EKOZAHRADA - RÁJ PRO DĚTI I RODIČE
Autor: Jaroslav Svoboda
V dnešní době si stále více lidí uvědomuje, že městské prostředí se spoustou prachu a nečistot v ovzduší není ideální prostředí pro výchovu dětí. A tak utíkají za město, kde budou moci dětem poskytnout alespoň malý kousek přírody na zahrádce za domem. Jenže kde najít inspiraci, jak takovou zahrádku osázet, aby vše rychle vypadalo hezky a děti si měly kde hrát? A tak nakonec většina zahrádek vypadá velmi podobně - kolem plotu řada tůjí, které rychle vytvoří neprohlédnutelnou zelenou zeď a zajistí soukromí, pod nimi pár záhonků se zeleninou a uprostřed zelený trávník. Nevypadá i vaše zahrádka podobně?
Mnoho lidí přesně o takové zahrádce sní - a není na tom nic špatného, každý má právo na zahradu podle svých představ. Ale také se může stát, že vám po čase řada tůjí začne připadat poněkud hřbitovní, že vám zelenina pod nimi kvůli překyselené půdě, kterou mají tůje na svědomí, začne strádat. A neustálé sekání trávníku a pletí záhonků asi také nebude to, co jste si představovali, když jste si na své zahrádce poprvé sedli do křesílka, že ne?
Jenže, copak existuje jiné řešení? Existuje - jmenuje se ekozahrada. Takové zahrady jsou vytvářeny podle vzoru, který nám poskytuje příroda - ta také pravidelně nezalévá, nepleje ani nekosí. Propagátorem těchto zahrad u nás je Jaroslav Svoboda, který o nich napsal celou knihu - jmenuje se Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku: „Lidé chodí do přírody pro inspiraci, obnovit síly, načerpat energii a pozorovat, jak se mění roční období. Ale vždyť není potřeba chodit nikam daleko, opravdovou přírodu přece můžete mít i na vlastní zahradě."
Děti jako důvod?
Každý obhájce trávníků skončí nakonec u jediného a pěkně ohraného argumentu „a kde si mají hrát děti?" V dnešní době se většina trávníků 363 dní v roce vůbec nevyužívá a děti by si na nich hrát neměly, protože chemikálie a hnojiva, kterými jsou tyto plochy pokryté, mohou být zdraví škodlivé.
Když si děti na trávníku hrají, pak většinou s tím, co tam podle trávníkových odborníků nepatří. Hledají čtyřlístky, dělají si věnce z pampelišek, rozfoukávají chmýří, trhají sedmikrásky, pozorují broučky a chytají ještěrky. Dokonale udržovaný trávník je ale téměř sterilní, stejně mrtvý jako umělohmotný koberec v obýváku. Trávník pro děti se absolutně liší od trávníku pro dospěláky. Jen pár centimetrů vysoký pažit ocení pouze malí fotbalisté, kteří by si z mikin udělali branky a na zahradě uspořádali zápas ligy mistrů. A to jim na vypiplaném trávníku u domu rodiče stejně nedovolí.
Další věc je, že když dítě nic netušíc trochu povyroste, je mu dána do rukou sekačka a celoživotní břemeno trávníkové údržby. Tak se stává, že mnozí lidé začnou nenávidět zelenou barvu a tu prestižní plochu před domem, která je okrádá o čas, energii a peníze. Každé správné dítě školního věku preferuje spíš objevování a dobrodružství, které na travnaté placce nenajde. Děti většinou bez vědomí rodičů podnikají objevné výpravy do divoké přírody nebo opuštěných polorozbořených domů, nikoliv na hladce posekané trávníkové plochy parků.
Ráj pro děti
Tak nějak se ví, že děti by měly běhat venku, být na čerstvém vzduchu, na slunci, lézt po stromech, hrát na schovávanou a žít v ekologicky čistém prostředí. Vytvořit jim takové prostředí je to nejkrásnější, co mohou rodiče udělat. A to i pro sebe.
Pokud je venkovní prostředí tvořené betonem, nudným trávníkem, nevyužitelnými keři a stromy, na ulicích není bezpečno a do opravdové přírody je daleko, pak se nemůžeme divit, že virtuální realita počítačů a zábavních center děti přitahuje více než běžný život. Základem spokojených dětí jsou spokojení rodiče a báječné místo pro život, na kterém žít je radost. Dětství člověka formuje a garantuji vám, že každého malého lidského tvora silně ovlivní, když má vlastní strom, který byl vysazen na oslavu jeho narození, vlastní ryby v jezírku, houpačku visící z větve, ořechy padající do listí, vůni květin u okna do ložnice, štěbetání ptactva, louku na postavení stanu, energii přírody v plné síle a rodiče či prarodiče žijící v souladu s přírodou jako vzor.
Chcete-li pro potomka to nejlepší, dopřejte mu tajemnou zahradu plnou keřů a stromů, mezi nimiž se může schovávat, šplhat na ně, budovat si skrýše a ujídat z nich od jara do zimy zdravou úrodu. Takové dítě bude víc venku než u her na počítači a bude mít také šanci dožít se doby, kdy být nejchytřejším tvorem na planetě už nebude taková ostuda.
Vytvořte zahradu, která se stará sama o sebe a příliš vás k tomu nepotřebuje (samozřejmě kromě prvních let práce, kdy ji založíte a než „vyroste"). Takovou, která je daleko hezčí než všechny ostatní a nechce po vás žádné peníze na údržbu. Zahradu, která kvete, plodí ovoce a obsahuje spousty jedlých rostlin, čistí se a voní úplně sama, zdravě a esteticky. To jsou základní pravidla přírody, která vždycky fungovala a fungovat budou, když se podle nich budeme řídit, a ne s nimi bojovat. Hmyzí škůdce zbaští jejich přirození hmyzí a ptačí predátoři, plevel bude utlačen bujnými trvalkami a mulčem a v chytře kombinované zeleninové zahrádce pro něj nezbude moc místa. A krom toho si ještě uvědomíme, že nic takového jako plevel vlastně neexistuje. Majitel takovéto ekozahrádky si může vybrat mezi slastným odpočinkem se sklenkou domácího moštu ve stínu krásných stromů, nebo pomáháním přírodě na své zahrádce k ještě větší dokonalosti, neboť dobře založená „ekozahrada", po pár letech od založení, uvítá vaši pomoc, jen pokud ji nabídnete rádi a dobrovolně. Necháte za sebe většinu času pracovat přírodní zákony. Pracují totiž s radostí, automaticky, zdarma a elegantně.
Zkomponujme svou zahradu z prvků, které se vzájemně doplňují ve svých funkcích, zamysleme se nad potřebami a vzájemnými vazbami rostlin, živočichů a nás, a můžeme si ušít zahradu přímo na míru. Máme přitom volné ruce při zohledňování všech svých vlastních potřeb a osobitého estetického cítění. Samozřejmě jsou k tomu potřeba znalosti určitých přírodních funkcí a také trocha intuice a představivosti, ale nakonec každý objeví, že je to mnohem snazší, než se zdálo na začátku. Daleko snazší než se starat o špatně zkomponovanou klasickou zahrádku alias „vadnoucí trávníkovou prázdnotu". Příroda nám ráda pomůže. Úplně v klidu to zvládala ještě předtím, než každý její kousek dostal latinský název.
Zdroj:
Jaroslav Svoboda: Kompletní návod k vytvoření EKOZAHRADY a rodového statku
Pevná vazba, 352 stran, 599 Kč
Vydalo nakladatelství Smart Press, www.smartpress.cz
Související odkazy:
