BYT NA HYPOTÉKU PŘI MAJETKOVÉM VYPOŘÁDÁNÍ
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná
DOTAZ Z PORADNY - Manželka odešla od rodiny a chce se před rozvodem majetkově vypořádat. Mám s ní dvě děti, na jejichž výchově se chci v rámci střídavé péče nadále podílet. Problém je s bytem, kvůli kterému jsme se zadlužili, krátce před tím, než žena opustila rodinu.
V rámci privatizace jsme si koupili byt ( za 650 tis.), v němž jsme žili, je na něj hypotéka, dluh ve výši 550 tis. Kč. Manželka chce, abych si byt nechal (její nový přítel má dům), převzal dluh 550 tis. Kč a jí dal v rámci majetkového vyrovnání 300 tis.Kč s tím, že mi ten byt přece nemůže tak levně přenechat, neboť jeho tržní hodnota je vyšší. Peníze na vyplacení manželky nemám, navíc samotným splácením hypotéky se dostávám do slušných finančních problémů. Může manželka chtít po mně tolik peněz, když byt ještě ani není splacený? Jak mám postupovat?
V případě, že s manželkou uzavřete ohledně vypořádání majetku dohodu v rámci tzv. nesporného rozvodu, záleží pouze na vás, na jaké podmínky přistoupíte. Pro vypořádání majetku dohodou nejsou stanovena žádná závazná pravidla. Pokud byste dohodu neuzavřeli a o vypořádání společného jmění rozhodoval soud, pak se vychází z tržní ceny majetku v době vypořádání. Podle judikatury se při oceňování věcí, které náležejí do vypořádávaného bezpodílového spoluvlastnictví, vychází ze stavu věci ke dni zániku společného jmění a z její ceny v době, kdy se provádí vypořádání. Cenu věci může soud stanovit podle shodných tvrzení účastníků; pokud se nedohodnou, musí cenu určit soud, zpravidla pomocí znaleckého posudku.
Při vypořádání společného jmění se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění.
Pro určení toho, které součásti majetku budou každému z manželů přikázány, nejsou stanovena kritéria. Podle judikatury v zásadě i zde platí, že jedním z hledisek je to, který z manželů věc účelněji využije. Do určité míry lze přihlédnout i k tomu, kdo z účastníků věc po rozvodu manželství užívá, v řízení o vypořádání společného jmění se uplatňuje zásada, aby pokud možno, zvláště s ohledem na dobu uplynulou od rozvodu manželství či oddělené bydlení manželů, byly věci přikázány tomu z účastníků, který je má či naposledy měl v držení a u něhož došlo k jejich amortizaci. Je tedy v zásadě na úvaze soudu, kterému z manželů tu či onu věc přikáže; tato úvaha ovšem musí být, zejména jde-li o hodnotnější věci, řádně odůvodněna. Proto může být společné jmění výjimečně podle okolností konkrétního případu vypořádáno i tím způsobem, že soud přikáže nemovitost do podílového spoluvlastnictví bývalých manželů.
Podle toho, jakým způsobem budou vypořádány věci, vypořádá soud i dosud nezaplacený společný dluh u banky. I zde může uložit povinnost zaplatit zůstatek dluhu oběma manželům, každému jednou polovinou. Na společných dluzích se účastníci podílejí zásadně ve stejném poměru, v jakém se podílejí na společném majetku. Při vypořádání dluhu je třeba vypořádat i jeho příslušenství, a to podle judikatury i úroky, které k dluhu přirostou až v budoucnu.
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, 7.1.2010, www.azrodina.cz