11488786

ROMANTIK? ROCKER? PAVOL HABERA

Autor: Marcela Pecháčková

Měl hrát kata. Zlého muže v porotě SuperStar. Párkrát se mu to i povedlo.
Ale jinak? Tahle superhvězda slovenské pop-music je přemýšlivý realista, který ze všeho nejvíc miluje svoji rodinu.

Titul-40-4accc83a8d2a5_normal

Foto: Tomáš Nosil


Můžu říct: Byla jsem na kávě s rockerem?

To ne, jsem popový zpěvák, nemám dar rockového hlasu, ale čistý a zdravý hlas, nejsem Sting ani Bruce Springsteen - ti můžou zazpívat Prší prší, jen se leje a bude to znít dobře a rockově. Já ne. Zpívám to, na co mám hlas.

A co romantický rocker, jak vás definoval můj kolega, hudební kritik Jindra Göth?

Ano, to je dobrá definice. Mám rád romantiku, taky jazzovou i vážnou hudbu. Souhlasím s ním, pozdravujte ho.

Uměl byste žít jako rocker: sex, drogy, alkohol?

Ne, vůbec! Možná se to nezdá, ale jsem slušně vychovaný. I dřív, když jsem měl velkou volnost na koleji v Bratislavě, mě vůbec nebavilo chodit s klukama po hospodách, spíš jsem „naháňal baby", hodně jsem sportoval, opilý jsem byl jen jednou v patnácti, když jsme se s mým bratrancem o prázdninách u babičky sťali nějakým děsným čučem a bylo mi tak zle, že od tý doby mám záklopku a nikdy ji nepřekročím.

Vy fakt nejste rocker!

Nejsem. Rocker musí být trochu crazy, trochu zmatku v hlavě, a já nad vším moc přemýšlím - nechci říct, že to má co dělat s inteligencí, to ne, jen si zkrátka všechno rozmyslím. Taky nejsem živelný, což rockeři bývají. A k tomu jsem ještě vystudoval vysokou ekonomku.

Aha, čísla, pan inženýr - to neříkám ironicky. Může to být i výhoda, že si umíte být sám sobě i manažerem, obchodníkem.

Taky že jsem. V posledních letech s kapelníkem sami zvažujeme, kdy a kde budeme hrát, radši míň než víc, známe svoji cenu a nemáme problém si o ni říct.

Jak se do ekonomických studií napasovala muzika? Samouk?

Pokud se nepočítá to, že jsem chodil osm let na housle, což jsem upřímně nenáviděl, pak samouk. Na škole se založila kapela a já jsem začal hrát na bubny, pak kytaru, začal zpívat. Taková náhoda - kdyby nepřišla, možná že jsem opravdu nějakým tím decentním manažerem v kravatě.

Vy jste se narodil přesně rok nato, kdy...

... vyletěl Gagarin, a nijak mě to nepoznamenalo. Ale duben na mě pasuje. Jsem velmi cílevědomý a tvrdý. Za tím, čeho chci dosáhnout, jdu opravdu tvrdě, myslím, že je to pro mě příznačné. Pozor, ne však přes mrtvoly.

Máte duben rád i jako měsíc, nejen znamení Berana?

Mám, protože je jaro, konečně začínám žít a cítit - mám velký nos, takže dobře vnímám vůně. Tak to mám odmala, kdy jsem vyrůstal v Brezně, mezi horami, jako jedináček.

Jedináčci umějí být sami...

... já taky, jsem rád sám, ale užívám si to jen v autě, kde mám klid, a tak si promýšlím věci, na které nemám jindy čas. Až potkáte mezi Prahou a Bratislavou auto, ze kterého se kouří, pak to je z mojí hlavy, jak přemýšlím.

Zkuste mi sám sebe popsat - říkáte, že umíte jít za svojí věcí, takový člověk by měl být i pracovitý?

To jsem. A taky sobec. Od nějakých dvaceti let, kdy mi to došlo, se to pokouším řešit. Nějak. Vnímám to. A další vlastnost, chcete-li: dokážu strhnout lidi - to se nechlubím, to prostě vím, že mi jde. Dokážu předat energii, tu chuť něco dokázat, vyhrát.

To vaše sobectví: umíte si vzpomenout na chvíli, kdy jste si řekl: Tak mohl jsem mu to dát, ustoupit?

Ale to já se rád podělím o materiální věci, já mluvím spíš o rysu povahy. Třeba po ránu nesnáším, aby mě někdo rušil z mého rituálu. Probudím se, chci mít svoji kávu, cigaretu, a až potom dokážu existovat. Tenhle druh sobectví myslím. Někdy mě děti donutí můj rituál přeskočit, ale pěkně mě to rozhodí. Jsem vůbec velmi konzervativní a nerad měním svoje způsoby života, svoje spolupracovníky, a když mi někdo vyhovuje, tak jsem věrný jako pes.

A když zklame?

Pak je to horší. Nejdřív se naštvu, pak mě to mrzí, a pak ho odstřihnu ze svýho života.

Jste nejen interpret, ale i autor hudby - jedno je vyloženě okázalé, extrovertní, druhé velmi intimní. Co vám víc sedí?

Psát muziku je někdy porod. Čím jsem starší, tím těžší porod to je. Udělali jsme s Teamem víc než deset desek, sólově taky tolik, a to je hodně, možná ani Rolling Stones jich tolik neudělali. Někdy cítím, že píšu pořád to samý, proto máme mezi každým novým cédéčkem pořád delší pauzy.

Píšete sám, někde... no kde?

Většinou jsem sám a vždycky to má nějakou vazbu na můj život - buď na nějaký problém, nebo naopak na velmi šťastný období. Všichni to říkají - když se nic neděje v životě, nejde napsat písničku. Když to sedne, mám písničku za tři minuty, prostě to naskočí.

Jaký mají příběh vaše nejslavnější písničky Je to vo hviezdach a Když muž se ženou snídá - tu zpívá Karel Gott?

Seděl jsem v kuchyni na bratislavském sídlišti Petržalka a zkoušel jsem takové nové nahrávací zařízení - a byl jsem z toho tak nadšený, že jsem za večer složil snad sedm písniček. A mezi nimi tu, co zpívá Karel Gott, což jsem samozřejmě nevěděl, že bude pro něj. Až když jsme se jednou potkali a on říká, jestli něco nemám, tak jsem ji obětoval.

Užíváte si jeviště? Jste na něm jak ryba ve vodě?

To bych tedy neřekl. V soukromí skoro nezpívám, stydím se, ani doma nevezmu kytaru do ruky. Ale jakmile vstoupím na jeviště - poprvé někdy na průmyslovce - tak vím, že moje role je, abych právě tady stál a hrál. Na jevišti umím zapomenout, že jsem inženýr, a jedu.

Jako by zpívání bylo něco méně než seriózní ekonom!

Přesně o tom jsem mockrát přemýšlel: skáču na jevišti jako šašek, co to proboha vyvádím za hovadiny, jsem trapný, už jsem ve věku, pěkně stůj a zpívej... tohle si říkám.

Podívejte se na Jaggera, co ten dělá na pódiu!

No právě! Takhle bych tedy dopadnout nechtěl! Mně spíš imponoval Sinatra, který prostě přišel, v ruce cigáro, sedl si na barovou stoličku a odzpíval si své, patřičně ke svému věku, co by skákal jako tajtrlík. Co si hrát na mladého, když mladý nejsem.

Zkusím s vámi takový dotazník: Vzpomeňte si na Den, který vám hodně změnil život.

Takových věcí bylo... těžko vzpomenout... banální věci, jak jsem se zranil na hokeji, operace kolena, nemocnice, kterou nesnáším, ale varovalo mě to, že se může stát něco horšího, vážnějšího, co by mi opravdu změnilo život. Ale víte co! To bylo tolik věcí: učitel ve škole, který zařídil nějaký kroužek, a tak jsem se dostal k muzice, vojna v Táboře, ze který jsem se vracel a hned mě vzali do kapely, protože jsem byl volný já a jiný ne, nebo natáčení první desky - Eláni už byli velký hvězdy a vykašlali se na termín v nahrávacím studiu a dostal se tam Team, který byl tak namakaný, že režiséři jen koukali, potom... rozvod, kdy jsme si se ženou řekli: O. K., končíme.

Bez hádek, tahanic?

Věděli jsme oba, že nějak často míváme tichou domácnost, tak proč takhle žít, řekli jsme si a podali žádost o rozvod. Dodnes se vídáme, máme spolu dceru a teď i vnuka Matiase a je to dobré. Oba žijeme šťastně.

A pak: Den, kdy jste byl opravdu na kolenou?

Mě hned tak něco na kolena nedostane. Jsem fakt Beran, a když mě někdo chce dostat na dno, o to víc tlačím na pilu, aby se mu to nepovedlo.

Neříkejte, že vás v životě nic nedostalo na kolena.

Jestli se mnou něco opravdu zamávalo, pak asi ten rozvod. Po tolika letech spolu, dcera tam byla - to nebylo jednoduchý. To jsem na tom byl hodně špatně, to jo, něco jste ze mě dostala.

Další: Den, kdy jste šílel radostí?

To já mám radost každý den! Naposledy, když se můj malinký synek začal smát, to mu byly dva měsíce a věděl, že se směje... krásný. Ať si každý říká, co chce, ale děti jsou nejvíc! A já si toho nejmladšího i Elu a Yanicka užívám. Jsem hodně doma, kariéra je rozběhnutá, možná bude končit, netuším, a užívám si malého na plný pecky.

Jak mu říkáte, když jste ho s Danielou pojmenovali Paul Henry?

Pavlíku, Pavle, Pájo, Yoshi... to vymyslela Ela, sedmiletá dcerka, když jsme pro něj vybírali jméno a Yoshi je jméno ze hry pro playstation.

Vy si té velké rodiny musíte jako jedináček užívat - tři děti doma.

Ano, užíváme si všechny takzvané problémy. Batole, čerstvá školačka, třináctiletý Danielin Yanick, moje Zuzka, té je dvacet pět a je čerstvá maminka. Všechno máme.

Je rozdíl být tatínkem a dědečkem?

Ani to nevnímám, protože stejného prcka jako vnuka mám doma, spíš jejich vztah bude zvláštní. Náš Pavlík je vlastně jeho strejda, sranda, ne?

Užil jste si porody?

Že bych si to užil, říct nemůžu, moc na to nejsem, ale byl jsem při tom, s očima někam do zdi, šťastný, že to dobře dopadlo.

Nejste vy trochu hypochondr - strach z nemocnice, nejistota u porodu?

To bych ani neřekl, o sebe strach nemám, i když radši vždycky počítám s tím horším, ale o děti mám strach! Nechtěl bych přežít své děti.

A co Den, kdy jste si řekl: Palo, jsi fakt dobrej!

S tímhle tedy každý den nevstávám. V profesi, to jo, po každém dobrém koncertě, ale to si ani mezi sebou neřekneme, možná každý sám za sebe. Ale třeba v tenise, to se pochválím za každý dobrý míček, to jo, to mám radost. Ale obecně v životě? Nevím o ničem.

Den, kdy jste se styděl?

Mluvím dost na rovinu, takže to, co si myslím, ze mě okamžitě vypadne, někdy to ani tak nemyslím... to se mi stalo asi nejvíc v minulém manželství, nemusel jsem své ženě říct některé věci, ale prostě se to stalo a nejde to napravit, tak to neřeším.

Takhle vám „ujela pusa" i coby porotci v SuperStar, když jste si s Martou Jandovou dělali srandu z té dívky při těle?

Možná, ale bylo to trochu nešťastné. Když si přestavíte, že tam sedíme opravdu dvanáct hodin a před námi defilují... no, někdy je to fakt děsný, tak si povídáme po ohodnocení kraviny, abychom to přežili a vydrželi. Když to začala řešit média, ani jsem nevěděl, o co jde, protože v televizi to neběželo. Prý to „uniklo z redakce", aby se o SuperStar víc psalo, aby byla procenta sledovanosti. Televize pustila bez našeho povolení sestřih ze zákulisí na internet, ačkoliv jsme se dohodli, že se nás vždy zeptají, jestli souhlasíme. Beru to jako podpásovku od televize. Vyříkali jsme si s režisérem, že sláva SuperStar a její sledovanost je jedna věc, ale pak je tu i moje jméno. Jsem obyčejný člověk, „romantický rocker", který si potřebuje jen někdy ulevit, ale na veřejnost bych s tím nešel.

SuperStar děláte rád, anebo honorář je tou atrakcí?

Mám to rád, dělám to už počtvrté, a pokud se díváte, musíte uznat, že ti mladí jsou bezvadní.

Nežárlíte na jejich talent, perspektivu, svěžest?

Tak s tím vážně nemám problém. Byl jsem několikrát zlatý slavík, znám pocit úspěchu, ale vím, že tyhle ceny a ankety sály nenaplní, to je zcestná představa. K úspěchu míří jen dobrá muzika, písničky a spousty práce.

Ale přece jen jsou díky takovému viditelnému úspěchu ve Slavíku nebo v SuperStar víc vidět, mluví se o nich?

To si tedy nemyslím, že má nějaký efekt. Ta lživá hra bulváru, který se vymlouvá: Buď rád, že se o tobě mluví. Prd! To nenávidím, je to nefér - co mají co média být u porodu? Co je komu do toho? Psali, že jsme měli utajený porod. To jako mám nejdřív zavolat do novin, že nám praskla plodová voda a jedeme rodit? O našem porodu věděl každý, kdo o něm vědět měl. A jaká byla původní otázka?

Jestli sedíte v porotě v SuperStar ze zájmu, nebo pro peníze?

Ze zájmu, který mám slušně zaplacený. Ale není to můj jediný příjem. Dokážu se uživit jako zpěvák a autor, takže to je takové přilepšení.

Jste v porotě v roli, nebo sám za sebe?

Oslovili mě s tím, abych byl ten přímý a důrazný, spíš drsnější. Já sice mluvím za sebe, ale většinou se všichni shodneme, jestli ten kluk nebo holka stojí za něco. Mně osobně je líto, že musel vypadnout takový kluk s copem. Krásně zpíval, ale byl, no... těžko by zvládal jeviště a ten šílený tlak veřejnosti, dovedli jsme si představit, jak by s ním zatočili novináři a psali o něm ty kraviny, co píšou i o nás. To je strašný záhul. Tak odešel. Chceme, aby ve finále byli opravdu ti nejlepší.

Dívá se na vás Daniela?

Někdy, ale většinou jí to nevyjde, protože v té době dáváme spát děti.

Jak jste se vy dva potkali? Světová topmodelka a slovenský zpěvák?

Na nějakém natáčení v Praze. Daniela tehdy žila a pracovala v Americe, létal jsem za ní a za naší malou Elou a každý dva měsíce jsem se vracel domů. Nalétal jsem spoustu mil, seznámil se spoustou imigračních úředníků, který nechápali, že mám tolik razítek v pasu... Bylo zvláštní odlétat z místa, kde mě všichni znali, přáli mi šťastnou cestu, a narazit po osmi hodinách na chlápka, co si myslí: Hele, nejsi ty terorista? Bylo to ponižující.

Pracoval jste v Americe?

Ne, vůbec. Pokoušet se ve čtyřiceti v Americe o kariéru je absolutní bláznovství. Umím si spočítat, jaké jsou šance s mojí angličtinou.

Jaká je vaše angličtina?

Není perfektní, ale rozumím, o čem se baví moje rodina.

Vy mluvíte doma anglicky?

Všelijak. Otázka v angličtině, odpověď v češtině nebo slovenštině a opačně. Někdy kombinovaně. Děti spolu mluví anglicky, společně se bavíme česky a slovensky a Yanick se svým tátou italsky a s Danielou většinou anglicky. Snaží se dětem udržet angličtinu, ne proto, že by neměla ráda svůj jazyk - opak je pravdou. Daniela i já ale chceme, aby děti přirozeně mluvily několika jazyky, takže chodí do anglické školy.

To je dobrý blázinec. Jak vy mluvíte s Yanickem, který má italského otce, matku Češku a žije v Praze?

On mluví česky a já mu odpovídám slovensky. Aby rozuměl i dalšímu jazyku.

A jakou řečí dětem zpíváte ukolébavku?

Yanicek už ukolébavku nevyžaduje, ten má svůj rap, Ele zpívám někdy slovenskou a někdy českou verzi ukolébavky, kterou jsem si kdysi vymyslel, když jsem byl s uspáváním v úzkých. Ale Ela chce písničku hlavně od Daniely, protože maminka zpívá líp.

Máte v Praze, kde tedy s rodinou žijete, už kamarády?

Ani ne. Jsem pořád na cestách.

S kým tedy jdete na pivo?

Nechodím na pivo. Ani na panáka. Mám doma tři děti. Možná si jdu zahrát občas tenis s Jirkou Hrdinou, nebo plánujeme golf s Ondrou Hejmou.

Uměl byste být chalupář, takový ten český, a snad to bylo i na Slovensku - domácí kutil?

Něco umím, třeba vyvrtám díru do zdi, dám do ní hmoždinku a pověsím obraz. Nahodit barák už bych neuměl. Sekám trávu na zahradě a docela rád. Jen je toho dost - v Praze a pak v Bratislavě, kde máme taky dům, takže furt někde kosím trávu.

Jste ženatý?

Ne, nepovažovali jsme to za nutné. Je nám takhle dobře. Není v tom nějaký odpor k manželství, to ne. Každý ať si to zařídí, jak potřebuje a chce. Znám pár manželství, kde spolu žijí jen proto, aby nebyli rozvedení, a já si vždycky říkám, proč jsou spolu? Protože není slušné se rozvádět? Prd! Tenhle svobodný pohled na formální zvyklosti mě naučila „moja polovička".

Jak to jde, žít s takhle překrásnou bytostí?

Tahle jsem to vnímal první půlrok a pak jsem si zvykl a rozhodlo, že spolu můžeme a umíme žít. Ne jenom proto, jak je krásná, ale že se s ní hezky žije.

Jak zvládáte lačné oči všech chlapů, co na ni koukají, když spolu jdete?

Chválabohu, řeknu si! Nevadí mi.

Blížíte se k situaci, které říkám „ohrožený věk mužů", k té pánské padesátce, kdy dosud normálním mužům šíbne: koupí si motorku, kterou nikdy neměli, kytaru, na kterou nikdy nehráli, pořídí si blondýnu, o které vždycky snili, nechají si obarvit vlasy, vybělit zuby. Vám ta padesátka šlape na paty...

... a všechno už mám za sebou! Zuby jsem si nechal opravit, protože jsem je měl odmala po tetracyklinu špatný, Danielu jsem potkal, když jsem si předtím zničil manželství. A motorku? Ta stojí v garáži, už jsem se na ní vyblbnul dost.

Máte desetiletý předstih.

Celý jsem nějaký dopředu, ale nevím, co mě ještě čeká. Až se něco takového objeví, zavolám vám, jo?


Pavol Habera * 12. 4. 1962 v Brezně, Slovensko

Ačkoli vystudoval vysokou školu ekonomickou, věnuje se profesionálně celý život hudbě. Začínal ve skupině Avion a od roku 1998 s malými přestávkami hraje s kapelou Team a také sólově. S Teamem, ale i sám, získal několik Slavíků, vydali celkem téměř dvacet desek (Team jedna až jedenasť, Zhasni a svieť, Svet lásku má, Habera ‚97, Habera 1, 2... Boli sme raz milovaní atd. Prodali téměř dva miliony nosičů. Většinu hudby složil Pavol Habera. Hrál také ve filmu Fontána pre Zuzanu 2, v muzikálu Evanjelium o Márii, Jozef a jeho zázračný farebný plášť, Tři mušketýři. Na Slovensku zasedal v porotách při soutěžích krásy a třikrát v Slovensko hľadá SuperStar, v roce 2009 v Česko Slovenské SuperStar.

Je rozvedený, z prvního manželství má pětadvacetiletou dceru Zuzanu (a vnuka Matiase). Posledních deset let žije s topmodelkou Danielou Peštovou, se kterou vychovává jejího syna Yanicka (13), jejich společnou dceru Elu Joy (7) a syna Paula Henryho (půl roku). Žijí střídavě v Praze a v Bratislavě.


MEZI ČTYŘMA OČIMA

Pro rozhovor vybral Pavol Habera velmi elegantní, velmi sofistikovanou restauraci Soho +. Ta mě nadchla. Ale těch pár minut než přišel, jsem si představovala, jak sem do toho klidu u Vltavy vtrhne trochu přidrzlý chlapík, co bude chtít mít to trápení s novinářkou rychle za sebou. A tak jsem si brousila jazyk. A Pavol Habera mi ho rychle otupil. Byl tak příjemný, klidný a ochotný... že se mi s ním prostě krásně povídalo. Dal si colu light (prý ne kvůli dietě, naopak by rád dvě kila přibral), jednu cigaretu a po dvou hodinách jel zase za malým Pavlíkem.

 


Zdroj:

Časopis INSTINKT, 8.10.2009, www.instinkt-online.cz 

Na AZ RODINA.cz zveřejněno 20.1.2010


Související odkazy:

Azrodina_portal_250x250
11499230

Za staré mobily do jihlavské ZOO

Děti uspořily recyklací 40 bazénů vody, za odměnu jedou do ZOO Soutěžní klání základních škol z celé republiky ve sběru mobilních telefonů proběhlo pod názvem Věnuj mobil a vyhraj výlet pro svou třídu. „Ze 121 škol bylo svezeno a předáno k recyklaci 9 412 kusů mobilních telefonů,“ uvedla Hana Ansorgová, ředitelka Recyklohraní aneb Ukliďme si svět, společnosti, která soutěž organizuje. „Děti ekologickou likvidací mobilů pomohly uspořit vodu, která by například více než čtyřicetkrát naplnila oba bazény sportovního multifunkčního objektu Evžena Rošického v Jihlavě,“ dodala Dana Duchečková, tisková mluvčí společnosti ASEKOL.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ! - DÍKY RADKOVI BANGOVI A AV MEDIA

Radek Banga inspiruje mladé lidi k životu bez drog, násilí a dalších variant rizikového chování. Program Když chceš, tak to dokážeš! mělo i díky AV MEDIA v letošním školním roce možnost slyšet téměř 9 000 žáků a studentů z celé České republiky.

Zlatý Ámos 2018 & Mlékárna Valašské Meziříčí

Podporou mladých lidí se Mlékárna Valašské Meziříčí zabývá dlouhodobě. Propaguje zdravý životní styl spojený s pohybem a vyváženým stravováním. Nechyběla tedy logicky ani při podpoře prestižní ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, protože osobnost učitele považuje při výchově dětí za zcela zásadní. Svými produkty podpořila už krajové semifinále ve Zlínském kraji. Čerstvé kysané výrobky a jogurty nechyběly pak ani na celorepublikovém finále Zlatého Ámose. Voucher na zdravé a chutné produkty z Valašska si odnesl vítěz 25. ročníku ankety o nejoblíbenějšího učitele České republiky. Zlatým Ámosem se stal David Turek ze Základní školy v České Kamenici. Lucii Bakalovou pak vybrala dětská porota jako dětskou Ámosku, ta voucher od Mlékárny Valašské Meziříčí obdržela také. Zlatého Ámose vybrala porota v čele s Janem Cimickým na základě vystoupení ve finále, které přijeli podpořit nejen jeho žáci, ale i příznivci dalších pěti finalistů. Finálové kolo moderoval známý tanečník a moderátor Jan Onder.

Bambini litera 2018. Když děti píšou pohádky

Rodí se další výjimečná pohádková knížka – výsledek již třetího ročníku soutěže pro malé spisovatele Bambini litera. Zapojit se do ní mohou žáci prvního stupně základních škol, kteří mají fantazii a chuť promítnout ji do příběhů. Co je na Bambini litera úžasné? Děti, které dosud psaly pohádky jen tak pro radost „do šuplíku“, je mohou ukázat ostatním v knížce, která se i letos objeví na předvánočním trhu.

KDYŽ CHCEŠ, TAK TO DOKÁŽEŠ!

HUDEBNÍ PROGRAM zaměřený na PREVENCI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ úspěšně probíhá již od r. 2011, kdy vznikl pod záštitou zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Moniky Šimůnkové. RADOSLAV "GIPSY" BANGA se s žáky a studenty podělí o svůj osobní příběh i své zkušenosti a motivuje je k aktivnímu a smysluplnému životu bez násilí, konzumace drog, xenofobie, rasismu, intolerance, agrese, kriminality a dalších variant rizikového chování.

PODÍVEJTE SE NA VIDEOKLIP JIŽNÍ SPOJKA

Je lepší dvojka nebo trojka?

Jak kondolovat na pohřbu a psát kondolenci

Ztráta člověka je bolestivou událostí jak pro nejbližší rodinu a přátele zesnulého, tak pro jeho širší okolí. Pokud jste se dozvěděli o úmrtí prostřednictvím smutečního oznámení, parte nebo od pozůstalých, je vhodné vyjádřit soustrast jeho nejbližším. Způsob kondolování se odvíjí od toho, zda se pohřbu účastníte osobně, nebo chcete kondolenci předat poštou.

UKAŽTE DĚTEM PESTROBAREVNÝ SVĚT

Víte, kolik odstínů zelené se objevuje ve světě kolem nás? Proč si muži pořád pletou růžovou a fialovou? Už v dětství je důležité naučit se barvy správně rozeznat a pojmenovat.

SKVĚLÝ RYCHLÝ MOUČNÍK PRO NEČEKANOU NÁVŠTĚVU VÁS NAUČÍ MARKÉTA PAVLEJE V GOURMET ACADEMY

Taky máte svých pár oblíbených moučníků, které jedete pořád dokola a chtěli byste zase překvapit něčím novým? Hledáte něco osvědčeného, co nedá moc práce, ale výsledek bude tak úžasný, že se po něm okamžitě zapráší? Přesně takový moučník jsem se naučila na Kurzu jarního pečení s Markétou Pavleje (v rámci Gourmet Academy). Galleta má navíc tu výhodu, že je velmi variabilní, takže při jednom pečení, uspokojíte i rozdílné chutě členů rodiny a hostů.

LEU BRAIN STIMULATOR - DIDAKTICKÁ HRA OD 4 DO 104 LET!

Zábavná a poutavá hra s pedagogicky vysokou hodnotou pro lidi všech věkových kategorií ( s výjimkou malých dětí do 3 let). U dětí stejně jako u dospělých je mozek stimulován různými způsoby a tímto je podporován ve svém vývoji. Díky velkému množství čím dále tím náročnějších úkolů a ještě mnohem vyššímu počtu variací her zůstane hra vždy výzvou, která znovu a znovu upoutá děti a dokonce i lidi ve vysokém věku.

DĚTI SE VE ŠKOLKÁCH SKVĚLE BAVÍ

Současné školky umí děti patřičně zaujmout. Stačí několik málo okamžiků a dítě si nové prostředí školky velice oblíbí. Školky totiž nabízí nejen seznámení se stejně starými dětmi, ale naučí je mnohé činnosti zábavnou formou, takže si ani nevšimnou, že se učí něco, co se jim bude v budoucím životě dost hodit.

NEWSLETTER bEDUin - TÝDENNÍ PRŮVODCE SVĚTEM VZDĚLÁVÁNÍ

Přináší inspirativní informace pedagogům, rodičům i všem ostatním, kteří se o vzdělávání zajímají. V aktuálním vydání se můžete např. podívat jaká jídla dostávají děti ve školních jídelnách v různých zemích světa nebo se dozvědět víc o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která nutí rodiče k očkování. Setkáváte se ve škole s nesnášenlivostí? Podívejte se na praktický manuál pro učitele Chci to řešit! Pokud se přihlásíte k odběru, můžete pravidelně dostávat informace k zajímavým tématům i v dalších týdnech.

HLEDÁTE DOBRÉ KURZY ANGLIČTINY, KTERÉ BAVÍ DĚTI I DOSPĚLÉ? ZKUSTE MORTIMER ENGLISH CLUB!

Výuka jazyků, konkrétně angličtiny může vypadat různě, a většinou tomu odpovídají i výsledky. Pokud nechcete pořád dokola začínat v nezáživných kurzech nebo odradit děti hned z počátku nudnou výukou, zkuste MORTIMER ENGLISH CLUB. Díky těmto kurzům se naučíte anglicky zábavně a všemi smysly. V nabídce jsou kurzy angličtiny pro děti, dospělé i seniory. Kurzy mohou být inspirací i pro všechny, kteří hledají zajímavou možnost pracovního uplatnění nebo podnikání.

FIRMY MOHOU RECYKLACÍ POMOCI DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ

ASEKOL ODSTARTOVAL PROJEKT VĚNUJ POČÍTAČ. Nezisková organizace ASEKOL od července spustila dlouhodobý projekt Věnuj počítač. Jde o akci na podporu sběru a recyklace počítačů a notebooků z firem po celé České republice. Firmy podle výzkumu totiž až v 80 % případů nakupují nové zařízení mnohem dříve, než staré skutečně doslouží. Tyto funkční přístroje chce ASEKOL po repasování předávat dětem z dětských domovů. Navíc zapojené firmy obdrží i certifikát společenské odpovědnosti.

PROČ ZAČÍT S EKOLOGICKOU VÝCHOVOU U DĚTÍ

Děti, které vidí rodiče, jak třídí odpad, to dělají samy. Naučí se to, protože rodiče odpad třídí. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje "pečovatelský" vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Asekol_cervene_k_468x60px__05