VÝŽIVNÉ A NEOPRÁVNĚNÉ UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTŮ NA DÍTĚ
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná, Pavel Nečásek
Manžel odešel když jsem byla v šestém měsíci těhotenství. O dceru nestál a tak jsem se domluvili na tom, že nám nic platit nebude a také se s námi nebude stýkat. Úprava poměru k nezl. dceři proběhla, bylo nám doporučeno, aby jsme uvedli částku výživného 1000,- Kč, že 0 napsat nelze. Otec nám tedy nic neplatil, ani se nás jinak nesnažil kontaktovat. Rozvod proběhl po několika měsících, protože byl otec v zahraničí. Při soudním jednání však změnil názor, že se bude na výchově podílet, soudní cestou mě také donutil k pravidelným návštěvám. Doplatil zpětně výživné za několik měsíců, 9000,- Kč. Dozvěděla jsem se nyní, že si po narození dcery uplatňoval odpočty na dítě, přitom s námi ve společné domácnosti nežil. Bývalý manžel má v ČR trvalý pobyt, o který přišel protože ho měl za účelem sloučení rodiny. Nemyslím, že má o naši dceru opravdu zájem, spíše se jedná o jeho vlastní prospěch prodloužení pobytu a pozdějšího získání českého občanství. Proto chci udělat také něco v náš prospěch, chci požádat o zvýšení výživného a nevím, jaké vhodné důvody uvést, aby nám bylo vyhověno (dceři je nyní 15 měsíců, výživné o které jsem prvně žádala v listopadu 2007 bylo uznáno v březnu 2008) a také jak postupovat ohledně odpočtů na které neměl nárok.
Podle zákona o rodině oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů a dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Změní-li se poměry, může soud i bez návrhu změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti. Může dojít ke změně potřeb oprávněného, zejména v souvislosti s fyzickým dospíváním, zdravotním stavem atd., ale může nastat i změna v možnostech povinného, zejména v souvislosti se zvýšením nebo poklesem v příjmech, změnou počtu vyživovacích povinností atd. Musí však jít o změnu poměrů závažnějšího rázu, nikoli jen přechodnou, například jednorázový pobyt dítěte v lázních.
Ke změně výše výživného, resp. rozsudku, kterým bylo výživné stanoveno, nebo kterým byla schválena dohoda rodičů o výživném, dochází zpravidla na návrh rodiče, který má dítě ve své péči, řízení ve věci nezletilých dětí však může být zahájeno i bez návrhu. V návrhu je třeba uvést všechny rozhodné skutečnosti, zpravidla se jedná o zvýšené potřeby nezletilého, a to v souvislosti s docházkou dítěte do předškolního či školního zařízení, akcemi organizovanými školou, mimoškolní aktivitou dítěte, zdravotním stavem. U možnosti podat návrh na zvýšení výživného není důležité to, jaká doba od posledního rozhodnutí soudu uplynula, ale zda se od právní moci tohoto rozhodnutí změnily potřeby na straně dítěte, nebo poměry na straně otce. Se sepsáním návrhu na zvýšení výživného se můžete obrátit na sociální pracovnici v místě vašeho bydliště, se kterou můžete také projednat, zda jsou v současné době podmínky pro zvýšení výživného.
JUDr. Romana Lužná
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
Poplatník (manžel) má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti. Nárok na toto zvýhodnění prokazuje poplatník (manžel) plátci (svému zaměstnavateli) úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte. Jestliže se změnily skutečnosti rozhodné pro přiznání daňového zvýhodnění, předloží poplatník nové doklady prokazující platnost nároku na odpočet.
Svému zaměstnavateli musel svůj nárok nějak doložit a může být chybou plátce (zaměstnavatel), že nárok uznal.
Na dítě mohl svůj nárok na odpočet daně uplatnit, kdo s ním žil ve společné domácnosti, což prokáže svým podílem na zabezpečení domácnosti.
Neoprávněnost nároku může matka prokázat u příslušného Finančního úřadu, ale nemyslím, že jí to přinese jakýkoli finanční efekt.
Pavel Nečásek, www.nbucetnictvi.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, 15.12.2008, www.azrodina.cz
