DAROVANÝ DŮM A MAJETKOVÉ VYPOŘÁDÁNÍ PŘI ROZVODU
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná
DOTAZ Z PORADNY - Moje dcera se provdala a s manželem měli zanedlouho dítě. Bydleli spolu v naší domácnosti, v rodinném domku, který byl ve vlastnictví mém a manžela (každý ideální 1/2). Po příchodu druhého dítěte, jsme se vzhledem k neúnosné situaci ve společném bydlení, rozhodli k našemu RD přistavit další bytovou jednotku. My s manželem jsme darovali (darovací smlouvou) dceři celý náš RD v hodnotě 1 400 000,-Kč (každý id.1/2). Ona následně darovala id. 1/2 svému manželovi, ještě před počátkem stavby. To byla podmínka zeťových rodičů pro jejich finanční dar (bez darovací smlouvy - jak se říká z ruky do ruky) 1 000 000,- Kč na stavbu. My jsme ještě přispěli částkou 100 000,- kč (z ruky do ruky) a veškeré náklady na spotřebu energie po dobu stavby, včetně vaření pro dělníky jsme hradili my. Nyní vlastní oba mladí manželé každý id. 1/2 RD. Veškerý pozemek kolem RD vlastní můj manžel. Jelikož nejsou mladí manželé schopni se domluvit na majetkovém vypořádání po rozvodu, ráda bych alespoň přibližně věděla,jak může dopadnout soudní řízení.
Zeť souhlasí s rozvodem a jsou domluveni na svěření péče o děti mé dceři.
Pokud mají manželé zájem o projednání rozvodu nespornou cestou, je třeba uzavřít dohodu o úpravě rodičovské zodpovědnosti k nezletilým dětem a dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a společného bydlení pro dobu po rozvodu.
V rámci dohody o úpravě rodičovské zodpovědnosti je třeba se dohodnout na tom, komu budou děti svěřeny do péče a jakou částkou bude druhý z rodičů přispívat na výživu dětí. V rámci dohody může být také upraven styk rodičů, kterému děti nebyly svěřeny do výchovy, s dětmi, tato úprava však nutná není.
Pokud jde o dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a společného bydlení, pak se v rámci dohody vypořádávají zejména věci, které tvoří společné jmění manželů. Rodinný dům, který uvádíte, do společného jmění manželů nespadá, neboť každý z nich nabyl polovinu darem. Záleží na manželech, zda si vzájemně tyto majetkové vztahy nějak vyrovnají, v rámci dohody to možné je, pokud budou souhlasit oba. Pokud by dohoda nebyla uzavřena a došlo na rozhodování o vypořádání společného jmění manželů soudním rozhodnutím, pak by se soud rodinným domem nezabýval, neboť jak již bylo uvedeno, nespadá do společného jmění manželů. Vypořádání domu by probíhalo v režimu vypořádání, resp. zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, což je jiný druh sporu a probíhá podle jiných pravidel (opět i zde je možná dohoda, pokud se spoluvlastníci na vypořádání dohodnout, soudní řízení nastupuje v případě, že dohoda možná není).
Pokud jde o vaše investice do domu, pak toto jsou vaše pohledávky za spoluvlastníky domu (vaše dcera a její manžel) a jedná se o další druh sporného řízení, v jehož rámci byste museli prokazovat výši investic, důvod jejich vložení (zda se nejednalo o dar) atd., v tomto případě se však obávám, že i kdyby se vám investice podařilo prokázat, že by tyto nároky již byly promlčeny.
JUDr. Romana Lužná, 9.4.2009
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
Související odkazy:
- JAK SE PŘI ROZVODU STANOVÍ HODNOTA BYTU A KDY MÁ MANŽELKA PRÁVO NA VÝŽIVNÉ
- RYCHLÝ ROZVOD MANŽELSTVÍ - ZÁKLADNÍ RADY?
- NESPORNÝ (DOHODNUTÝ) ROZVOD
- JAK ZAJISTIT, ABY MANŽELOVY DLUHY NEOHROZILY DŮM NABYTÝ PŘED MANŽELSTVÍM
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
