ZPOŽDĚNÁ VÝPLATA MZDY JAKO DŮVOD K OKAMŽITÉMU ZRUŠENÍ PP?
Autor: odpověď - JUDr. Jaroslav Jakubka, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - Za měsíc srpen mi nebyla vyplacena část mzdy. Účetní mi přislíbil, že ji do konce měsíce pošle. To se nestalo a poslal toto až v další výplatě... Účetní takto plete výplaty často a všem. Četla jsem, že "mzda či plat nejsou splatné ve výplatním termínu, ale na základě citovaného ustanovení teprve ke konci následujícího měsíce". Nerozumím tomu proč se tedy sjednává výplatní termín, když je vlastně nepovinný?? Jde o to, že jako samoživitelka mám pak problém s placením pravidelných plateb a např. na nájmu vzniká penále. V pracovní smlouvě mám jasně uveden den výplaty k.15 v měsíci.Chápala jsem to tak, že mohu dát výpověď okamžitě po dalších 15 dnech. Někde se ale uvádí, že v mém případě je to možné, až kdyby peníze za srpen nepřišly do 15.října??
Jak to tedy je?
1) PP lze zrušit po 15 dnech od sjednaného termínu v pracovní smlouvě nebo
2) PP lze zrušit po15 dnech od uplynutí celého následujícího měsíce, bez ohledu na sjednání výplaty ve smlouvě
Související předpisy:
§ 141 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p. - o splatnosti mzdy nebo platu
§ 56 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p. - o okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem
Odpověď:
Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V rámci zákonem stanovené doby splatnosti mzdy a platu (jde o kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž byla práce vykonána) se zaměstnavateli ukládá, aby určil konkrétní výplatní termín, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě. Uložení této povinnosti v § 141 odst. 3 zákoníku práce má především zabránit případům, kdy zaměstnavatelé vyplácejí mzdu nepravidelně v neprospěch zaměstnance, který v důsledku tohoto postupu nemůže realizovat své pravidelné platby (nájem, inkaso atd.). Určením pravidelného termínu výplaty mzdy nebo platu tak odpadají pochybnosti o tom, odkdy je zaměstnavatel v prodlení, pokud se s výplatou mzdy nebo platu opozdí, což může mít své důsledky, pokud jde například o požadování úroků z prodlení. Je tudíž zřejmé, že zaměstnavatel se ocitá v prodlení, nevyplatí-li zaměstnanci mzdu nebo plat v obvyklém výplatním termínu, který je povinen sjednat nebo určit, a to navzdory tomu, že je pro účely okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 56 písm. b) zákoníku práce relevantní až prodlení přesahující obecnou lhůtu splatnosti mzdy a platu stanovenou v § 141 odst. 1 zákoníku práce. Tato právní úprava do značné míry oslabuje „okamžitost" zrušení pracovního poměru z důvodu nevyplacení mzdy nebo platu, protože patnáctidenní lhůta stanovená pro tento účel, počíná běžet až uplynutím „celého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo na některou jejich složku". Pokud jde tedy o konkrétní odpověď na položený dotaz, platí varianta uvedená pod bodem 2).
JUDr. Jaroslav Jakubka, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
17. 11. 2009
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
