JSME TO, CO JÍME V DĚTSTVÍ
Autor: MUDr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán
Proč je důležité, aby se kojící maminka nezanedbávala? Které potraviny a kdy zařazovat do jídelníčku našich nejmenších? Jak dopadl test dětských cereálií?
Foto: Jana Stachová, www.dreamlab3.com
Zdraví dětí je jistě pro jejich rodiče velmi důležité. Když se však podíváme na rostoucí dětskou nemocnost, je otázkou, zda děláme vše dobře a dostatečně. Nemocností dětí zdaleka nemyslíme jen časté nemoci jako chřipky, angíny, záněty průdušek a podobně. Daleko závažnější a alarmující je narůstající počet alergií nejrůznějšího druhu a problémy kožní, zažívací, kloubní. To vše svědčí o zhoršujícím se imunitním systému. Důvodů je mnoho, od globálních, jako je znečištěné životní prostředí, až po přísně osobní, jako je životní styl a strava. Globální vlivy ovlivňujeme jen velmi těžce, ale to není důvod, abychom všechno vzdali a byli pasivní. Vždyť toho, co můžeme ovlivnit my sami je mnoho a při trošce snahy se můžeme dobrat významných zlepšení svého zdraví i zdraví našich dětí.
Pečujme o tenké střevo
Staráme se, aby děti měly vše co potřebují, dáváme jim lásku a pocit bezpečí. To je důležité a nenahraditelné. Vždyť i psychický stres může poškodit imunitní systém. Ale starost o obranyschopnost našich dětí je přece jen trochu složitější a je třeba o ní něco vědět. Na obranyschopnosti hraje významnou roli více orgánů, třeba ledviny a plíce, ale zdaleka nejvíc zatížená část imunity je v současné době v oblasti tenkého střeva. Zde vznikají a „školí" se imunoglobuliny, které chrání naše tělo. Při poruše této sliznice jsme častěji nemocní, ale zvyšuje se také propustnost střeva a do krve se dostávají nerozložené molekuly, chemické i toxické látky, které pak mohou zatěžovat jednotlivé orgány a být tak začátkem a příčinou mnoha i závažnějších nemocí. Z tohoto je patrné, že střevo a jeho zdravá sliznice je pro nás velmi důležitá a to po celý život. Nejdůležitějším obdobím pro správný vývoj sliznice střeva je právě první období života, hlavně kojenecký věk. Důsledky toho, že zanedbáme v tomto období stravu a neuváženě používáme léky, především antibiotika, si pak neseme celý život.
Základ střevní sliznice a její kvalita je jistě i dědičnou záležitostí a závisí na stavu tohoto systému u rodičů. Ale dispozice ještě není nemoc. Střevní sliznice se vyvíjí hlavně v prvním roce života, proto zde velmi záleží nejen na stravě dítěte, ale i kojící maminky. Pokud má maminka již špatné osídlení střeva, tzv. dysbiósu, a jí potraviny, které poškozují její vlastní střevní imunitní systém, pak toto předává i svému dítěti. U něho se vyvíjí nejen horší střevní imunita, ale i citlivost na stejné potraviny jako u maminky. To pak vede k přemnožení bakterií a hlavně plísní, které přinášejí další zdravotní komplikace. Nezřídka vidíme v ordinaci plně kojené děti s problémy kožními, zažívacími či imunitními, kdy úpravou stravy kojící maminky tyto problémy postupně mizí. V lehčích případech se problémy objevují až po zařazení některých potravin do stravy dítěte, hlavně mléčných výrobků a pšeničného či žitného lepku v pečivu. Rozjíždějícím momentem pak může být i viróza, či antibiotická léčba nebo očkování. Proto je tak důležité zvládnout stravu dítěte v prvním roce života a založit tak správné základy stravovacího režimu, na nichž lze postavit zdraví na celý život.
Důležitost kojení
Bylo by nošením dříví do lesa, kdybychom měli mluvit o nezbytnosti kojení. To snad již každý ví. Ale důležité je, aby i kojící maminka dbala na svou stravu, její složení, kvalitu, pravidelnost a dostatečnost. Nezřídka vidíme, že se maminky kvůli starostem o dítě a rodinu zanedbávají a jí špatně a nepravidelně. Pak trpí nejen ony, ale i jejich dítě. Je to jako v letadle, kde na začátku letu instruují, jak se chovat v případě havárie. Doporučují, abychom nasadili kyslíkovou masku nejprve sobě a pak dětem. Ne že by bylo dítě méně důležité, ale musí se o ně někdo postarat. To by si měly uvědomit všechny maminky a nezanedbávat se. Plné kojení by mělo být zhruba půl roku, pak postupně zařazujeme zeleninový příkrm. Nezapomeňme, že dětský organismus je citlivý a proto volíme nejraději bio zeleninu. Ale ještě důležitější je, aby zelenina byla čerstvě připravená a snědená hned po přípravě. Neboť pak oxiduje, zahnívá a ztrácí nejen stravitelnost, ale i svůj zásadotvorný charakter, což je velmi nepříznivé pro zdraví každého, zvláště pak malého tvorečka. Kolem sedmého měsíce zařazujeme dokrmy v podobě obilných kaší. Raději volíme čerstvě uvařené obiloviny. Nejprve dáváme rýži, jáhly a kukuřičnou polentu. S tím vydržíme až do jednoho roku života dítěte. Celý první rok by dítě nemělo mít žádný lepek, neboť ten poškozuje střeva a ničí střevní imunitu. Pohanka, i když je bezlepková, není vhodná pro stravu dětí nejméně do roku a půl. Je totiž stahující, vysušující a může, v nadbytku, zpomalit vývoj dítěte. Po roce a půl ji již bez rizika zařazujeme , především v zimě. Pohankovou mouku pak používáme jako výborné pojidlo. V druhé polovině prvního roku života, také zařazujeme tepelně upravené ovoce, ale bez kombinace s obilím. První rok života je přechodem od tekuté stravy ke kašovité. Jedinou chutí, která v jídelníčku v tomto období je, je sladká.
Od druhého roku
V druhém roce pokračuje kojení, které je postupně vytlačováno pevnou stravou, a to tak, aby na začátku třetího roku bylo možné bez problémů kojení opustit. Nejprve v tomto období zařazujeme luštěniny. Začneme s červenou čočkou, tofu, fazolemi azuki a cizrnou. Dáváme jich malé množství, vždy v kombinací s obilovinou, neboť tak vznikne kompletní bílkovina. Také začneme zařazovat lepkové obiloviny, jako je oves a ječmen. Pšenici a žito si necháváme až na pozdější dobu kolem druhého roku života. Tento rok je obdobím, kdy by postupně měla být strava obohacena o všechny chutě - slanou, kyselou, hořkou i pikantní. Stále však zůstává sladká chuť dominantní, a to po celé dětství. Tím pochopitelně nemyslíme jednoduchý rafinovaný cukr, ani med. Obiloviny a některé druhy zelenin jsou tou základní sladkou chutí. Tu doplňujeme o sladké deserty z tepelně upraveného ovoce, sladu, kvašeného obilí (amasaké). Čím později dítě ochutná jednoduchý cukr, tím lépe. Nevytvoří si na něj závislost a tím chrání jak svou slinivku břišní, tak imunitu.
Kolem roku a půl můžeme zařazovat maso. Začínáme rybou, pak kvalitní bílé maso, zhruba jednou týdně. V této době se kašovitá strava rozšiřuje a seznamujeme dítě postupně s různými způsoby úpravy. Kašovitá konzistence však stále převládá a to i ve formě omáček a polévek.
Nezapomeňme děti od začátku učit správnému stolování, klidnému jídlu. U jídla nespěcháme. Je také správné jíst spolu s dítětem, abychom vytvořili správný návyk a dali dobrý příklad. V druhé polovině druhého roku se vzhledově dětské jídlo začne blížit jídlu dospělých a proto je dobré, aby se celá rodina zdravě stravovala. Pak nebudeme mít problém s návyky našich dětí a dostanou dobrý základ. Je to snad to nejdůležitější, co jim v životě můžeme dát.
Nemocné dítě
Když je dítě častěji nemocné, je třeba se zamyslet nad tím, co děláme špatně. Pokud nestačí úprava stravy, nebo nevíme jak na to, je třeba vyhledat zkušeného terapeuta, který pomůže a poradí. V televizi slyšíme nejrůznější reklamy na zdravé mlsání (viz přiložený TEST: Stop dětské obezitě) a léky. Buďte na to opatrní, kouzelné proutky nejsou a mnohdy jsou důsledky těchto „zázračných prostředků" velmi problematické. Nadužívání léků jako jsou antibiotika a antipyretika může mít velmi neblahé důsledky na imunitu. Ne že by tyto léky byly špatné a zakázané, ale zdaleka se nemají nadužívat tak, jak je to zvykem. Antibiotika poškozují střevní imunitu a přemnožují plísně. Antipyretika zastavují horečku, tedy obranný systém organismu a tím se toxiny v organismu hromadí a dlouhodobě škodí. Nechat proběhnout horečku může být velmi pozitivním pro imunitu. Nemoc je pokusem organismu o nápravu a je třeba jí pomoci, ne jít proti její snaze. Daleko horší je to, že mnoho dětí v současné době nemá schopnost mít při nemoci horečku, to je známkou velmi snížené imunity. Mají velkou tendenci přejít na alergie a jiné formy poruchy imunity.
Snaha o zdravý životní styl a stravu by měla provázet celou rodinu po celý život. Vždyť prožít život šťastně a zdravě bez nemocí je to nejlepší, co nás může potkat. Pro tuto snahu dostáváme základy už v dětství a nezapomeňme, že nejlepším výchovným prostředkem je zde příklad. Náš příklad!
MUDr. Vladimíra Strnadelová,
Jan Zerzán
Institut celostní medicíny, Praha
TEST: Stop dětské obezitě
Reklama na nezdravé potraviny zaměřená na děti je jednou z příčin celosvětové epidemie dětské obezity. Reklama na dětské snídaňové cereálie je nejkřiklavějším příkladem tohoto nešvaru.
Na 15. březen připadá světový den spotřebitelských práv. Ten letošní proběhl pod heslem: "Zastavte marketingové kampaně nabízející dětem nezdravé výrobky."
Test dětských cereálií
V listopadu minulého roku publikoval časopis TEST test dětských cereálií. Cílem testu bylo upozornit na skutečnost, že dětské cereálie nejsou proklamovanou zdravou stravou, a že nejsou vůbec vhodné jako pravidelná snídaně pro děti vzhledem k velmi vysokému obsahu cukru a někdy i tuků.
Test byl součástí kampaně světové spotřebitelské organizace Consumers International.
Jejím cílem je upozornit spotřebitele na nebezpečí, které se skrývá ve všudypřítomné reklamě zacílené na děti, propagující nezdravé stravování. To vede ve svém důsledku k šíření epidemie dětské obezity na celém světě. Dětské cereálie jsou jen jedním z příkladů, jsou následovány jiným sladkostmi i nabídkou fast-foodových jídel, která navíc obsahují příliš mnoho tuků a soli.
Test dětských cereálií ukázal, že vždy obsahují přílišné množství cukru; i ty s nejnižším obsahem jej obsahovaly téměř dvakrát více než je horní hranice doporučeného množství. Protože se výrobci snaží tyto výrobky propagovat jako zdravé a jsou na rozdíl od hamburgerů a hranolků jako zdravé i lidmi přijímány, představují největší riziko.
Kampaň podpořila i poslankyně Evropského parlamentu MUDr. Zuzana Roithová.
"Spolu s dalšími europoslanci jsme vytáhli do boje proti reklamě, která se zaměřuje na děti a mylně je a jejich rodiče informuje o údajně „zdravých svačinkách" obsahujících cereálie a mléčné produkty.
Už ale neříká, že obsahují často zcela nadbytečné množství tuků a cukru. Naše tažení proti klamavé reklamě se týká hlavně revize směrnice o tvrzeních na potravinách a také regulace reklamy v tzv. nových mediích, jako jsou on-line hry, textové zprávy apod.," vysvětluje.
Podle Roithové má správná výživa dětí tři pilíře: množství, strukturu a také zeměpisný původ potravin. "Jak dítě roste, jeho potřeba kalorií klesá, rodiče proto musí dbát na vyvážený přísun, nejlépe čerstvých potravin v přiměřeném množství. Nedostatek času, klamavá reklama, ale i prostředí či špatné návyky vedou k nevhodnému výběru jídla s vysokým obsahem tuku, cukru a chemikálií - to se týká i dospělých. Lékaři také jednoznačně doporučují konzumaci tuzemského ovoce a zeleniny, které je pro náš organismus nejvhodnější," dodává lékařka a europoslankyně.
Více informací o kampani a test dětských snídaňových cereálií volně ke stažení naleznete na www.dtest.cz.
Zdroj:
Časopis MEDUŇKA, 6/2009, http://medunka.pvsp.cz/
Na AZ RODINA.cz zveřejněno 12.5.2009
Související odkazy:
