepředstavili lékařům. V jejich používání byli školeni pouze muži (zpravidla lékaři a chirurgové) a původně se používaly pouze v situaci, kdy se žena bezvýsledně pokoušela vytlačit dítě po několik hodin. V poloze na zádech si žena mohla alespoň na chvilku oddychnout, zatímco lékař nasadil kleště. Poloha rovněž umožňovala nejlepší možné ovládání kleští při porodu.
Ve druhé době porodní dochází u ženy, která sedí na bobku, namísto aby ležela na zádech, k přirozenému zvětšení vchodu do pochvy, neboť tato poloha rozkládá tlak rovnoměrně na celý obvod pochvy a napomáhá vedení hlavičky dítěte dolů. Při poloze v podřepu se předozadní průměr kostěné pánve zvětší o půl centimetru i více. Poloha v podřepu rovně udržuje těhotnou dělohu mimo hlavní pánevní cévy, vedoucí k srdci. Proto se zlepšuje zásobování plodu krví, což je pro plod bezpečnější. (Viděla jsem bezpočet dětí, které se v průběhu porodu dostaly do tísně jenom proto, že matka ležela na zádech.) Ženy, které se při porodu dotýkají hráze a hlavičky dítěte, navážou s rodícím se miminkem rychle kontakt a rodí mnohem snadněji.

DEZINFEKCE

Oblast zevních rodidel matky se často před porodem dezinfikuje, aby se zničily přítomné bakterie. Když jsem studovala lékařskou fakultu, nabyla jsem dojmu, že nejdůležitější věc před porodem je rozložit na ženin podbřišek a nohy sterilní roušky.
Existoval přesný návod, jak při tomto úkonu postupovat. (Tyto speciální vodovzdorné roušky jsou stejné, jaké se užívají při chirurgických výkonech. Říká Vám to něco?) Když je rouškování hotovo, je vidět jenom hráz a pochva. V sedmdesátých letech se prováděla taková úprava, že matka nemohla vidět, co se děje. Později se mohla podívat do zrcadla - hurá!
Operační místo (to je tam, kde se při chirugických zákrocích vede řez) je matčina pochva a hráz. Předtím, než se přiložily roušky, sestry příslušné místo umyly, oholily a dezinfikovaly. Tělo rodící matky, zahalené rouškami, se považovalo za sterilní operační pole. Třebaže mnoho nemocnic přestalo v osmdesátých letech roušky používat, zase se začínají v hojné míře zavádět, tentokrát proto, aby se chránil nemocniční personál před možnou nákazou HIV, pacientčinými tělesnými tekutinami.
Pokud porod skutečně vyžaduje operační zákrok, pak tento zásah zachraňuje životy a je zázračný. Když lékařka na operačním sále dává transfuzi pacientce, jejíž placenta se neodlučuje od dělohy a která rychle ztrácí krev, pak ví, že před sto lety by její pacientka zemřela. Za normálních okolností by však rodící ženě dělal lépe „více dotyků", než „více techniky".


Northrupová Christiane

Lékařka-gynekoložka, která se ženským tělem i duší zabývá už dost dlouho - celá dvě desetiletí - na to, aby obojímu dokonale rozuměla.
Byla také jedním z prvním lékařů, kteří ke zmírnění klimakterických potíží používali přírodní progesteron. Ve svých pracích doporučuje, kromě přirozené harmonie a duchovního růstu, i akupunkturu, akupresuru a léčbu bylinkami.

Více najdete na jejích stránkách: http://www.drnorthrup.com/


Zdroj:

Kniha Zdravá žena II - Od prvního početí po stáří, kapitola PORODNÍ TECHNIKY.

Knihu vydal Columbus, spol. s r.o., v Praze roku 2008 a koupit ji můžete zde.

Související odkazy:

12990150
11112922

JAK PROŽÍT ŠESTINEDĚLÍ V POHODĚ

Období počátků mateřství bývá obecně společností vnímáno jako jedno z nejkrásnějších v životě ženy. Někdy se ovšem dostatečně nezdůrazňuje, že se vždy jedná o náročný životní úsek. I když porod proběhl dobře, maminky se mohou zpočátku cítit zaskočeny tolika změnami a nároky novorozeného miminka. To na začátku potřebuje fyzický kontakt s matkou prakticky dvacet čtyři hodiny denně, aby se dobře rozeběhlo kojení, dítě bylo spokojené a mohlo se ideálně vyvíjet. Období šestinedělí je zároveň také velmi důležité pro samotnou matku. Potřebuje hodně odpočívat a nabírat síly na další měsíce a roky mateřství.

Darujte tu nejjemnější dětskou kosmetiku HiPP

Přemýšlíte o pěkném, ale i praktickém dárku pro novopečenou maminku, miminko nebo kamarádku s citlivou pletí? Kosmetika HiPP patří mezi to nejkvalitnější, čím můžete dětskou i dospěláckou pokožku potěšit.

NE KAŽDÁ ŽENA CHCE PORODIT DOMA, ALE VĚTŠINA ŽEN POTŘEBUJE SVOJI PORODNÍ ASISTENTKU!

České zdravotnictví se rádo chlubí svými úspěchy v oblasti porodnictví a neonatologie, zejména jednou z nejnižších úmrtností novorozenců. O čem se ale mluví podstatně méně, je (ne)svoboda matek v porodnicích, množství rutinních, ale často zbytečných invazivních lékařských zákroků a separace dítěte, či nemožnost rodit v porodním domě či doma se zajištěnou péčí, za což leží odpovědnost výhradně na státu. Země, které nabízejí daleko pestřejší systém péče během porodu, přitom mají statistické výsledky srovnatelné, některé dokonce i lepší, například severské státy.

JAK CVIČIT V TĚHOTENSTVÍ? DOBRÁ JE GRAVIDJÓGA

Těhotenství není nemoc a rození dětí je pro ženu přirozeným údělem. Nejlepší pohybová aktivita v těhotenství je GRAVIDJÓGA.

KDYŽ UŽ TO PO PORODU NENÍ TAM DOLE JAKO DŘÍV

Depilace intimních partií je dnes samozřejmostí. Zřejmě i proto ženy začaly řešit, jak vypadají na intimních místech. Nejmodernější metoda rejuvenace ženského vnějšího genitálu přístrojem ProtégeIntima a laserové ošetření g-set přináší bezbolestné řešení – vyhladí pokožku, srovná asymetrie, stáhne povolenou pochvu po porodu a poradí si i s inkontinencí.

JAK POZNÁM, ŽE JSEM TĚHOTNÁ?

Pro potvrzení těhotenství už dnes stačí zajít do lékárny a koupit si kvalitní těhotenský test. Tušíte od kdy se těhotenské testy využívají a jak fungují? Věděli jste, že už si můžete koupit i krevní těhotenský test, který umožňuje rychlou a přesnou diagnostiku v klidu domova?

DOPŘEJTE SVÝM DĚTEM KOSMICKÝ KOMFORT

Která z nás by si nepřála, aby se naše miminko cítilo jako v bavlnce? A to bez ohledu na to, jaké panuje počasí, zda chodíme pěšky nebo jezdíme převážně autem, zda trávíme většinu času ve městě nebo v přírodě. A určitě by se nejedné z nás ulevilo, kdybychom mohly tuto starost úplně pustit z hlavy a mít jistotu, že je dětem prostě krásně, a jen si užívat společné chvíle.

LÁTKOVÉ PLENY - JAK VYBRAT TY PRAVÉ V RŮZNÝCH SITUACÍCH?

Rozhodli jste se svému dítěti dopřát látkové pleny? Pravděpodobně při jejich výběru přijde na pořad dne některá z těchto praktických otázek. Možná budete přemýšlet, co za plenky zvolit do šátku, nebo jak látkovat, když nemáte moc místa na sušení. Někoho zajímá, jak při látkování co nejvíce ušetřit náklady a jiný chce ušetřit vlastní práci. Určité pleny sedí drobným dětem a jiné malým „pucínkům“. Ideální typ pleny pro vás se liší v různých situacích. Na 6 typických otázek při používání látkových plen odpovídaly látkovací poradkyně a zkušené maminky z týmu Brány k dětem – největšího českého ochodu s ekologickými potřebami pro děti i celou rodinu.

DĚTI A CHEMIE K SOBĚ NEPATŘÍ!

Zodpovědným rodičům nejspíš není třeba vysvětlovat, jaké riziko představuje pro jejich děti chemie, běžně používaná v domácnosti. Možná ale spousta z nás netuší, že se škodlivými látkami mohou děti přijít do styku také nošením některého oblečení a užíváním hygienických potřeb či kosmetiky. Je potřeba si uvědomit, že i malé množství může při dlouhodobém působení nadělat velké škody na zdraví celé vaší rodiny. Pro ty, kteří nechtějí nic riskovat, jsme dali dohromady několik tipů, jak se obejít bez chemie.

Jako maminčino pohlazení Bupi Baby mycí pěna – dotek přírody pro vaše děťátko

Pokud jste si právě přinesli z porodnice domů malinkatý vrnící uzlíček, je vám naprosto jasné, že pro své miminko potřebujete jen to nejlepší, nejněžnější a nejzdravější. A nejen pro novorozence je určená jemná a maximálně šetrná Bupi BABY mycí pěna s vysokým obsahem přírodních složek, ocení ji také všichni alergici a lidé s citlivou pokožkou.

KLIDNÉ MATEŘSTVÍ? UŽÍVEJTE SI HO I VY!

Trápíte se tím, že vaše miminko nespí a je neklidné? Hledáte odpověď na otázku, zda je skutečně v bezpečí a zda pro něj děláte to nejlepší? Těšila jste se na mateřskou dovolenou, ale trápí vás jen stres a obavy?

NOSTE SVÉ DĚTI POHODLNĚ

Rádi bychom vám představili babynosítka značky Tula. Nosítko je praktickým pomocníkem maminek a tatínků. Oceníte jej jak při běžných domácích činnostech jako je uklízení, vaření – kdy se děti „pletou pod nohy“ a nebo chtějí nosit či vidět, co právě maminka vaří.

KRÁSNÝ DĚTSKÝ NÁBYTEK Z MASIVU

Čekáte miminko, jste čerství rodiče nebo už máte odrostlejší dítě a přemýšlíte jaký nábytek vybrat do dětského pokoje? Kvalitní dětský dřevěný nábytek najdete v nabídce firmy Domestav s.r.o. Jedná se o českou společnost, která se specializuje na masiv a zdravé spaní. Kromě kvality nepodceňuje firma ani design, takže vaše dítě bude z nového pokojíčku určitě nadšené. Přesvědčte se sami.

CHCI SVŮJ POROD!

Online formulář, kterým oslovíte odpovědné úřady a politiky. Cílem iniciativy Chci svůj porod je umožnit především ženám, maminkám, budoucím maminkám a nejen jim oslovit odpovědné úřady a politiky, sdělit jim svůj názor, své potřeby a zkušenosti a požadovat od nich, aby se současnou neuspokojivou situací v péči o těhotné a rodičky a systematickým porušováním jejich práv a práv jejich dětí důkladně zabývaly. Cílem této iniciativy není propagovat porody doma, ale prosazovat právo ženy zvolit si svobodně místo porodu i poskytovanou zdravotní péči.

POMOC PŘI PLOCHÝCH ČI VPÁČENÝCH BRADAVKÁCH - AVENT NIPLETTE

Niplette je revoluční vynález...je jednoduchý, bezbolestný a může být použit ženou v každém věku

O AVENTU

AVENT je jediný speciálně navržený program pro krmení, aby pro vás a vaše dítě byl co nejjednodušší...

Asekol_cervene_k_200x600px__03
V děloze světa, Markéta Kotková - malířka intuitivních obrazů, tel.: 724 341 359