TĚHOTNÁ V PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI BEZ NÁROKU NA PPM PŘED PORODEM
Autor: odpověď - JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - 31. 12. 2008 jsem ukončila po 10 letech pracovní poměr dohodou. V ochranné lhůtě jsem onemocněla, během nemoci otěhotněla a doposud jsem stále bez přerušení na neschopence. Termín porodu mám 7.ledna 2010. Teď se blíží doba, kdy bych měla nastoupit na mateřskou dovolenou. Bohužel jsem zjistila, že na ni nemám nárok. Mám nárok pouze na rodičovský příspěvek od data porodu. Tak teď nevím, jak mám dál postupovat.
Mám být na neschopence do konce roku a poté si zaplatím za dny po novém roce zdravotní pojištění? Nebo mám nastoupit na MD ale nic nepobírat? Logicky by bylo pro mne lepší, být na neschopence do konce roku než nepobírat nic. V práci mi bohužel nebyli schopni poradit.
Související předpisy:
§ 10, 150, 26, 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p. p.
§ 30, 30b zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p.
§ 5, 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění p. p.
§ 3b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění p. p.
§ 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
Odpověď:
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen "PPM") upravuje § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen "ZNP"). V daném případě je třeba vycházet z této úpravy, nikoliv z úpravy mateřské dovolené. Uvádíte totiž, že nemáte nárok na mateřskou dovolenou. Mateřská dovolená je jednou z překážek v práci uvedených v § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Právo na mateřskou dovolenou může vzniknout jen zaměstnankyni, protože pouze u ní se může jednat o překážku v práci. Pokud žena není zaměstnána, nelze hovořit o mateřské dovolené, ale je nutné se zabývat otázkou, zda může mít nárok na PPM. Podle § 32 odst.1 písm. a) ZNP má nárok na PPM pojištěnka, která porodila dítě (před porodem těhotná pojištěnka v době nejdřív od počátku 8 týdne před očekávaným dnem porodu). Podmínkou nároku je účast na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Nárok na PPM může vzniknout zásadně jen pojištěnce (nebo pojištěnci), tj. osobě účastné nemocenského pojištění, Účast na nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci dnem nástupu do práce a zaniká dnem skončení pracovního poměru (§ 10 odst. 1 písm. a) ZNP). Podle § 15 odst. 2 PPM náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na PPM v ochranné lhůtě 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění - ta se však vztahuje jen na ženy, u nichž pojištění zaniklo v době těhotenství. Vzhledem k tomu, že vaše účast na nemocenském pojištění zanikla dnem 31. 12. 2008, žádná z výše uvedených podmínek nebyla splněna, a proto vám nárok na PPM nevznikl. Uvádíte, že jste onemocněla v ochranné lhůtě. Ta činí u nemocenského podle § 15 odst. 1 ZNP 7 kalendářních dnů. Musela jste proto onemocnět v období od 1. do 7 ledna 2009. Podpůrčí doba končí podle § 26 dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost, trvá však nejdéle 380 dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Jako datum porodu uvádíte 7. leden. K tomuto dni maximální délka podpůrčí doba ještě neuplyne. Proto by pracovní neschopnost mohla být ukončena eventuálně ke dni porodu. Protože dotaz neobsahuje žádné konkrétní údaje o okolnostech pracovní neschopnosti, nemohu se blíže vyjádřit. Kromě toho se jedná o otázku posouzení zdravotního stavu, která přísluší ošetřujícímu lékaři.
Podmínky nároku na rodičovský příspěvek upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině ( do 4 let, ve výjimečných případech do 7 let věku tohoto dítěte). Podle § 30b zákona se podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž se dítě narodilo. Rodičovský příspěvek vám bude proto náležet již za měsíc leden 2010. Podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění za příjemce rodičovského příspěvku. Ode dne vzniku nároku na rodičovský příspěvek bude tedy za vás plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Není důvod, abyste si platila pojistné do dne porodu sama jako osoba bez zdanitelného příjmu. Tento pojem používá výslovně zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v souvislosti s vymezením vyměřovacího základu. Podle § 3b vyměřovací základ u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát, je minimální mzda. Obdobně je osoba bez zdanitelných příjmů vymezena v § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., i když tento pojem přímo nepoužívá. Podle uvedeného ustanovení je pojištěnec plátcem pojistného, pokud má na území ČR trvalý pobyt, avšak není zaměstnancem ani osobou samostatně výdělečně činnou a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc. Povinnost platit pojistné byste tak měla jen v případě, kdy by například byla ukončena pracovní neschopnost koncem měsíce listopadu, tedy po celý měsíc prosinec byste byla osobou bez zdanitelných příjmů.
JUDr. Marcela Smutná, 24.11.2009
Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
