JAK ŽÁDAT O ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO ZE ZAHRANIČÍ
Autor: odpověď - Mgr. Tereza Stejskalová
DOTAZ Z PORADNY - Ráda bych se zeptala, jak mohu zažádat o zvýšení výživného ze zahraničí. Žiji s dcerou v Kanadě, její otec bydlí i nadále v České republice. Dcera i já máme české občanství, jen trvalý pobyt mimo území ČR. Naposledy se o zvýšení rozhodovalo před 10 lety. Dceři je nyní 16 let. Já nepracuji, rodinu zajišťuje můj manžel. Ráda bych tedy po 10ti letech požádala o zvýšení vyživného. Snažila jsem se s otcem domluvit, ale neustále se na něco vymlouvá a já už další roky nechci čekat. Je nutné brát si právníka nebo mohu napsat žádost sama podle vzoru a spolu se všemi potřebnými dokumenty je odeslat na soud v místě posledního trvalého bydliště dcery v ČR?
Pojem "výživné" a "vyživovací povinnost" podle práva České republiky:
„Výživné" = souhrn toho, co povinný poskytuje oprávněnému k uspokojení jeho životních potřeb.
Rodiče mají vyživovací povinnost vůči svým dětem, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost, stejně jako manželé. Manželé mají v zásadě nárok na stejnou životní úroveň. Soud uloží vyživovací povinnost soud v případě, že manželé spolu nežijí ve stejné domácnosti. Poskytování výživného mezi manžely je složité vzhledem k existenci právního institutu společného jmění, v jehož rámci jsou oba manželé oprávněni nakládat společným majetkem
Rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může žádat výživné od svého bývalého manžela.
Soud výživné nepřizná, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy (contra bonos mores).
Otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen matce přispívat přiměřeně na úhradu výživy po dobu dvou let, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím.
Osoba, která má dítě v péči, má nárok na výživné od rodiče / rodičů, stejně tak rozvedený rodič má nárok na výživné na dítě od druhého rodiče.
Do jakého věku má dítě nárok na výživné:
Dítě má nárok na výživné, dokud není schopno se samo živit. Takový okamžik nastává zejména dosažením plnoletosti, tj. 18 let věku. Může to být také později - v případě delšího studia - anebo dříve - v případě, že dítě již nastoupilo do zaměstnání nebo má příjem například z vlastní nemovitosti, díky němuž je schopno si hradit své potřeby.
O výživném pro nezletilé dítě rozhoduje soud i bez návrhu. Výše výživného může být stanovena, případně snížena nebo zvýšena, do tří let od zahájení soudního řízení. Výživné zletilých dětí upraví soud jen na návrh.
V jakých případech se právo ČR aplikuje:
Právo ČR se aplikuje ve všech případech, kdy vyživující i vyživovaná osoba má trvalý nebo dlouhodobý pobyt na území ČR. Právo ČR se dále aplikuje v případě, že osoba žijící v ČR uplatňuje nárok na výživné vůči osobě v zahraničí.
V případě, že podle tohoto práva ČR nelze postupovat, jaké právo budou soudy ČR aplikovat:
Vztahy výživy se řídí právem státu, jehož příslušníkem je navrhovatel, který uplatňuje právo na výživné. V případě, že tedy navrhovatel trvale žijící v cizině uplatňuje právo na výživné vůči osobě v ČR, budou soudy ČR aplikovat právo státu navrhovatele. Naopak pokud navrhovatel žijící v ČR uplatňuje právo na výživné proti osobě v zahraničí, budou soudy aplikovat právo ČR.
Aby žadateli mohlo být přiznáno právo na výživné, musí se obrátit na nějakou konkrétní organizaci, vládní instituci nebo na soud:
O vyživovací povinnosti rozhoduje soud.
Je možné podat žádost jménem rodiče, příbuzného nebo nezletilého dítěte:
Rodič, který má dítě v péči, má právo jménem dítěte žádat o výživné vůči druhému rodiči. Stejně tak může jménem dítěte vystupovat jeho poručník, popřípadě opatrovník.
Pokud se chce žadatel obrátit na soud, jak pozná, který soud je pro jeho případ příslušný:
Ve věcech přiznání nároku na výživné rozhodují v prvním stupni okresní soudy. Žadatel podá návrh na zahájení řízení u toho okresního soudu, v jehož obvodu má trvalé bydliště on nebo osoba, kterou má v péči a jejímž jménem o výživné žádá.
Potřebuje žadatel prostředníka (např. advokáta, konkrétní organizaci, správní orgán apod.) k tomu, aby se obrátil na soud? Pokud ne, jak má postupovat:
Zákon nevyžaduje, aby byl žadatel zastoupen. Pouze fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena zákonným zástupcem, kterým je buďto soudem stanovený opatrovník, nebo v případě nezletilého dítěte rodiče. Žadatel se však může ze svého vlastního rozhodnutí nechat před soudem zastupovat na základě plné moci zástupcem, kterého si zvolí, např. advokátem.
Mgr. Tereza Stejskalová
Výživné ve vztahu k cizině
Otázku pravomoci soudů ve věcech výživného upravuje jak zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, tak - ve vztahu k členským státům Evropské unie - evropská nařízení.
Ve věcech výchovy a výživy nezletilých a v jiných věcech jich se týkajících, jsou-li českými občany, je dána pravomoc českých soudů i tehdy, žijí-li v cizině. Pravomoc českých soudů je dána také pro řízení o výživném proti českému občanu, proti němuž je uplatňován nárok nezletilým cizincem bydlícím v cizině, a pro řízení, v němž československý občan navrhuje proti nezletilému cizinci bydlícímu v cizině zrušení nebo změnu rozhodnutí československého soudu.
Ve vztahu mezi státy EU je na volbě oprávněného, zda podá návrh na stanovení nebo zvýšení výživného u soudu státu svého bydliště nebo u soudu státu, v němž žije povinný.
Vztahy výživy se řídí právem státu, jehož příslušníkem je dítě, které uplatňuje právo na výživné. V případě, že tedy navrhovatel trvale žijící v cizině uplatňuje právo na výživné vůči osobě v ČR, budou soudy ČR aplikovat právo státu, jehož státní občanství má dítě. Naopak pokud dítě žijící v ČR uplatňuje právo na výživné proti osobě v zahraničí, budou soudy aplikovat právo ČR.
Pokud se žadatel o výživné nachází v ČR a dlužník má pobyt v jiném státě:
Může žadatel požadovat pomoc ze strany nějaké organizace nebo správního orgánu ČR:
Vymáhání výživného je umožněno dvoustrannými smlouvami o právní pomoci s některými státy, jimiž je Česká republika vázána a zejména mnohostrannými úmluvami, jejichž je ČR členem. Ve vztahu k některým státům, s nimiž není smluvní úprava, je vymáhání výživného možné na základě vyhlášené vzájemnosti (např. USA, Kanada, Austrálie).
Pokud povinný žije na území cizího státu, může se oprávněný nebo jeho zákonný zástupce obrátit na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně, který jeho případ posoudí a zašle mu pokyny pro přípravu dokladů k vymáhání výživného z daného státu. S přípravou dokladů a se zajištěním jejich překladů je oprávněnému nápomocen okresní soud, obvykle okresní soud v místě jeho bydliště. Po obdržení potřebných dokladů, opatřených překlady, postoupí Úřad žádost partnerskému orgánu daného cizího státu.
Pokud se žadatel o výživné nachází v cizině a dlužník má pobyt v ČR:
Může se žadatel obrátit přímo na nějakou organizaci nebo správní orgán v ČR:
Žadatel o výživné žijící v cizině se musí obrátit na příslušný orgán svého státu, který bude kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v souladu s příslušným mezinárodněprávním instrumentem. Nic však nebrání žadateli, aby se obrátil přímo na český soud s návrhem na výkon rozhodnutí nebo požádal o pomoc advokáta či exekutora.
Ve vašem případě se tedy s návrhem na zvýšení výživného se obraťte na okresní soud v místě bydliště povinného otce. Můžete tak učinit osobně podáním návrhu do protokolu, písemně (zaslat návrh na zvýšení výživného soud poštou) anebo můžete udělit plnou moc Vámi zvolenému advokátu, který návrh sepíše, podá a bude Vás v řízení zastupovat. Případné další dotazy Vám zodpoví Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Jeho webové stránky jsou www.umpod.cz.
JUDr. Markéta Nováková, www.umpod.cz
§ Mgr. Tereza Stejskalová,
advokátka
sídlem Komenského 2165/5A, Blansko
tel: 736 120 081
e-mail: ter. stejskalova@seznam.cz
poskytuje následující právní služby:
sepis různých typů smluv a podání,
zastupování před soudy a jinými orgány,
právní poradenství v oblasti práva občanského,
rodinného, pracovního, obchodního a trestního
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, aktualizováno 22.5.2009, www.azrodina.cz
