PPM A NEMOCENSKÉ (NÁROK, VÝPOČET) PŘI TRVÁNÍ NEBO UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Autor: odpověď - kolektiv autorů ČSSZ
DOTAZ Z PORADNY - 6.února mi končí roční neplacené volno (synovi budou 4 r.) o které jsem požádala zaměstnavatele po skončení 3 leté RD. Nyní jsem ve 2.měsíci těhotenství. Po rozhovoru s personálním konzultantem firmy, mi bylo navrhnuto, že mi můžou ukončit pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti a dostanu odstupné nebo mohu být dál zaměstnanec.
Prosím vás o odpověď na 2 dotazy:
1) Pokud zůstanu zaměstnaná - jak by se mi stanovila výše nemocenské (nastoupila bych na ni hned 7.února) a jak dlouho bych ji mohla pobírat? Budu mít nárok na PPM a z čeho se mi bude počítat? 2) Jak to bude s nemocenskou a PPM, pokud pracovní poměr ukončím?
Ad 1) Jestliže po skončení neplaceného volna budete dočasně práceneschopná, pak Vám od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti bude náležet nemocenské. Podpůrčí doba začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost, pokud trvá až do tohoto dne. Nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost) dělí počtem „započitatelných" kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se provede tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Pokud nemáte v rozhodném období žádný vyměřovací základ nebo máte v uvedeném období jen vyloučené dny, tj. rodičovská dovolená a dny, za které bylo vypláceno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Ve Vašem případě by se tedy hledal poslední kalendářní rok, ve kterém jste pracovala a měla příjem.
Nárok poté na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen PPM) Vám vznikne, jelikož Vám stále potrvá pracovní poměr a tím i účast na nemocenském pojištění. U výpočtu této dávky se postupuje stejně jak je uvedeno výše u nemocenského.
Ad 2) Jestliže Vám pracovní poměr skončí, skončí Vám i účast na nemocenském pojištění. Od následujícího dne po skončení zaměstnání Vám plyne ochranná lhůta, která činí 7 kalendářních dnů. V případě nároku na PPM, pak ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. A nárok na dávku nemocenského pojištění vzniká, jen, pokud se podmínky pro vznik nároku na dávku splnily v době pojištění, popř. v době trvání ochranné lhůty. V případě, že byste neměla nárok na PPM, potom by Vám ode dne porodu náležel rodičovský příspěvek. Tato dávka je dávkou státní sociální podpory.
Kolektiv autorů, ČSSZ, 15.1.2009, www.cssz.cz
Související odkazy:
- CO JE PPM (PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ) A CO RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK (aktualizace k 1.1.2009)
- PPM A RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK PŘI DRUHÉM DÍTĚTI
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
