OBVYKLÁ VÝŠE VÝŽIVNÉHO
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná
DOTAZ Z PORADNY - Jaká by měla být přibližně výše výživného? Bývalý manžel má čistý příjem cca 22 000,- Kč. Dceři je 9 let, po prázdninách půjde do 3. třídy, hraje na klavír a flétnu. Synovi bude 16 let a po prázdninách jde na střední školu, hraje basketbal (extraligu). Doposud bývalý manžel platil na každé dítě 2 250,- Kč (4 500,- Kč celkem). Nyní bych ráda, aby přispíval především na syna vyšší částkou. Jaká je obvyklá částka výživného na dvě takto staré děti? Rodinu jinou nemá, bydlí ve vlastním domě.
Podle zákona o rodině přispívají oba rodiče na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů; dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů, přičemž při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. To znamená, že rodiči, který má dítě ve své péči, se povinnost placení vyživovací povinnosti nestanovuje, tento rodič vyživovací povinnost plní v rámci své péče. V návaznosti na uvedené zákonné ustanovení pak dále stanoví zákon o rodině, aby soud při určení výživného přihlédl k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i ke schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného; při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného pak aby zkoumal, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Obecně je dále třeba přihlížet, do jaké míry je oprávněná soba sama schopna si své potřeby uspokojovat a vždy je třeba přihlížet ke konkrétní potřebě oprávněné osoby (v současné době již i nezletilé děti mohou vlastnit rozsáhlý majetek, např. na základě dědictví, ze kterého jim plyne vlastní příjem).
Výživné pro nezletilé děti slouží nejen k uspokojování jejich výživy v užším smyslu, tj. k uspokojování odůvodněných hmotných potřeb (jídlo, oblečení), ale i dalších potřeb k úspěšné výchově dítěte (vzdělávání, příprava na budoucí povolání, kulturní a sportovní potřeby, výdaje v souvislosti se zdravotním stavem, a v případě, že to poměry povinného odůvodňují, i k tvorbě úspor pro budoucí uspokojení těchto potřeb). Míra těchto odůvodněných potřeb je různá podle okolností konkrétního případu. Výše je závislá především na věku dítěte, jeho zdravotním stavu, schopnostech a způsobu přípravy na budoucí povolání atd. Odůvodněné potřeby dítěte jsou současně závislé na schopnostech a možnostech rodičů. To znamená, že čím jsou možnosti rodičů větší, tím více potřeb dítěte se považuje za odůvodněné.
Pokud jde o schopnosti a možnosti povinného rodiče, soud zjišťuje jeho majetkové poměry, a to nejen aktuální příjmy, ale i možnosti příjmů s ohledem na vzdělání, praxi a zdravotní stav povinného rodiče (tj. jakých příjmů dosahují zaměstnanci v daném oboru v dané oblasti). Soud v této souvislosti především zkoumá, zda se povinný rodič nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu.
Dále soud přihlíží k celkové majetkové situaci povinného, tzn. ke způsobu bydlení, vlastnictví nemovitostí, nabytí dědictví nebo k získání příjmů z prodeje či pronájmu určitého majetku atd.. Soud však hodnotí i výdaje povinného rodiče, např. v souvislosti s jeho zdravotním stavem, jeho vyživovací povinnosti k dalším osobám atd.. Dále soud zkoumá podíl povinného rodiče na péče o nezletilého.
Vzhledem k tomu, že při rozhodování o výši výživného záleží na celé řadě konkrétních okolností, jak bylo uvedeno výše, nelze obecně stanovit, jak vysoké výživné dítěti z určitého příjmu povinného rodiče náleží. Pouze velmi orientačně lze říct, že výše výživného se průměrně pohybuje okolo 10 - 20 % platu povinného rodiče. To ovšem s tím, že do takto stanovené průměrné výše vždy zasáhnou konkrétní okolnosti, na základě kterých je pak stanovena konkrétní výše výživného, která se může lišit jak směrem nahoru, tak i směrem dolů. Z tohoto důvodu neexistují pro výpočet výživného žádné tabulky a rozhodnutí vychází z volné úvahy soudu, v rámci které by měly být zhodnoceny všechny rozhodné skutečnosti.
JUDr. Romana Lužná, 31.7.2009
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
