JAK MOC POTŘEBUJEME SVÁTKY
Autor: Zuzana Maléřová
Tak moc, jak moc potřebujeme dětem ukázat to lepší v nás.
Foto: Vlado Bohdan
To, že umíme zpívat a modlit se, že umíme sedět při svíčkách, že umíme vyprávět o tajemstvích, že duše, které nás opustily každý rok rozsvěcíme a přivoláváme, že děkujeme vzájemně za svá zrození a slavíme i jméno, které nám bylo dáno, aby nás životem provázelo. Že si vážíme stejně svátků zrození a umírání bohů, jakož i nás lidí, jelikož jen tak můžeme věřit v pokračování. A můžeme se obdarovávat. Můžeme s klidem obdarovat děti plnou náručí dárků, když budou mít paměť, prožitek, náladu, která v nich zůstane a přežije i samu existenci věcí.
Jednou večer Alžbětka ležela v pokojíčku a jen tak koukala. "Na co myslíš?" vyzvídala jsem. "Prohlížím si obrázky a knížky a hračky a vzpomínám, odkud je mám." Pak dodala, že se těší na Ježíška. Ještě věří v jeho světlo, které zahlédne oknem. Ještě mu píše dopisy - spíš jako svěření svých přání než žádost o věci. Ještě ji fascinuje jeho schopnost všechny milovat a dávat.
"Co mu dám já?" ptá se. Možná už poslední rok, pak pochopí. Třeba uvěří, že i tak má smysl darovat dobro. Právě proto moc potřebujeme svátky, aby po mnoha našich prozřeních a odhalených tajemstvích zůstal aspoň rituál, ve kterém se snažíme ukázat to lepší v nás.
Zdroj:
Úryvek z knihy Jak potkat děti, na AZ RODINA.cz zveřejněno 20.12.2008






