DĚDICTVÍ NEZLETILÉHO DÍTĚTE
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná
DOTAZ Z PORADNY - Nezletilé dítě zdědilo po svém strýci několik nemovitostí: činžovní domy s nájemními byty. Následně je zjištěno, že rodiče nezletilého dítěte veškeré příjmy plynoucí z výběru nájemného používají pro svou potřebu, kdy nadměrně užívají alkohol, otec je často vídán u hracích automatů. Dítě dle zpráv školy chodí zanedbané, nenosí svačiny, rodiče ignorují platbu různých poplatků. Jak by bylo možné danou situaci řešit?
V současné době je stále častější, že i nezletilé děti vlastní rozsáhlý majetek. Správa jmění dítěte je součástí rodičovské zodpovědnosti a je založena na zásadě, že rodiče, respektive osoby, které vykonávají rodičovskou zodpovědnost, jsou povinni spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře. Tato péče by měla sledovat zachování majetkových hodnot a vyloučení rizik při správě majetku, která by mohla vést ke ztrátě majetku. Správa jmění dítěte končí zletilostí dítěte. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, rodiče mu jmění, které spravovali, odevzdávají. Pokud o to dítě požádá, jsou rodiče povinni provést dítěti vyúčtování ze správy jmění. O vyúčtování může dítě požádat do jednoho roku po skončení správy.
Výnosu z majetku dítěte lze použít nejprve pro jeho vlastní výživu a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Majetková podstata však může být dotčena jen v případě, že by vznikl nezaviněně ze strany osob výživou povinných hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.
V případě, že rodiče nebo jeden z nich (např. při svěření dítěte do péče jednoho z rodičů po rozvodu manželství) nehospodaří s majetkem dítěte ve prospěch nezletilého, může soud rozhodnout o omezení rodičovské zodpovědnosti. Správa majetku je právě nejčastějším případem omezování rodičovské zodpovědnosti. V případě omezení rodičovské zodpovědnosti platí, že jestliže soud omezí rodičovskou zodpovědnost u jednoho z rodičů, koncentruje se výkon těch práv, u kterých došlo k omezení rodiče, v osobě druhého rodiče. Pokud by bylo vysloveno omezení u obou rodičů nebo jediného žijícího rodiče, musel by být dítěti v tomto rozsahu ustanoven opatrovník.
Opatrovníkem může být ustanovena fyzická osoba, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, svým způsobem života zaručuje řádný výkon této funkce v zájmu dítěte a s ustanovením opatrovníkem souhlasí. Nemůže-li být opatrovníkem ustanovena fyzická osob, ustanovení soud opatrovníkem zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí. Soud vymezí rozsah jmění, které bude opatrovník spravovat. Zároveň určí, jakým způsobem má být, popřípadě nesmí být, s jednotlivými částmi nakládáno. Tak může např. rozhodnout, že nesmí být disponováno s nemovitým majetkem, na straně druhé může být rozhodnuto, které části majetku mají být prodány a jak mají být uloženy prodejem získané prostředky (např. jak má být naloženo s akciemi nebo jinými cennými papíry). Opatrovník podléhá dohledu soudu. Soud podle okolností konkrétního případu podmíní platnost právního úkonu opatrovníka svým souhlasem a určí povinnost pravidelného podávání zpráv o správě jmění dítěte.
Také trestní zákoník stíhá porušování povinnosti při správě cizího majetku, a to jak vědomé, tak nedbalostní. Vědomé porušení upravuje § 220, podle kterého platí, že
(1) Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
Porušení povinnosti z nedbalosti upravuje § 221, podle kterého platí, že:
(1) Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
10.2.2010
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
