DOHODA O UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU A DALŠÍ TĚHOTENSTVÍ
Autor: odpověď - JUDr. Eva Dandová, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - 11.7.2009 mi končí po třech letech rodičovská. V práci, kde jsem byla zaměstnaná asi 8 let se se mnou, díky zrušení mého místa, nepočítá. Domluvili jsme se, že rozvážeme prac. poměr dohodou s 3 měsíčním odstupným. Nyní jsem ale zjistila, že jsem těhotná, z důvodu dvou nepovedených těhotenství, mám nastoupit na nemocenskou s rizikovým těhotenstvím. Chci se zeptat, je pravda, že tedy od 12.7.2009 mohu nastoupit na nemocenskou, tudíž se mnou nemohou rozvázat pracovní poměr. Byla bych radši takto dále zaměstaná, než se přihlašovala na ÚP.
Související předpisy:
§ 49, 52, 53, 192, 195 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 15, 19, 32-38 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p. p.
Odpověď:
V daném případě vás nepotěším. Pokud jste uzavřela řádně dohodu o skončení pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 49 zákoníku práce, pak se na ni tzv. ochranné doby neboli zákaz výpovědi podle § 53 zákoníku práce nevztahují. Zákaz výpovědi v např. době pracovní neschopnosti nebo době těhotenství, se vztahuje výhradně k výpovědi dané zaměstnavatelem podle § 52 zákoníku práce. Stará konstantní judikatura Rc 7 Cz 28/84 konkrétně k vašemu případu uvádí: „Těhotenství zaměstnankyně v okamžiku uzavření dohody o skončení pracovního poměru není důvodem neplatnosti této dohody, a to ani v případě osamělé zaměstnankyně, která o svém těhotenství v tom okamžiku nevěděla." V daném případě by se dala prokázat neplatnost tohoto právního úkonu pouze z některého z obecných důvodů neplatnosti - např. že nebyla dodržena písemná forma dohody nebo že vy nebo vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele, který ji s vámi uzavíral, jste neměli v tom okamžiku způsobilost k právním úkonům (byli jste nepříčetní) apod., a to podle mého názoru nejde.
Z toho důvodu dovozuji, že váš pracovní poměr řádně skončí, ale domnívám se, že se až tak dalece nic nestane, zejména za situace, kdy hned nastoupíte v tzv. ochranné době po skončení pracovního poměru na pracovní neschopnost a na tomto rizikovém těhotenství setrváte až do nástupu na mateřskou dovolenou, resp. na peněžitou pomoc v mateřství. Podle § 15 zákona o nemocenském pojištění platí, že nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě a ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Proto také budete po celou dobu rizikového těhotenství pobírat dávky nemocenského pojištění. Jen upozorňuji, že po dobu prvních 14 dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele pobírat nebudete. Za situace, kdy pracovní neschopnost vznikne po skončení pracovního poměru, již není totiž překážkou v práci a zaměstnanec tedy nemůže pobírat náhradu mzdy z titulu překážky v práci. Pokud budete po celou dobu těhotenství na tzv. rizikovém těhotenství a práce neschopná, tak se na úřad práce hlásit nemusíte. Jste v pracovní neschopnosti a to je překážkou toho, abyste mohla být uchazečkou o zaměstnání. Na úřad práce byste se mohla teoreticky přihlásit v okamžiku, kdy by vám lékař ukončil rizikové těhotenství a pracovní neschopnost.
Otázkou ale je, jak to bude s peněžitou pomocí v mateřství. Z vašeho dotazu nevyplývají potřebné údaje, abych mohla dospět k jednoznačnému závěru. Platí totiž zásada, že nárok na peněžitou pomoc v mateřství má žena, která podle zákona o nemocenském pojištění byla účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, tedy přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou podle zákoníku práce, což předpokládám, že splňujete, protože až do července 2009 trval váš pracovní poměr. Za „normální" se považuje nástup na peněžitou pomoc v mateřství v období 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Vzhledem k tomu, že těhotenství trvá 267 dnů a že na peněžitou pomoc v mateřství můžete nastoupit 6 až 8 týdnů před porodem, tj. 42 až 56 dnů před porodem, přičteme-li k tomu 180 dnů ochranné doby, vyjde nám, že ochranná doba by na vás dopadla, kdybyste skončila pracovní poměr dohodou v průběhu 5. týdne těhotenství, tj. v druhém měsíci těhotenství. Minimální podmínkou pro to, aby se tzv. zachránil nárok na peněžitou pomoc v mateřství je totiž ukončit pracovní poměr nejdříve po uplynutí 32. dne od početí za předpokladu, že porod nastane normálně, tedy v 267. den těhotenství. Proto doporučuji si přesně spočítat, který den těhotenství byl dnem skončení vašeho pracovního poměru a jestli 180 dnů ochranné doby spadne do 6. až 8. týdne před porodem a pak si raději posunout začátek nástupu na peněžitou pomoc v mateřství do 8. týdne před očekávaným dnem porodu, abyste měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nemusela žádat o rodičovský příspěvek. Platí totiž zásada, že u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství.
JUDr. Eva Dandová, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, 15.7.2009, www.azrodina.cz
