Kaloba_baner_965x100

QUO VADIS? JITKA ŠEVČÍKOVÁ

Autor: Lucie Hášová Truhelková

Když za Jitkou přišel její čtrnáctiletý syn s tím, ať mu poradí dobrou knihu, sáhla do knihovny pro svého oblíbence Sienkiewicze. To ještě netušila, že se jí brzy život obrátí o sto osmdesát stupňů. Jaromíra totiž o pár dní později srazil vlak. Na kolejích našli i knihu. Jaromír se do ní možná začetl a lokomotivy si všiml pozdě... Dnes má Jitka knihu Quo vadis zpět v knihovně. Rozjetou, špinavou, s utrženými listy, jak se přes ni vlak přehnal. Syn už ji nikdy nedočte - byl na místě mrtvý.

Úryvek rozhovoru z knihy ROZHOVORY O MATKÁCH A MATEŘSTVÍ:

...

Jak se k vám chovalo okolí?

Když jsem se po čtrnácti dnech vrátila do práce, měla jsem s tím trochu problémy. Cítila jsem se vyčleněná z kolektivu: kamkoli jsem přišla, najednou umlkal hovor. Ostatní nevěděli, jak se ke mně chovat. V kanceláři přestaly hovory o dětech, každý zvažoval, co přede mnou může nebo nemůže říct. U nás na vesnici jsem se setkávala i s tím, že lidé raději přecházeli na druhý chodník nebo se otáčeli jinam, protože jim bylo trapné mě pozdravit.

Dokonce i jen pozdravit?

Já vím, že se to může zdát přehnané. Jenže oni prostě nevěděli, jak to všechno beru, protože jsem nechodila v černém. Vlastně jsem potřela všechny po staletí zavedené zvyky. Nezařídili jsme ani pohřeb.

Proč jste nechodila v černém a odmítla pohřeb?

My jsme se s manželem dohodli, že všechno uděláme tak, jak to budeme cítit. Měli jsme pocit, že bychom za Jaromírka měli vysadit strom. Prostě něco živého, co dál poroste. Nelíbila se nám představa mramorové desky někde, kde to synovi nebylo blízké. Vůbec jsem si ho na nějakém hřbitově nedokázala představit. Takže jsme ho rozprášili na místě, kde to měl rád a kde je součástí přírody.

Moment, to se smí?

Copak vám může někdo zakázat rozprášit si vlastní dítě na vlastní zahradě? Vždyť je to jen popel, úplně maličké kousíčky! Mnoho rodičů, kterým zemřely děti, to tak dělá. Nebo je mají doma v urničce. Já jsem ale měla pocit, že ho máme z té urny vypustit. Pustit jeho duši a zbytečky toho těla, aby splynuly s přírodou.

Takže nechodíte s kytkou na hrob?

Ne. Kytky nikam nedávám. Chodím k tomu stromu, který jsme zasadili. Ale stejně mám pocit, že je syn pořád se mnou. Že jeho energie tu okolo mě stále je, to napojení mezi matkou a dítětem je silné. Takže proto nemám potřebu někam chodit s kytkou nebo svíčkou. Když chci zapálit svíčku, tak si ji zapálím doma. Moji rodiče ale tu potřebu měli, po půl roce se rozhodli, že si nechají udělat na hřbitově synův pomníček.

Strom jim nepřipadal plnohodnotný?

Ne. Mamka k němu sice chodí skoro každý den, ale potřebovali takovou tu ,klasiku´. To, co tady už od nepaměti funguje. A když jsme jim svým způsobem vzali možnost rozloučit se s Jaromírkem na pohřbu, chtěli alespoň desku na hřbitově. Tak ji tam mají.

...

BAREVNÝ ANDĚL POMÁHÁ

Jak jste se dozvěděla o občanském sdružení Dlouhá cesta?

Když Jaromírek odešel, Dlouhá cesta už existovala. Založily ji dvě maminky, kterým krátce po sobě zemřely děti v motolské nemocnici. Hledaly nějakou organizaci, která pomáhá rodičům po smrti dítěte. Zjistily, že v Čechách žádná neexistuje, ale v zahraničí taková sdružení jsou. A já jsem se o Dlouhé cestě dozvěděla prostřednictvím dokumentu „Přežili jsme svoje děti", který natočila Olga Sommerová. Viděla jsem ho v televizi a rozhodla jsem se navštívit jednu z maminek, která tam hovořila. Cestou k ní jsme se právě zastavili na těch kolejích v Chocni a našla jsem ty věci, co tam zůstaly.

A jak vás napadl projekt Barevný anděl?

Každý z naší rodiny se s tragédií vyrovnával nějak jinak. Manžel se zavíral ve své dílně a dělal keramiku, prostě ten svůj žal sochal do hlíny. Syn Péťa dělá závodně biketrial, takže se soustředil na sport. No, a já jsem lítala jako zběsilá a hledala nějaké informace, abych se ubezpečila, že nejsem blázen. A přitom jsem si všimla, že Péťa není rád v dětském pokoji. Byl s námi a tam chodil vlastně jen přespávat. Všechno mu tam připomínalo bratra. Napsala jsem dopis do jednoho časopisu o bydlení, o kterém jsem věděla, že dělají proměny pokojů i celých bytů. Chtěla jsem jen odbornou radu, jak ten pokoj přestavět a upravit, protože se neorientuji v barvách a podobně. Ozvala se mi jejich interiérová designérka Dáša, přijela a spolu jsme ten dětský pokoj předělávaly. A tak jsem přišla na to, jak obrovský terapeutický účinek může mít práce. Natíraly jsme s Dášou stolek a já jsem říkala: „Hele, Dášo, uděláme to i pro jiné lidi!" Za chvíli jsme natíraly stěnu a já zase: „Já už vím, jak se ten projekt bude jmenovat!" Když to pomohlo nám, proč by to nemohlo pomoci i jiným? A je to opravdu tak, už mám několik pozitivních reakcí od rodičů, kteří dětský pokoj předělali a moc jim to pomohlo.

Copak vám může ulevit, když odstraňujete to, co po dítěti v pokoji zbylo?

Jistě! Protože jen nesedíte v křesle, nekoukáte do blba a netruchlíte. Už jen to, že musíte ten přebývající psací stůl vzít a někam odnést. Je to sice stůl, na němž psal váš syn tolik let úkoly, ale když vyvinete fyzickou aktivitu, musíte vstát a něco dělat, tak zjistíte, že život jde dál. I když to pořád strašně bolí. Takže brousíte parkety, natíráte stěny a najednou vidíte, že jste něco vytvořili. Něco nového, kde bude rodině líp. Je to léčba prací, a když zapojíte všechny, tak zároveň stmelování rodiny. Podej, podrž, přines, pojď, zajedeme do obchodu s nábytkem a pohádáme se tam nad pohovkou...
Najednou přestanete alespoň na chvilku přemýšlet nad tím, že vaše dítě rozmašíroval vlak. První den na minutu, druhý den na pět minut a další den na hodinu. Ale zjistila jsem, že je důležité i období, ve kterém se do téhle terapie pustíte. Ideální je to do tří měsíců po úmrtí dítěte. Ale první měsíc není úplně vhodný, protože to je ještě hodně čerstvé. Navíc v té době musíte jako rodiče zařídit spoustu věcí, které jste si do té doby vůbec nedokázali představit. Třeba že půjdete k notáři vyřizovat pozůstalost po svém dítěti.

...

Jak vás ztráta syna změnila?

Od toho listopadu žiju úplně jiný život. Nejen já, celá naše rodina. Soustředíme se i na úplné maličkosti, radujeme se z věcí, kterých bychom si dřív ani nevšimli. Víc žijeme přítomností a snažíme se prožít každý den tak, aby z nás měl Jaromír radost. On je pro mě něco jako supervizor, a když se mi třeba něco nepodaří, tak se mu někdy i v duchu omlouvám. Říkám mu: „No jo, já vím, tohle se mi nepovedlo, viď?" Moc mi záleží na tom, aby se za mě nestyděl. Samozřejmě se mi to nedaří vždycky, člověk se nestane lepším lusknutím prstů. Ale říkám si, že to všechno byla nějaká životní výzva, že mi tím osud určitě chtěl něco říct. Zjistila jsem, že děti se nám nerodí proto, abychom je vychovávali. To ony vychovávají nás. Takovou lekci, co jsme dostali od Jaromírka, ať jeho životem, nebo jeho odchodem, jsem za celý svůj předchozí život nezažila.

Co nejdůležitějšího vám ta lekce přinesla?

Hlavně mi dala hodně pokory. Bývala jsem nepokorný člověk. A naučila mě sebepřijetí. Přijmout sama sebe i s tím, co na sobě nemám ráda. Například se od sebe nesnažím odhánět myšlenky, které jsou mi nepříjemné. Protože jsou to přece moje myšlenky! Víc si vážím času, a než abych ho z povinnosti trávila s lidmi, se kterými mi není dobře, raději si zalezu někam s knížkou. Dřív jsem měla pocit, že se musím všem lidem zavděčit, věnovat se jim a potkávat se s nimi. Ale od Jaromírkova odchodu vím, ženemusím vůbec nic. Naučila jsem se relaxovat, a dokonce meditovat, což pro mě bylo velké překvapení, protože já jsem ve své podstatě živelná povaha. A najednou se dokážu na dvacet minut úplně zastavit! K tomu mě taky dovedl Jaromír. Poslal mě na nějaké místo...

Mami, támhle si lehni do trávy?

Ano. Já často jezdím na kole, a když se mi tam v tu chvíli nechtělo jet, řekla jsem si, že nepojedu. Ale Jaromírek mi povídá: „Ale tys mi to slíbila, že tam pojedeš!" Takže mě to celou i s tím kolem otočilo a na té louce pak říkám: „Promiň, Járo, já vím, už si tu užívám sluníčko." Za chvíli už jsem se soustředila jen na svůj dech a z hlavy mi postupně odplouvaly všechny myšlenky. Pak jsem si najednou uvědomila, že už necítím žal. Cítím slunce a přírodu, radost z bytí a z toho, že na mě sedla moucha. Radost z toho, že žiju. A že můžu pomáhat ostatním. Ukázat jim, že je možné se zase usmívat. Víte, mnohé matky se po smrti dítěte třeba až do konce života soustředí jen na něj a na to, že už tu není. Ve svém truchlení zapomínají na
ty, kteří tu zůstali. V tomhle mi zpočátku hodně pomohl kamarád Jaroslav Dušek, který mi řekl: „Důležitější jsou všechny děti, které tu zůstaly. Protože těm, co odešly, už je dobře."

Jitka Ševčíková se narodila v roce 1969,
vystudovala ekonomii.
V devadesátých letech mimo jiné jezdila
po Americe s bluegrassovou kapelou jako manažerka,
dnes se stará o marketing jedné IT fi rmě.
Zajímá se o emoční inteligenci, angažuje se
v občanském sdružení Dlouhá cesta
a vymyslela projekt Barevný anděl, který pomáhá
sourozencům zemřelých dětí.
Jitka žije s manželem Petrem a synem Petrem
ve vesnici v Moravském krasu.
Starší syn Jaromír zemřel 12. listopadu 2006
na železničních kolejích v Chocni.

Celý rozhovor a mnoho dalších najdete v níže uvedené knize.

Zdroj:

ROZHOVORY O MATKÁCH A MATEŘSTVÍ, vydalo nakladatelství PORTÁL v roce 2008, na AZ RODINA.cz zveřejněno 11.2.2009


Související odkazy:

Banner250minimal
Banner_effective_6_2014_250x250_azrodina

Užijte si klidný podzim, poradíme jak

Podzim není na první pohled příliš lákavé období. Ubývá denního světla, nepotěší ani klesající teploty a častější déšť. Navíc nám po letním, leckdy volnějším, režimu přibývá povinností v práci a starostí doma, třeba se školou povinnými dětmi. Nezapomeňte však, že podzim je zároveň krásný čas, kdy nás ven lákají nádherně zbarvené listy a zpět nás vábí teplo domova. Přinášíme proto pár tipů, jak si ho užít v klidu.

Chřipkové období aneb Jak probudíme náš imunitní systém?

Dobře fungující imunitní systém je základem celkově vyváženého stavu a naší výkonnosti. Vždyť stále více lidí trpí až neobvykle často nachlazením, a to nejen v typických dobách vyššího výskytu nachlazení během zimy. Mnozí z nás se prokýchávají a prostonávají od jedné infekce k další.

MÁTE ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY A NEVÍTE SI RADY?

Jako řešení se nabízí diagnostika vašeho zdravotního stavu, nalezení příčiny a tomu odpovídající léčba, která příčinu odstraní. Původní česká společnost Energy takto úspěšně pomáhá lidem již přes 20 let…

VINCENTKA A ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

S žertovnou nadsázkou se říká, že Vincentka obsahuje téměř celou Mendělejevovu periodickou tabulku prvků. Je to velmi silně mineralizovaná, jodová uhličitá minerální voda z přírodního léčivého zdroje, hydrogenuhličitan-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická. Obsahuje ionty sodíku, draslíku, vápníku, lithia, hořčíku, fluoru, chloru, jódu a železa.

ASEKOL naděloval smysluplně

Každý rok je to stejné. Přijdou Vánoce a všichni si lámou hlavu s dárky. Ať už se jedná o běžné smrtelníky, kteří nevědí, co dát dědečkovi a babičce, nebo nadzvukové supermany firemního marketingu, kteří svádí stále stejný boj a rozhodují se mezi „mazáním“, tedy ověřenou lahví alkoholu, nebo něčím novým, na co jejich klienti nemusí být zvyklí. Ať už se jedná o rodinný kruh nebo velkou korporaci s několika stovkami klientů, boj je to vždy lítý. A alkohol většinou vyhrává.

Život s dítětem na vozíčku

Ačkoli se to nemusí zdát spravedlivé, najde se i malé dítě, které je od narození nebo zásahem osudu upoutáno na invalidní vozík. To ale neznamená, že by muselo vést chudší život než ostatní děti.

Ať jsou i Vaše děti zdravé … Kolostrum pomáhá dětem v období nemocí

Mnohé rodiče jistě zarazí zvýšená nemocnost u dětí, které začnou navštěvovat mateřskou školku nebo školu. Existuje mnoho teorií proč tomu tak je.

JAK NA PROBLÉM S ÚNIKEM MOČI?

INKONTINENCE – INTIMNÍ ZÁLEŽITOST, O KTERÉ SE NEMLUVÍ. JAK JI ZABRÁNIT?

HLEDÁTE NĚCO PŘÍRODNÍHO NA PODPORU IMUNITY? ZKUSTE VČELKU!

Léto skončilo, slunečných dnů ubývá a podzim se už hlásí na scéně. Začíná tak období, které zkouší obranyschopnost naši i našich dětí...

Přihlášení miminka ke zdravotnímu pojištění? U ZP 211 žádný problém

„To vážně musím osm dnů po porodu letět na zdravotní pojišťovnu, abych tam našeho Péťu přihlásila k zdravotnímu pojištění? To se mi fakt nechce. Osmý den po porodu mám úplně jiné myšlenky než lítat po úřadech,“ napsala nám do redakce rozčilená čerstvá maminka Monika z Prahy.

KTERÝ TLAKOMĚR JE SPOLEHLIVÝ A JAK SPRÁVNĚ MĚŘIT TLAK?

Zvýšený krevní tlak je nemoc uspěchané doby, která potichu zabíjí. Vysoký krevní tlak je totiž jednou z nejčastějších příčin úmrtí a invalidity. Příznaky však bývají po dlouhou dobu nerozpoznatelné, neboť většina pacientů trpících hypertenzí se cítí zdráva. Závratě, bolesti hlavy, hučení v uších a další symptomy se vyskytují spíše výjimečně. Jediným spolehlivým řešením je pravidelná kontrola tlaku v ordinaci lékaře nebo přímo doma za pomoci profesionálního tlakoměru. Pouze včasná diagnóza a správná léčba poskytují účinnou ochranu před následky hrozivými pro krevní oběh a srdce.

Jak nastartovat zažívání?

Ve všedních dnech se dokážeme v jídle chovat umírněně – pak ale přijdou volné dny a s nimi jakoby se v naší hlavě něco přeprogramovalo. Smažené pokrmy, chlebíčky a do toho sladkosti a návštěvy, kde s jídlem a většinou i alkoholem vesele pokračujeme. Náš žaludek dostává pořádně na frak.

Žaludeční nevolnost? Novinka se zázvorem uleví i těhotným a dětem

Žaludeční nevolnost patří k nejčastějším zdravotním potížím dospělých i dětí, ovšem její příčiny mohou být různé. Jednak způsobené vlastní vinou, pokud se přejíte nebo na oslavě vypijete o skleničku víc, než je zdrávo. Především dětem pak bývá od žaludku zle při cestování a zcela samostatnou kapitolou je těhotenská nevolnost, která trápí až tři čtvrtiny gravidních žen. Přirozeným pomocníkem pro léčbu takových žaludečních obtíží často doprovázených nechutenstvím bývají byliny, zejména osvědčený zázvor. Nyní je v lékárnách nově k dostání zázvorový extrakt v tabletách Antimetil.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR vítězem v anketě o nejlepší zdravotní pojišťovnu roku 2015

První leden byl tradičně den velkých změn nejen v legislativě, ale i u zdravotního pojištění. K začátku nového roku se migrující pojištěnci oficiálně přesunuli k novým zdravotním pojišťovnám. Jejich kvalitou a přístupem se v nedávné době zabývala organizace HealthCare Institute. Jak hodnotí pacienti, lékaři a ředitelé nemocnic zdravotní pojišťovny za rok 2015?

MLÉČNÁ KRUSTA (TZV. SEBOROICKÁ DERMATITIDA)

Problém mnoha kojenců a tím pádem i maminek. Miminku se vytvoří na hlavičce tuhé nažloutlé šupinky, někdy se mohou objevovat i v oblasti obočí. Co s tím?

KTERÝ TEPLOMĚR JE DOBRÝ? CEMIO METRIC 308 SMART. ŽÁDNÉ SKLEPÁVÁNÍ, STŘEPY ANI BUZENÍ NEMOCNÉHO DÍTĚTE. NAVÍC HO VYUŽIJETE I JINAK!

Kvalitní teploměr patří k základnímu vybavení každé domácí lékárničky. Bez teploměru se neobjedete doma ani na cestách, zvlášť pokud máte malé děti. Jenže jaký teploměr vybrat, aby byl opravdu spolehlivý a jen tak se nerozbil? S obyčejnými digitálními bývá potíž v přesnosti, do skleněného zase stačí malinko klepnout a pohroma je na světě. Ty nové sice už neobsahují rtuť, takže nemusíte honit jedovaté kuličky po podlaze, nicméně střepům se stejně nevyhnete. Navíc sklepat je na původní nízkou hodnotu často vyžaduje nadlidský výkon...Naštěstí existuje řešení, které vás všech výše uvedených problémů zbaví a ještě získáte několik bonusů navíc. Teploměr Cemio Metric 308 SMART.

POŠLETE DĚTI DO LÁZNÍ

Ekzémy, astma, onkologické nemoci, neurózy, obezita. Ročně se v českých lázních léčí tisíce dětí. Co je tam čeká a jak jim léčebný pobyt pomůže?

CRP testy si našly cestu i do domácích lékárniček

Určitě to taky znáte. Ráno se probudíte s ucpaným nosem, bolavou hlavou a v krku tak trochu škrábe. To nic není, uvařím si čaj a vyrazím do kanceláře. Ale co když se mi rozjíždí třeba angína, to asi v kanceláři pochvalu nedostanu. Mám tedy jet k doktorovi? A zabít půlden v čekárně plné nemocných lidí, aby to stejně skončilo u toho čaje a paralenu? Kdyby tak existoval způsob, jak dilema mezi „rýmičkou“ a skutečnou nemocí rozhodnout rychle a v pohodlí domova. Pozor, už existuje! Jmenuje se CRP test.

DEJTE SE PO ANTIBIOTIKÁCH RYCHLE DO KUPY

Chladnější měsíce roku jsou rájem pro spotřebu antibiotik. Ta nás sice snadno vyléčí z angín i dalších neduhů, nicméně po sobě zanechají v našem těle tak trochu spoušť. Ničí totiž i prospěšné bakterie: probiotika, která se nachází ve střevech.

KVALITNÍ POLŠTÁŘ PRO ZDRAVÉ SPANÍ

Životní styl většiny z nás není zrovna ideální. Trávíme spoustu času u počítače, nezřídka v poloze, která naší páteři dvakrát neprospívá. Na pravidelný pohyb nám většinou chybí čas. Ordinace rehabilitačních lékařů a fyzioterapeutů pak praskají ve švech, protože nezdravý životní styl si vybírá svou daň v podobě různých potíží, způsobených nesprávně přetěžovanou páteří. Krční páteři přitom uděláme velmi dobrou službu kvalitním ortopedickým polštářem, který by měl být nedílnou součástí ložního vybavení každého z nás. Můžeme tak svému tělu prospět, i když právě spíme.

11499205
Noc vydala svůj plod, Markéta Kotková - malířka intuitivních obrazů, tel.: 724 341 359