TĚHOTNÁ A PRACOVIŠTĚ PŘESUNUTÉ 70 KM DALEKO
Autor: odpověď - JUDr. Eva Dandová, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - K 15.2.2010 mi končí rodičovská dovolená s druhým dítětem. Přišlo další těhotenství /nyní 3 měsíce/. Vzhledem k tomu, že dvě předcházející těhotenství byla riziková, je možné, že se situace bude opakovat. Zaměstnavatel mezi tím zrušil pobočku v místě bydliště, sídlo, případně další pobočka jsou vzdáleny cca 70 km. Jaké jsou prosím možnosti při ukončení pracovního poměru, případně jeho trvání. Ve smlouvě nebylo přímo zakotveno místo pracoviště, byla uvedena pouze adresa sídla firmy. Prosím o radu, jak dále postupovat.
Související předpisy:
§ 52, § 53, § 67, § 192, § 195, § 195 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 14, § 15, § 19, § 32, § 33 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p. p.
Odpověď:
Z Vašeho dotazu mi není zřejmé, zdali chcete nebo nechcete ukončit pracovní poměr. To nyní - vzhledem k tomu, že jste těhotná - lze učinit pouze na základě dohody o skončení pracovního poměru. Po dobu těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené Vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď, jste v tzv. ochranné době. Dohodu o skončení pracovního poměru lze ale uzavřít kdykoliv, musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeno, že důvodem jsou organizační změny (přemístění zaměstnavatele). V tom případě Vám pak vznikne právo na odstupné ve výši minimálně trojnásobku průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že nyní nepracujete a nemáte příjem stanovil by Vám zaměstnavatel tzv. pravděpodobný průměrný výdělek (výdělek, kterého dosazují u něj zaměstnanci na obdobných pracovních pozicích) a ten by byl základem pro odstupné. Záleží tedy jen a jen na Vás a na Vaší dohodě. Osobně bych doporučovala, abyste ukončila se zaměstnavatelem pracovní poměr dnem nástupu na mateřskou dovolenou, protože stejně nemáte perspektivu jeho trvání po skončení další mateřské a rodičovské dovolené a aspoň byste zaměstnavateli vyšla vstříc a neblokovala byste mu zbytečně dva nebo tři roky pracovní pozici.
Do doby nástupu na mateřskou dovolenou bych ale využila pracovní neschopnosti. Po skončení rodičovské dovolené můžete nastoupit na pracovní neschopnost. Nemůžete nastoupit pracovní neschopnost v době rodičovské dovolené, pracovní neschopnost i mateřská a rodičovská dovolená jsou překážky v práci a ty si nemohou konkurovat, dávky nemocenského byste stejně nepobírala. Proto by bylo nejlepší abyste nastoupila pracovní neschopnost až ode dne, kdy jste měla po skončení rodičovské dovolené nastoupit zpět do práce. Pokud bude pracovní neschopnost trvat déle než 14 kalendářních dnů, tak byste obdržela nejprve (za prvních 14 kalendářních dnů) od zaměstnavatele náhradu mzdy podle § 192 zákoníku práce a od 15. dne pracovní neschopnosti až do nástupu na mateřskou dovolenou byste pobírala dávky nemocenského. Žádný problém v tom není, pracovní poměr Vám trvá, takže po dobu prvních 2 týdnů pracovní neschopnosti by Vám zaměstnavatel stanovil pravděpodobný průměrný výdělek (protože v pracovním poměru na plný úvazek jste v posledním kalendářním čtvrtletí, tj. ve IV.čtvrtletí 2009 neměla žádný příjem) a z toho by Vám stanovil náhradu mzdy. V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění se také pamatuje na případy, kdy pojištění trvá, ale není v posledním roce započitatelný příjem, aby se mohl stanovit vyměřovací základ. Pak se vyměřovací základ pro nemocenské stanoví z nejbližšího kalendářního roku, kdy jste měla příjem. Zákon o nemocenském pojištění má pro nárok na dávky nemocenského jedinou podmínku, a to že musí pracovní neschopnost trvat déle jak 14 kalendářních dnů a to byste splnila. Nakonec byste mohla nastoupit pracovní neschopnost i po skončení pracovního poměru, ochranná doba zde je 7 kalendářních dnů, od skončení pojištění (pracovního poměru), ale neobdržela byste od zaměstnavatele náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.
Pokud se týká peněžité pomoci v mateřství, tak také nebude u Vás problém. Váš pracovní poměr trvá a podle § 32 zákona o nemocenském pojištění splňujete podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství, účast na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Nakonec i kdyby pracovní poměr skončil, tak zde platí ochranná lhůta podle § 15 zákona o nemocenském pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství ( tj. ke dni nástupu na mateřskou dovolenou) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Tuto podmínku byste asi také splňovala, když již nyní jste ve třetím měsíci těhotenství. Z toho důvodu o vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství nemusíte mít obavy. Pokud se týká výše nároku tak podle § 19 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění platí, že u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství. Jen upozorňuji, že v konečných číslech bude asi Vaše peněžitá pomoc v mateřství v r. 2010 nižší oproti peněžité pomoci v mateřství v r. 2007, protože k 1. 1. 2010 došlo k úpravě výpočtu vyměřovacího základu pro peněžitou pomoc v mateřství a i výše dávky.
JUDr. Eva Dandová, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
13. 2. 2010
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
