ŽLOUTENKA - CO DĚLAT
Autor: MUDr. Tomáš Karhan, MUDr. Judita Hofhanzlová, Zdena Jágrová - HSHMP, MUDr. Tomáš Šebek, MUDr. Daniela Planerová
V souvislosti s množícím se výskytem žloutenky (hepatitidy A) si mnoho rodičů klade otázku JAK NEJLÉPE REAGOVAT A OCHRÁNIT PŘED ŽLOUTENKOU SVÉ DĚTI. Zeptali jsme se za vás několika odborníků.
ČISTÉ RUCE, RUČNÍKY A VLASTNÍ SVAČINA
Žloutenka typu A se u nás v epidemii nevyskytla od roku 1979. Očkování očkovací látkou proti žloutence typu A nebylo tedy nutné. V současné době je výskyt tohoto onemocnění opět výraznější. Ochrana proti žloutence spočívá v udržování čistoty rukou, nepoužívání společných ručníků zejména v kolektivu, nejedení jídla dohromady ( "dej mi ochutnat Tvou svačinu..").
Bohužel přenos této "nemoci špinavých rukou" je možný někdy i dotykem držadla v tramvaji a pod. Je tedy určité riziko přenosu i tímto náhodným způsobem. Nenápadným centrem přenosu žloutenky mohou být i provozovny veřejného stravování.
Očkovací látka proti žloutence typu A je na lékařský předpis. Imunita nastupuje za 2- 4 týdny, přeočkování je za 6-12 měsíců. Ochrana trvá nejméně 10 let. Cena 1 očkovací látky pro děti je cca 900 Kč.
Hygienici předpokládají, že největší výskyt žloutenky bude v listopadu tohoto roku, pak by měl snad výskyt postupně klesat.
MUDr. Tomáš Karhan, pediatr
Koněvova 221, Praha 3
tel. 266 311 707, e-mail : tkarhan@volny.cz
OČKOVAT NEBO NE? KDY A JAK?
Po prádzninovém, vcelku poklidném období, začaly veřejnost znepokojovat informace o stavu české politiky, týkající se korupce, vydírání, nejrůznějších triků apod. Živitele rodin pronásledují znepokojující zprávy o krachu zahraničních bank a v neposlední řadě se šíří i panika ruku v ruce se stupněm šíření infekční žloutenky typu A.
Ordinace praktických lékařů a zejména praktických lékařů pro děti a dorost jsou proto bombardovány častými (zejména telefonickými) dotazy, na možnost očkování proti žloutence typu A.
U pacientů s poruchou imunity či alergickým onemocněním, bývají pak tazatelé velmi často odkazováni na konzultaci s alergoimunologickým pracovištěm, kde je pacient dispenzarizován.
Zejména rodiče dětí, které mají časté zdravotní potíže, chtějí pro svého potomka jen tu nejlepší zdravotní péči. Konzultace možnosti očkování je zpravidla současně provázena obavami z postvakcinačních zdravotních komplikací. Jiní zastávají názor "co se má stát, ať se stane" a nepříznivé zprávy je ponechávají v klidu. Příznivci přírodní medicíny začali preventivně čistit játra extraktem z černé ředkve, když zjistili, že virus žloutenky napadá především játra.
V dneším době moderního přenosu informací je možnost získat vědomosti nejen o prevenci, příznacích žloutenky, o možnostech diagnostiky či způsobu léčení. Kdo má zájem, informace si určitě vyhledá.
Znepokojení rodiče pak žádají doporučené preventivní očkování.
V České republice byly k dispozici vakcíny Avaxim a Havrix nebo kombinovaná vakcína proti hepatitis A i B s názvem Twinrix. Příprava vakcín je složitá a časově velmi náročná, proto nebyly ve velkých zásobách k dispozici. Dle hlavního hygienika je však v nejbližší době na cestě vakcína ze zahraničí a to v ceně kolem 900 Kč.
Alergolog a klinický imunolog je ze zákona jedním ze specialistů, zodpovědných za kontraindikaci jakéhokoliv očkování. Musí vyloučit možný vývoj závažné alergické reakce u rizikových osob, zejména u těch, u kterých v minulosti již k reakci došlo či došlo k reakci na některou ze složek vakcíny. (složení je vždy uvedeno v příbalovém letáku). Opatrnosti je třeba zejména u dětí s poruchou imunity při očkování tzv. živými vakcínami. Rovněž v těchto případech rozhoduje o možné vakcinaci (po předchozím imunologickém vyšetření) ambulantní specialista.
Nutno zdůraznit, že v současné době se zatím o epidemický výskyt žloutenky nejedná. Poslední epidemie se vyskytla v roce 1979, kdy se desetitisíce Čechoslováků nakazily žloutenkou z jahodové dřeně, importované z Polska. Od té doby byl výskyt minimální, protože populace byla od té doby "promořena" a ve valné většině získala doživotní protilátky proti této žloutence.
Česká republika má mimořádné postavení v systému dohledu a hlášení přenosných nemocí. Očkovací kalendář je vypracován s ohledem na vývoj imunitního systému, tj. na schopnosti dítěte v raném věku odpovědět na vakcinu tvorbou protilátek. Nově bylo zavedeno povinné očkování proti žloutence typu B, po které mohou být trvalé zdravotní následky na rozdíl od typu A. Po prodělané žloutence typu A komplikace v 90% případů nehrozí, takže dosud patří mezi očkování nepovinné.
Nejvíce případů choroby zatím zaznamenala Praha a střední Čechy - a již byla započata vakcinační mánie. V plánu je očkování žáků prvních tříd. Neznám důvod, proč ne zrovna i druhých a třetích tříd? Dle epidemiologů je nejvíce nemocných ve věku 25 - 35 let. V minulosti se při vyšším výskytu žloutenky A očkovaly pouze tzv. ohrožené skupiny lidí. Kromě lidí, kteří přišli do kontaktu s nemocným, se očkovali zdravotníci, lidé pracující s jídlem, učitelé a osoby zaměstnané v mateřských školách, protože výskyt choroby "ze špinavých rukou" býval výsadou zejména dětského věku.
O možnostech rizika nákazy, preventivních hygienicko-epidemiologických opatřeních, je každý, kdo má o tuto problematiku zájem, dostatečně informován.
Zde bych chtěla pouze zdůraznit u školních dětí známý nešvar společného pití z jedné lahve či vzájemné ochutnávání svačin, na manipulace se žvýkačkami, okusování nehtů, jídlo na ulici ze stánků rychlého občerstvení bez předem umytých rukou, používání veřejných toalet bez dostatečného hygienického zázemí - zde by mělo být prvořadé poučení od rodičů, ve škole od učitelů.
Počáteční příznaky žloutenky připomínají chřipkové onemocnění, což nyní, v době již zvýšené nemocnosti virózami, informované rodiče silně zneklidňuje. Ptají se, zda již nejde o počátek žloutenky. U dětí se příznaky poznávají velmi těžko, občas proběhne žloutenka se zcela minimálními příznaky či zcela bez příznaků, a tělo se s infekcí vyrovná samo, bez následků. Současně si vytvoří protilátky, které mohou být náhodně objeveny v rámci serologického vyšetření z jiné indikace.
Panika z nákazy vede občas k opakovaným vyšetřením. Ne každé svědění ekzematické kůže musí nutně znamenat počátek žloutenky, stejně jako ne každá nevolnost se zvracením a nechutenstvím.
Pro ilustraci uvádím příhodu po odvysílání zprávy v TV o možnosti očkování proti pneumokokům vakcínou Prevenar. Rodiče konzultovali v naší ordinaci možnost "očkování proti tomu ohluchnutí". Pneumokok patří k mikrobům, které mohou vyvolat velmi vážná onemocnění zejména v prvních dvou letech života, zvlášť u dětí poruchou imunity a nová pneumokoková vakcína se nabízí jako účinná prevence.
Nejsem tedy proti seriózní informaci o nové očkovací látce, ale jsem proti srdceryvným projevům rodičů postiženého dítěte a vyslovenému strašení, co může následovat, nebude-li jedinec očkován.
Domnívám se, že praktický lékař pro děti a dorost, zodpovídající za tzv. očkovací kalendář dítěte, je pravidelně informován o veškerých dostupných vakcínách a je proto schopen podat správnou informaci s doporučením očkovat, či s očkováním vyčkat nebo výjimečně neočkovat. Jde o konzultace zejména nepovinného očkování, na které je veřejnost nejrůznějším způsobem upozorňována (proti klíšťové meningoencefalitis, proti menigokové infekci atd.) Vím, že případy s nešťastným koncem se stávají, ale jejich prezentace může být podána, z mého hlediska, citlivěji.
Očkování je důležitá součást prevence, existuje z druhé strany celá řada příčin, které naopak vyvolávají u rodičů strach nebo dokonce odpor vůči povinnému očkování.
Pokud se rozhodne o očkování dítěte proti hepatitidě A, jedná se o vakcínu tzv. inaktivovanou - neživou. Očkovat se může z imunologického hlediska nejdříve 3 dny po tuberkulinovém testu, 2 týdny po jiné neživé vakcíně, 4 týdny po živé vakcíně, 6-8 týdnů po přeočkování vakcínou proti tuberkulóze. Dítě musí být bez známek akutního onemocnění, zdravotní stav před naočkováním zhodnotí očkující lékař.
Z alergologického hlediska lze očkovat bez obav astmatiky, ekzematiky, polinotiky (pylová alergie), avšak nemělo by se očkovat v akutní fázi onemocnění, v době akutních alergických projevů - akutní výsev ekzému, akutní projevy polinózy v období pylové vegetace, akutní exacerbace astmatu. Konečné rozhodnutí o tom, zda bude jedinec očkován, či nikoliv, přísluší očkujícímu lékaři.
Naši předkové zažili skutečné epidemie se smrtelnými konci - mor, cholera, černé neštovice apod. Vymírali po statisících, někteří (imunitně zdatní) jedinci však chorobu přežili a plodili další potomky s lepší imunitní výbavou.
Dnešní člověk díky očkování i díky antibiotikům již neumírá na záškrt, komplikace spály, zápaly plic a obrnu, jak tomu bylo v minulosti. Stejně tak, díky nejrůznějším metodám imunoterapie, přežívají jedinci s poruchami imunitního systému. Věda a výzkum ve zdravotnictví jde stále kupředu.
Bakterie a viry se však také vyzbrojují, geneticky se mění tak, aby mohly opět napadat člověka. Objevují se choroby, proti kterým se ještě neumíme účinně bránit. Stejně tak se opět objevují infekční nemoci, jako příušnice, černý kašel, a to i u očkovaných jedinců.
Předpokládá se nedostatečně dlouho trvající imunita nebo v době očkování nebylo dítě imunologicky natolik vybaveno, aby zareagovalo na očkovací látku a protilátky si nevytvořilo. Proto ministerstvo zdravotnictví trvá na přeočkování dětí určitými typy vakcín a perspektivně se uvažuje i o přeočkování dospívajících a dospělých.
Očkování zůstává trvale základním prostředkem prevence infekčních chorob, i když má stále ještě hodně odpůrců.
Nebojme se, nejen v případech infekční žloutenky je stále k dispozici komplex zdravotnických služeb ochotných pomoci, i když se početně stále zmenšuje, protože se mu ve společnosti nedostává plného docenění.
MUDr. Daniela Planerová, alergolog, imunolog a pediatr
Korycanská 394/12, Praha 8 - Čimice; tel.: 233 552 386
ZKUSME POSÍLIT IMUNITU A NEBÁT SE
Vzrůstající obavy z onemocnění žloutenkou typu A mě přivedly k úvahám proč dochází ke vzniku epidemie a jak tuto situaci mohou rodiče i já jako lékařka řešit. MUDr. Ctibor Bezděk, předválečný lékař (+1956), o epidemiích napsal: „Vznik epidemií je nutno vydělit od výlučného panství bakteriologického a jejich prapříčinu hledat v duchovní oblasti lidského života. Porucha se ovšem netýká jednotlivého člověka, ale celých skupin."
Když se podíváme do historie, první epidemie žloutenky typu A byla popsána u přístavních dělníků očkovaných na pravé neštovice. Další masivní výskyt tohoto onemocnění byl zaznamenám za 2. světové války. V obou situacích šlo o velké oslabení zmíněných lidí, v prvním případě očkováním, ve druhém fyzickými a psychickými válečnými útrapami.
Ano, jsem přesvědčena, že onemocnění podlehnou lidé, jejichž imunitní systém je nějakým způsobem oslaben. Ten si totiž za normálních okolností dokáže s infekcí poradit. Německý lékař dr. R. Dahlke píše: „Zásahy klasické medicíny do citlivě vyváženého organismu bývají bohužel spíše hrubé, namířené často proti všemu bakteriálnímu životu. A tak si antibiotická terapie vlastně sama pěstuje ty nejnebezpečnější původce nemocí a pomáhá jim prosadit se."
K oslabení obranyschopnosti dochází u dětí v několika případech, které můžeme ovlivnit. Jaký řád přírody, ve smyslu slov doktora Bezděka, je v případě této vlny nakažlivé nemoci porušen? Pokusím se vyjmenovat situace, o kterých jsem na základě svých zkušeností přesvědčena, že výrazně negativně ovlivňují obranyschopnost našich dětí:
1. Masivní a velmi časté očkování ve velmi ranném věku.
2. Strava, obsahující velké množství živočišných bílkovin (masa, pasterizovaného mléka, vajec), rafinovaných potravin, cukru, přídatných látek.
3. Běžná horečnatá onemocnění v ranném věku, která se podílí na správném upevňování imunity, jsou potlačována antipyretiky. Často se zbytečně a preventivně již od kojeneckého věku podávají dětem antibiotika.
4. Děti příliš brzo tráví většinu dne mimo domov, bez rodičů v kolektivním zařízení a ani v noci nespí s matkou v jednom pokoji.
5. Děti jsou příliš zatíženy agresivitou a násilím sledováním TV nebo hraním počítačových her.
6. Používáním velmi agresivních desinfekčních mycích a čistících prostředků v domácnostech, pobytem v příliš sterilních podmínkách, zejména u městských dětí (děti nemají téměř kontakt se zvířaty a přírodou), kdy není organismus přirozeně osídlen běžnou bakteriální florou a jeho imunitní systém pak není dostatečně silný.
Co můžeme udělat pro sebe a pro své děti abychom předešli vážnějším onemocněním, konkrétně současnému výskytu hepatitidy A (žloutenky)?
1. Při epidemickém výskytu žloutenky typu A je možné najít homeopatický, tzv. epidemický lék nebo skupinu léků. Podle nejčastějších symptomů - projevů nemoci, je možné určit nejpodobnější homeopatický lék, který je možno podávat nejen nemocným, ale též preventivně dětem, které jsou nemocí ohroženy.Případný popis nemoci můžete poslat na email: j.hofhanzlova@volny.cz
2. Homeopatické lékárny též vyvinuly homeopatickou vakcínu hepatitidy A, kterou je vhodné podávat nemocným a po úvaze lékaře i jednorázově lidem, kteří jsou nemocí bezprostředně ohroženi.
3. Jídelníček dítěte je třeba upravit tak, aby bylo jídlo lehce stravitelné, pokud možno čerstvé, s omezením masa, vajec a upravovaného mléka a mléčných výrobků, bílé mouky a cukru. Pravidelně dávejme dětem vojtěšku alfalfa a rakytníkovou šťávu, obě rostliny výrazně podporují imunitní systém. Dbáme na převahu zásadité potravy (hlavně zelenina) v jídelníčku, zásadité prostředí v těle velmi pomáhá při činnosti bílých krvinek vypořádat se s vetřelci.
4. Děti otužujme. Co nejméně je koupejme v teplé vodě. Denně je potřeba zařadit polévání nožiček od kolen dolů chladnější vodou - ½ minuty.
5. Masírujeme 1x denně reflexní plošky lymfatického systému na chodidle - mezi prsty, jater, sleziny. Podrobnosti najdete v odborné literatuře nebo u reflexních terapeutů.
6. V době epidemie není vhodné děti očkovat. Pokud očkujeme, dítě musí být před očkováním alespoň měsíc absolutně zdravé. Odkazuji na Obecná pravidla a doporučení při očkování dítěte, která vydalo Evropské fórum pro opatrnost v očkování, uvedené v mojí knize „Miminko". Očkujme kojence až po 7 - 8 měsíci věku. Očkujme rozložené vakcíny. Intervaly mezi jednotlivými vakcínami by měly být alespoň 2 měsíce.
Jak to vypadá v praxi:
V praxi je u nás tento doporučovaný postup těžko realizovatelný - k dispozici je v současné době standardně pouze Hexavakcína s šesti očkovacími látkami, nikoliv šest očkovacích látek samostatně. Přeočkování se provádí po měsíci a po dvou měsících. Pediatr je navíc vázán očkovacínm plánem, který je veden a kontrolován ze zákona hygienickou službou. - MUDr. Tomáš Karhan
...
Hexavakcina je ve stadiu zavádění "na trh". Stále je možnost získat vakcíny rozložené, které budou i nadále, protože se tímto způsobem očkují děti vážně nemocné. Také řada pediatrů je nespokojena se zaváděním pouze hexavakciny. Je tedy na rodičích a pediatrech, zda nechají tento trend očkovat najednou tolika vakcínami pokračovat dál.
MUDr. Judita Hofhanzlová
Věřme tomu, že příroda byla velmi moudrá a i bez zevního zásahu vybavila naše ratolesti dobrou obranyschopností.
7. U běžných onemocnění bychom neměli potlačovat horečku antipyretiky. Horečnaté onemocnění je třeba regulovat lýtkovými zábaly, bylinkovými čaji, homeopatickými léky. (Více moje příručka Domácí lékárnička - blíže na www.calendula.cz)
(U teploty dětí by měly být jištěny limity teploty, aby nedocházelo k riziku přehřátí a febrilních křečí - pozn. MUDr. Karhana) Další důležité informace najdete v textu O léčivé síle horečky.
8. Děti nedávejme do kolektivních zařízení dříve než po 3,5 - 4 roku a to jen na pár hodin dopoledně. Maminka je do věku 6 let pro dítě velmi důležitá a je tou nejlepší ochranou proti nemoci.
A snad poslední, ale nejdůležitější rada, nejhorší pro vznik nemoci je strach z ní, který rovněž podlamuje imunitu. Proto se jí zkusme nebát.
MUDr. Judita Hofhanzlová, www.calendula.cz
ŽLOUTENKA A OČKOVÁNÍ
Je důležité poučit své děti, že je nezbytné nezapomínat na řádné mytí rukou vždy, když opouštím WC. To je nejdůležitější neboť virus žloutenky se vylučuje stolicí a jeho další cesta vede přes znečištěné ruce ( stačí i mikroskopické, neviditelné znečištění), vstupní branou infekce je zažívací trakt - tedy ústa. Musí dojít k polknutí viru, který se pomnoží a po 15 - 50 dnech od nákazy vyvolá onemocnění. Nejrizikovější je tedy, pokud si dítě po opuštění WC neumyje ruce. V případě, že by člověk, který virus vylučuje (toto se děje asi 14 dní před prvními příznaky nákazy) sahal na kliku u dveří, splachovací tlačítko a podobné předměty a pokračoval okolo umyvadla, kde opět sahal na kliku a dítě, které jde ihned za tímto nakaženým, si neumyje ruce, může se samo též nakazit. Proto jsou rizikové i činnosti, při kterých může dojít nemytýma rukama k mikroskopickému znečištění např. svačiny, pití a v případě, že si děti nabízí jídlo, mohou se opět takto nakazit. Tam, kde není možnost mytí rukou je vhodné využít desinfekčních ubrousků. Je vhodné si ruce ošetřit i tehdy, pokud se děti stravují v rychlých občerstveních. Zásadní by to mělo být ve školních jídelnách, kde jsou umyvadla pro mytí rukou vždy umístěna.
Velmi vhodné je očkování. V žádné zemi stát nezajišťuje preventivní očkování, v ČR je to stejné, státem je zajišťováno pouze očkování všech zdravých dětí i dospělých, kteří byli v kontaktu s nemocným člověkem. Jen na území hlavního města Prahy bylo dosud tímto způsobem (od počátku léta 2008) očkováno téměř 2 500 osob.
Pokud bych v současné epidemiologické situaci měla školní dítě, jistě bych volila jeho ochranu očkováním. Jedna dávka stojí cca 800 - 1000 Kč, zdravotní pojišťovny přispívají cca 500 Kč. Po podání 2 dávky v intervalu 6 - 18 měsíců (opět cca 800 - 1000 Kč) je dítě chráněno 10 - 20 let. Pokud tedy vydělím 2 x 1000Kč - ochrana trvá až 20 let 365 dny v roce ochrana dítěte mne stojí 28 haléřů za 1 den.
Myslím, že k tomu není co dodat.
Zdena Jágrová, vedoucí protiepidemiologického odboru HSHMP, http://www.hygpraha.cz/
ZACHOVEJTE KLID
Především je nutné zachovat chladnou hlavu a nepropadat panice. Epidemie žloutenky se u nás vyskytovaly již v minulosti a naštěstí je virová hepatitida typu A svým průběhem nejmírnější ze všech typů - málokdy zanechává následky a nepřechází do chronické podoby.
Rodiče by měli především poučit své děti, jak se mají chovat, aby snížili riziko možné nákazy. Tedy především dodržovat a zintenzivnit hygienické návyky, protože žloutenka A je typickou nemocí "špinavých rukou". To znamená především si mýt ruce po každém použití toalety a před jídlem, mýt si i ovoce a syrovou zeleninu, neujídat spolužákům ze stejné svačiny anebo nepít ze stejné lahve. Pokud děti propadly nešvaru kouření, pak alespoň nekouřit z jedné cigarety.
Jako prevence žloutenky je nejjistější očkování. Dnes je možné vybrat z velkého výběru vakcín, po 14 dnech po první dávce je minimální pravděpodobnost, že se ještě žloutenkou A nakazíte. Pokud se po několika měsících přeočkujete, můžete být ochráněni až 20 let.
Hygienici předpokládají, že koncem listopadu postupně bude ubývat případů virové hepatitidy A. Pokud tedy ještě 2 měsíce budete důsledně dbát na hygienické návyky, není nutné se příliš obávat. Nakonec dostatečná hygiena je dobrým návykem na celý život.
MUDr. Tomáš Šebek, spoluautor projektu www.ulekare.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, září 2008, www.azrodina.cz
