KOMUNIKACE S JEŠTĚ NENAROZENÝM DÍTĚTEM PROSTŘEDNICTVÍM KRESBY
Autor: Lucie S. Groverová
Době, kdy se dítě v lůně maminky považovalo za nevědoucí, nic neprožívající plod, už naštěsí odzvonilo. Znovu se vracíme k dávnému vědění, že život člověka začíná už v děloze. Již v tomto období můžeme se svým děťátkem různými způsoby komunikovat.
JAK?
Obrázek: http://luciegroverova.sweb.cz/autokresba.html
Například prostřednictvím zpěvu, jelikož je naše tělo složeno ze 70% z vody a voda, jak známo, vede zvuk - vibrace třikrát rychleji než vzduch. Znějící hlas vytváří vibrace, které se díky vodě velice rychle šíří celým tělem. Takto se buňky organismu dokáží pomocí hlasu "vyladit" na určitou vibraci. Připustíme-li, že naše myšlenky jsou též jistou formou vibrací, jen mnohem jemnější než zvuk, pak se nabízí snadné vysvětlení komunikace mezi matkou a dítětem. Matka svými myšlenkami i psychickým rozpoložením komunikuje s dítětem v plodové vodě a dítě na tyto impulzy citlivě reaguje a odpovídá.
Prostřednictvím tance, skrze taneční pohyby vycházející z pánve, kterou můžeme vnímat jako kolébku miminka. Dochází k uvolnění nejen na fyzické, ale i na psychické úrovni. Jemným způsobem se tak postupně odstraňují překážky, které by mohly případně bránit přirozenému porodu.
Prostřednictvím kresby, formou volné hry s tužkami. Jde o cestu alternativní terapie, poznání sebe i ještě nenarozeného dítěte, která má harmonizující
účinek pro ženu i děťátko. Propojení barev a tvarů přináší propojení racionální a emocionální složky osobnosti malujícího bez ohledu na jeho tvůrčí schopnosti.
PROČ?
Ať už je dědičnost jakkoli důležitým faktorem pro vývoj děťátka, velký význam má, zda-li je přijímáno, cítí se v bezpečí, má podporu a není opomíjeno. Láskyplná pozornost je nesmírně výživná a stimuluje jak fyzický, tak psychický vývoj. Díky vědomému kontaktu matky s dítětem totiž vzniká to nejpodstatnější, vzájemná vazba (tzv. bonding), která je jednak nezbytná pro přežití, jednak usnadňuje vzájemnou komunikaci po celý život. Dochází k jakémusi „naladění".
Základním smyslem kresby je vědomý kontakt s miminkem, který je započat skrze vedenou vizualizaci a poté pokračuje během kresby. Mnohé ženy tak vůbec poprvé zažijí prostřednictvím výtvarného jazyka niternou komunikaci se svým děťátkem. To je nesmírně důležité, neboť je již prokázáno, že děti, které zažily prenatální komunikaci, mnohem lépe prospívají.
CO JE AUTOMATICKÁ KRESBA?
Automatickou kresbu používáme pravděpodobně všichni. Znáte takové to bezmyšlenkovité čmárání při telefoním hovoru, nebo přemýšlení, kdy nijak vědomě svoji kresbu neovlivňujete? Jde o grafické vyjádření vnitřních prožitků či pocitů. Mozek pracuje ve zpomaleném rytmu, v takzvaném alfa pásmu. V tomto stavu se harmonizuje rovnováha pravé a levé hemisféry, což má za následek mimo jiné i navození samoléčebných procesů v těle. Zdaleka nejde o žádné šarlatánství.
Naprosto běžně se lidé ze svých vnitřních pochodů vypisují - kresba je vlastně obdobou, která umožňuje proniknutí do více oblastí sebe samého.
"Vezměme jako příklad kruh" říká izraelská arteterapeutka Elena Makarová. "Časté opakování tohoto elementu naznačuje zacyklenost, ale také přání vše spojit v jedno, v celek. Mnoho kruhů - to je už celý systém uzavřených světů. Prudké čáry mohou vyjadřovat i agresivitu, netrpělivost, samotu...."
Jaký účel kresby a techniku si tvůrce vybere, záleží pouze na něm. My se v tomto článku zaměříme pouze na automatickou kresbu jako komunikační prostředek mezi maminkou a děťátkem.
KDY MŮŽU KRESLIT?
S komunikací prostřednictvím kresby můžete začít v samém začátku těhotenství a provádět ho celou dobu až do času porodu. Při mém posledním těhotenství jsem si kreslila polohu děťátka, ještě hodinu před vypuknutím celého procesu. Záleží na typu kresby a tématu, které si zvolíte. Chcete-li vy sama děťátku něco sdělit, zakreslit si jeho polohu, či se potřebujete vykreslit z nějakého smutku, či rozladění...
POSTUP
Můžete si zapálit svíčky, dát vonný, uvolňující olejíček do aromalampy, nebo si pustit relaxační hudbu a pohodlně se usadit na své oblíbené místo. V začátcích je dobré si zajistit aby vás při tvorbě nikdo nerušil.
Budete potřebovat barevné pastely, tužky, nebo olejové barvy. Rozložte si je před sebou. Nejprve se zklidněte, zavřete oči a pomocí hlubokého dýchání se zkoncentrujte. Ujasněte si, na jaké téma budete kresbu provádět. Můžete se děťátka ptát na cokoliv nebo naopak ono má pro vás nějaké zprávy. V tomto rozhovoru můžete nejen slyšet slova a cítit pocity, ale při zakreslování na papír vidět i obrazy. Chcete vědět jak se vaše miminko cítí? Vizualizujte si jej, přivítejte se s ním a začněte s kresbou. Prohlížejte si barvy a použijte pastelku, která vás první přitáhne jako magnet. Položte ruku s tužkou na papír a počkejte, až pocítíte mírný tlak v prstech a tužka vám začne tvořit první linii. Loket ponechte nad podložkou a nesnažte se ruku vést vedomě. Zkuste jí dovolit, aby se sama projevila. Soustřeďte se na to, že chcete kreslit jenom na papír, protože se někdy stává, že vás tužka vede mimo něj. Zůstaňte v klidu a vyčkejte, až se kreslení samo zastaví. Potom může následovat výměna barvy a kresba bude pokračovat. Jakmile poznáte, že už se žádná barva tzv. nehlásí, považujte kresbu za ukončenou. Během procesu uvolňování ruky nezasahujte různými přáními a otázkami do pohybu ruky. V této chvíli jen fixujte skutečnost, že vám kresba funguje.
MALÁ INSPIRACE
Můžete kreslit cokoliv, co vás napadne a co cítíte, že vaše děťátko ocení. Můžete mu nakreslit obrázek plný lásky a důvěry. Vždyť právě vy svému dítěti rozumíte nejlépe.
Výsledkem jsou velmi zajímavé obrazy, pocit velice blízkého vztahu s děťátkem a krásně využitý čas, který má vliv na vzájemnou důvěru a důstojnost budoucího života. Nenechte se odradit, jestliže vám kresba nepůjde hned napoprvé. Někdy je potřeba nejprve se vykreslit z různých stresů a následně začít kresbu týkající se děťátka. Trpělivostí a opakovaným zkoušením půjde komunikace čím dál lépe. Projev každého z nás je jedinečný, nesnažte se nikoho napodobit a nebuďte zklamaná, jestliže vaše obrázky nevypadají stejně jako kresba někoho jiného.
Naslouchejte sama sobě i dítěti a časem můžete do vašeho kresleného dialogu přizvat i tatínka.
Všechny tři zmiňované komunikační techniky lze také propojit. Obrázky zkusit prozpívat, tanec ztvárnit kresbou.....fantazie není nikdy dost.
MOJE VLASTNÍ ZKUŠENOST
Vždy jsem velice ráda kreslila. K automatické kresbě jsem se dostala při práci v galerii. Právě při takovém obyčejném čmárání jsem zjistila, že zakresluji lidi, kteří právě prochází galerií. Každý obrázek byl naprosto jiný, stejně tak jako každý návštěvník. Přesunula jsem se se svým kreslením ven a na lavičce zakreslovala kolemjdoucí. Staré lidi, děti, objímající se milence....Dál přišly na řadu různé motivy jako láska, nenávist, voda....
Když jsem očekávala své první díťě, došlo jednou mezi mnou a partnerem k hádce. I když se celá situace mezi námi vyřešila, stále ve mně zůstával pocit zvláštní tíhy. Napadlo mě nakreslit si miminko. Jen tak. Prostě miminko. Zarazilo mne však, že maluji človíčka se smutným výrazem v obličeji. Dítě si tehdy stáhlo naši hádku na sebe - kresba mi pohla k uvědomění a uvedení chlapečkových pocitů na pravou míru.
Postupně jsem začala tímto způsobem komunikovat více a pravidelněji. Při svém druhém těhotenství jsem zjistila, že lze zakreslit i polohu dítka. Kontrolu lze provést, když už je dítě větší osaháním vlastního břicha. Dítě uvnitř vždy rádo spolupracovalo.
V současné době mám děti čtyři. V mém případě právě kreslení v období těhotenství sehrálo důležitou roli nejen v mateřsví.
Přeji vám mnoho příjemných chvil.
Groverová S.Lucie
Čerpáno z materiálů:
Cesta ženy- Mgr.Marková Tamara
Hlas jako cesta-Mgr.Šramlová Lenka
Automatická kresba- Eva Suttnerová
http://luciegroverova.sweb.cz/autokresba.html
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, 30.4.2009, www.azrodina.cz
