DOVOLENÁ PO MATEŘSKÉ DOVOLENÉ - JAK A Z ČEHO SE BUDE POČÍTAT
Autor: odpověď - JUDr. Jaroslav Jakubka, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - Koncem srpna mám nastoupit na mateřskou dovolenou. Po jejím skončení v březnu 2010 si chci vybrat celých 25 dní řádné dovolené za rok 2009, tudíž přesáhnu v roce 2010 hranice 60 dnů pro nárok na dovolenou za rok 2010 - proplatí se mi tedy i celá dovolená 25 dní za rok 2010? Dále se chci zeptat, z jakého základu se mi bude dovolená za rok 2009 a 2010 počítat. Před nástupem na mateřskou je předchozí čtvrtletí duben-červen 2009, počítá se základ tedy z tohoto období? Měla jsem zrovna velké odměny, tak nevím jestli se mi v proplacené dovolené promítnou.
Související předpisy:
§ 212-214 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 216-219 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 352-362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
Odpověď:
Z ustanovení § 212 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanci vzniká právo na dovolenou tehdy, jestliže za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce (každý kalendářní rok se pro účely dovolené posuzuje samostatně). Podle § 216 odst. 3 zákoníku práce dále platí, že čerpání mateřské dovolené se posuzuje jako výkon práce. V souladu s § 217 odst. 5 zákoníku práce může požádat zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. A konečně podle § 223 odst. 1 zákoníku práce platí, že dovolenou zaměstnankyně, kterou vyčerpá podle § 217 odst. 5 zákoníku práce před nástupem rodičovské dovolené, není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnankyni náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek se pro pracovněprávní účely určuje jednotně podle § 352 až 362 zákoníku práce. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je za obvyklých okolností předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (což nepochybně bude i tento případ), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjišťuje podle § 355 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl; přitom přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Jak již vyplývá z názvu, pravděpodobný výdělek je tudíž výdělek odhadnutý - konstruovaný uměle. Určuje jej vždy zaměstnavatel podle výše uvedených pravidel a vlastního uvážení.
JUDr. Jaroslav Jakubka, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
