PRÁCE V DOBĚ NEPLACENÉHO VOLNA A VÝPOČET PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI PO NĚM
Autor: odpověď - JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - V současné době jsem na rodičovské dovolené, do 3 let věku. Vzhledem k tomu, že mi zaměstnavatel nabízí neplacené volno do 4 let věku, neboť nemá vhodnou pracovní pozici, prosím o informaci, zda-li mohu během tohoto neplaceného volna pracovat třeba na částečný úvazek.
V případě, že se během neplaceného volna neuvolní pozice, budu muset odejít od současného zaměstnavatele a tímto budu nucena žádat o podporu v nezaměstnanosti. Z čeho mi bude vypočítána výše podpory, když budu rok na neplaceném volnu?
Související předpisy:
§ 38, 313, 351-362 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 30, 30b, 31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p.
§ 50 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění p. p.
Odpověď:
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele uvedených v § 38 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP) je povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Tuto povinnost má zaměstnavatel také vůči zaměstnankyni či zaměstnanci, kteří se vracejí do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené. Zaměstnavatel by vám měl proto umožnit po dovršení věku 3 let dítěte, a tedy skončení rodičovské dovolené výkon práce podle pracovní smlouvy. Pokud by vaše pracovní místo bylo zrušeno, mohla by přicházet v úvahu dohoda o změně druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Upozorňuji, že zaměstnavatel se nemůže odvolávat na to, že pracovní místo bylo obsazeno jiným zaměstnancem (to je sice možné, ale jen na určitou dobu - po dobu trvání rodičovské dovolené).
Pokud se dohodnete se zaměstnavatelem na čerpání pracovního volna bez náhrady mzdy, budete pobírat při splnění stanovených podmínek i nadále rodičovský příspěvek (dále jen RP) do 4 let věku dítěte. Podmínkou nároku na RP je podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře skutečnost, že rodič po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Podle § 31 odst. 3 se podmínka osobní celodenní péče považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný. Zákon tedy nevylučuje současné pobírání RP a výkon výdělečné činnosti. Výše příjmu není omezena. Výkonu výdělečné činnosti samozřejmě nebrání ani to, že u jiného zaměstnavatele čerpáte pracovní volno bez náhrady mzdy. Upozorňuji na to, že podle § 30b odst. 2 písm. b) náleží RP, jestliže dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů. Návštěvou dítěte v mateřské škole nebo obdobném zařízení v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v zařízení pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu. Můžete pobírat RP a současně vykonávat výdělečnou činnost, pokud bude dodržena délka pobytu dítěte v mateřské škole či obdobném zařízení, popřípadě zajistíte péči o dítě jinou zletilou osobou.
Podle § 313 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm údaje stanovené v odstavci 1. Podle odstavce 2 je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. Jestliže po dovršení 4 let věku dítěte skončíte pracovní poměr, musíte zaměstnavatele požádat o vydání potvrzení o výši průměrného výdělku. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období. Postup při zjišťování průměrného výdělku upravuje ZP v § 351 až 362. Průměrný výdělek se nejprve zjistí jako průměrný hodinový výdělek, ten se pak podle § 356 přepočítá na průměrný hrubý měsíční výdělek a posléze se odečtením pojistného na sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zjistí průměrný měsíční čistý výdělek. Obecně se podle § 353 ZP průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy či platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období (předchozí kalendářní čtvrtletí) a z doby odpracované v tomto období. Pokud budete čerpat neplacené pracovní volno, bez ohledu na to, o které kalendářní čtvrtletí (rozhodné období) se bude jednat, nebude v něm odpracována žádná doba a ani dosažena mzda. Zaměstnavatel proto musí postupovat podle § 353. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, zaměstnavatel použije pravděpodobný výdělek. Pokud zaměstnanec v rozhodném období vůbec nepracoval, zaměstnavatel vychází z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Jedná se o obecné zásady a v praxi existuje několik postupů, jak konkrétně pravděpodobný výdělek zjistit, například
- součet tarifní mzdy zaměstnance a pravděpodobné částky nadtarifní mzdy,
-průměr vypočtený že součtu průměrných výdělků zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele vykonávají stejnou nebo obdobnou práci,
- použití průměrného výdělku jednoho zaměstnance, který u zaměstnavatele vykonává stejnou práci.
Záleží na zaměstnavateli, který z postupů zvolí. Vzhledem k tomu, že při skončení pracovního poměru byste již 4 roky nepracovala, neměl by vycházet z poslední mzdy, která vám byla poskytována před nástupem na mateřskou dovolenou (během doby určitě došlo u zaměstnanců ke zvýšení mzdy, a pokud byste pracovala, týkalo by se to i vás) a zvolit některý z postupů uvedených na druhém a třetím místě, tzn. použít průměrný výdělek jiného či jiných zaměstnanců vykonávajících stejnou nebo obdobnou práci. Musí mít na zřeteli, že nelze použít průměrný výdělek z dřívějšího čtvrtletí než je rozhodné období. Průměrný výdělek se zjišťuje k 1. 1., 1. 4., 1. 7. a 1. 10. kalendářního roku, vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí. Rozhodné období, z něhož musí zaměstnavatel vycházet, bude dáno dnem skončení pracovního poměru.
JUDr. Marcela Smutná, 16. 7. 2009, www.otazkyodpovedi.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
