PĚSTOUNSKÁ PÉČE NEBO OSVOJENÍ?
Autor: odpověď - Mgr. Edita Kremláčková, Petra Peřinová
DOTAZ Z PORADNY - Ráda bych, kdybyste mi pomohli ujasnit některé věci.
Mám osmiletou holčičku z dětského domova v pěstounské péči. Matka ani otec o ni od srpna 2007 (kdy jsem ji dostala) neprojevili žádný zájem a z dětského domova vím, že zájem neprojevovali ani dříve. Za celou dobu pobytu v domově matka jednou telefonovala a otec byl 2 x na návštěvě. Holčička tam byla přes rok. Nyní mi zavolali z DD, že matka (t.č. ve výkonu trestu) jim napsala dopis, ve kterém uvádí, že se chce s holčičkou setkat a zaslala jí pohled k narozeninám. Svůj nezájem zdůvodňuje předešlou drogovou závislostí, díky které se také holčička do dětského domova dostala. Z domova jí sdělují, že je dítě v náhradní péči a doporučili se obrátit na příslušný sociální odbor. Přemýšlím, zda jsem neudělala chybu, když jsem nepožádala o osvojení. Soudním rozhodnutím jsem určená jako pěstounka od podzimu (řízení trvalo přes rok), či zda by bylo účelné podat návrh na zbavení rodičovských práv. Je pravda, že příspěvky, které jako pěstounka na holčičku dostávám, mi hodně pomohly - jsem s ní sama a dělám kvůli péči o ni na zkrácený úvazek; z toho důvodu jsem se o adopci moc nezajímala. Nerada bych ale o holčičku přišla, mám ji velice ráda a ona na mně citově hodně lpí, celá rodina (babičky dědeček i strejdové) ji přijala za svou, a ona udělala nesmírný pokrok za tu dobu co je u mne. Chtěla bych si ji nechat natrvalo. Prosím tedy o radu co je možné v téhle situaci podniknout.
Zcela rozumím Vašim obavám, jsou lidsky přirozené. Jistě je přirozený strach z odloučení nebo odcizení osoby, kterou máme rádi a která pro nás mnoho znamená. Pěstoun však musí, dle mého názoru, o svěřeném dítěti uvažovat v širších perspektivách.
Nezbytné je zde uvést to, jak na pěstounskou péči nahlíží rodinné právo. Dle zákona o rodině č.94/1963 Sb. se pěstounskou péčí rozumí svěření dítěte do péče osoby, která poskytuje záruku řádné výchovy a takové svěření je v zájmu dítěte. Náhradní rodinná péče má vždy přednost před ústavní péčí dětského domova. Pěstounská péče se výrazně liší od osvojení (adopce) rozsahem práv a povinností ke svěřenému dítěti. Osvojením vzniká po právní stránce mezi osvojitelem a osvojencem takový vztah jako je mezi rodiči a jejich dětmi. To u pěstounské péče neplatí. Pěstoun vykonává práva a povinnosti rodičů pouze přiměřeně, nemá vyživovací povinnost k dítěti a právo zastupovat dítě a spravovat jeho věci má jen v běžných věcech. Má však právo domáhat se rozhodnutí soudu, má-li za to, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem svěřeného dítěte. Pěstounská péče také může být z důležitých důvodů rozhodnutím soudu zrušena. K osvojení dívky by byl nutný její souhlas (je-li schopna posoudit dosah osvojení) a souhlas jejích rodičů, nebo by zde musel být prokázaný soustavný nezájem rodičů o dítě nejméně po dobu 6 měsíců. Z Vašeho dotazu vyplývá, že matka dívky není omezena ve své rodičovské zodpovědnosti, po právní stránce zde na první pohled není důvod, proč by se se svou dcerou nemohla stýkat. Otázkou je, zda jsou zde nějaké důvody, proč by matka měla být zbavena rodičovské zodpovědnosti (ani v případě "zbavení" by to však ještě nemuselo znamenat zákaz styku s dítětem). To je právní stránka věci.
Stejně důležitá, ne-li důležitější, je psychologická stránka věci. Z dotazu totiž vyplývá, že dívka, které je nyní osm let, žila v dětském domově zhruba rok. Do té doby zřejmě vyrůstala v rodině a jistě tedy musela mít vytvořeny citové vazby na své rodiče (případně jiné osoby). Je otázkou, zda je v zájmu dítěte, aby tyto vazby už napříště nebyly podporovány. Naopak se domnívám, že je v zájmu dívky, aby znala co nejvíce o svém původu (přiměřeně věku) a mohla se případně stýkat i se svými rodiči (pokud by styk nebyl v rozporu s jejími zájmy, to na dálku rozhodně nelze posoudit). To vše je třeba dobře promyslet, a všestranně "ošetřit". Rozhodně se zde jedná o složitou a náročnou problematiku. Z dotazu nevyplývá, že by šlo matce dívky o něco dalšího, než o možnost vidět své dítě. Je velmi důležité pro zdravý psychický vývoj a sebepojetí dítěte, aby porozumělo tomu, proč mělo takový osud, proč právě ono nemohlo vyrůstat se svými rodiči. Pěstoun se může dostávat do velmi nepříjemných a psychologicky paradoxních situací "soupeření" s rodiči dítěte, které však nemůže "vyhrát" a naopak se může dítěti i odcizovat. Nikdy není dobré dítěti lhát nebo očerňovat jeho rodiče.
Doporučovala bych Vám celou situaci v klidu rozvážit, poradit se sociálními pracovníky DD i SPOD, kteří konkrétní situaci znají a rozhodně také doporučuji konzultovat situaci s odborníkem-psychologem, který má zkušenost s náhradní rodinnou péčí. Užitečné je přečíst si publikaci "Budování identity dítěte" od dr.Klimeše, kterou vydalo v loňském roce sdružení Rozum a cit. Rozhodně budete potřebovat dlouhodobé kvalitní odborné zázemí a pomoc psychologa, sociálních pracovníků apod. Takové zázemí by však potřebovala i matka dívky. Proto, aby mohly obě strany jednat v opravdovém zájmu dítěte. Není dobré zůstávat v takové situaci sám s pocitem strachu, bezradnosti, křivdy apod.
Mgr. Edita Kremláčková
sociální pracovnice Poradny náhradní rodinné péče
Sdružení pěstounských rodin, http://www.pestouni.cz/
Odpovím spíše obecně, protože vždy je potřeba tyto případy řešit individuálně, ve hře je příliš mnoho činitelů.
Vždy by měl být na prvním místě prospěch dítěte, tak by měl postupovat případně i soud.
Z uvedeného není jasné, jaký vztah holčička k matce má, zda s ní nějakou dobu žila, zda by ji chtěla vidět apod. Pokud by se ukázalo, že holčička k matce vztah má, tak je téměř vždy ku prospěchu dítěte kontakt učinit. Ze zahraničních výzkumů jednoznačně vyplývá, že děti, které mají kontakt s biologickou rodinou, lépe prospívají v pěstounské péči.
Kontakt s biologickým rodičem je věc poměrně komplikovaná a určitě je dobré využít pomoci sociální pracovnice nebo nějaké neziskové organizace.
Tato matka je ale v současnosti ve vězení, návštěva tam je stresující pro každého, tedy bych spíše vyčkala, zda matka bude mít zájem o kontakt po propuštění.
Z uvedeného není také zřejmé, zda matka zvažuje podat žádost o svěření dítěte do své péče. To by pak rozhodoval soud a opět by se řídil tím, co je nejlepší pro dítě. S tím nic nenaděláte, z uvedeného je ale zřejmé, že se u Vás má holčička dobře, dělá pokroky, je rodinou přijatá. Na to vše by bral soud zřetel.
O adopci žádat nemůžete, holčička není tzv. právně volná. Vaše sociální pracovnice by mohla podat k soudu návrh na prokázaný nezájem (nejméně 6 měsíců), to teď ale zřejmě nepůjde, když se matka ozvala. Též záleží na tom, zda otec má zachovanou rodičovskou zodpovědnost, pak by se dokazoval i jeho nezájem.
Se vším by Vám měla pomoci, případné dataily vysvětlit, Vaše sociální pracovnice. Jinak se samozřejmě můžete obrátit i na nás.
S pozdravem
Petra Peřinová
Natama, www.natama.cz
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, 8.4.2009, www.azrodina.cz
