PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ A SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBA
Autor: odpověď - Ing. Vlasta Ptáčková, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - V roce 2009 jsem byla od 1.1.2009 do 10.3.2009 na nemocenské z důvodu rizikového těhotenství, od 11.3.2009 jsem začala pobírat PPM a od října 2009 rodičovský příspěvek. Může manžel - podnikatel rozdělit část svých příjmů a výdajů na mě jako na spolupracující osobu od dubna 2009?
Související předpisy:
§ 7, 13, 35ba zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění p. p.
§ 4, 33 a 37 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění p. p.
§ 16 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p. p.
§ 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění p. p.
§ 54 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění p. p.
§ 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění p. p.
§ 24 a 26 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění p. p.
§ 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění p. p.
§ 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění p. p.
§ 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění p. p.
Odpověď:
Po dobu, po kterou jste pobírala peněžitou pomoc v mateřství (PPM) nemůže manžel rozdělit část svých příjmů a výdajů na Vás jako na spolupracující osobu, protože ve smyslu ustanovení § 16 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vzniká nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství (PPM) vyplácené z nemocenského pojištění pouze v případě, že po dobu pobírání PPM nevykonává OSVČ samostatnou výdělečnou činnost.
Manžel - podnikatel může rozdělit část svých příjmů a výdajů na Vás jako na spolupracující osobu nejdříve od října 2009 za níže uvedených podmínek.
Podnikatel může převést na manžela/manželku či ostatní osoby žijící s ním ve společné domácnosti (tj. trvale spolu žijí a uhrazují společně náklady) pouze příjmy z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a § 7 odst. 2 ZDP a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.
Podle § 13 ZDP může OSVČ převést na spolupracujícího manžela/manželku max. 50 % příjmů a výdajů, přičemž částka, o kterou přesahují příjmy výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci za celé zdaňovací období nebo 1/12, tj. 45.000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracující osoby musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná.
Pozor! Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na manželku, je-li ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
Ale můžete si uplatnit z příjmů ze spolupráce stejné odčitatelné položky a slevy na dani jako OSVČ, vč. základní slevy na poplatníka ve výši 24.840 Kč ročně dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP.
Spolupracující osoba nemusí vlastnit živnostenský list, ale pokud sama nepodniká, musí se zaregistrovat na FÚ, u místně příslušné správy sociálního zabezpečení a zvolené zdravotní pojišťovny, protože spolupracující osoba je samostatným daňovým subjektem a je považována za samostatný subjekt sociálního a zdravotního pojištění a podává přiznání k dani z příjmů i přehled na sociální a zdravotní pojištění.
Spolupracující osoba může oznámit zahájení spolupráce zpětně od 1. 10. 2009, ale s rizikem, že příslušné úřady mohou (nemusí) vyměřit pokutu za nesplnění ve stanovené lhůtě povinnosti nepeněžité povahy (tj. ve Vašem případě za pozdní oznámení zahájení spolupráce).
Dále může být vyměřeno penále z dlužných záloh (pokud by spolupracující osoba byla povinna zálohy platit).
Spolupracující osoba má povinnost oznámit zahájení spolupráce svému místně příslušnému správci daně (FÚ) do 30. dnů od zahájení spolupráce). Registrační povinnost daňových subjektů u místně příslušného správce daně (t.j podnikatele i spolupracujících osob u finančních úřadů) je upravena v § 33 ZSDP. V § 4 ZSDP je stanovena místní příslušnost. Sankce při nesplnění ve stanovené lhůtě povinnosti nepeněžité povahy jsou uvedeny v § 37 ZSDP.
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné Okresní (Pražské) správě sociálního zabezpečení den zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti dle § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a to nejpozději do 8 dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž zahájila výkon činnosti. Za nesplnění povinností dle § 54 téhož zákona může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu.
Po dobu pobírání rodičovského příspěvku jste dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, považována za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V tomto zákoně jsou § 9 odst. 6 uvedeny i další důvody, při kterých je SVČ považována za vedlejší. To znamená, jestliže zisk (tj. rozdíl příjmů a výdajů) z vedlejší činnosti byl za loňský rok nižší než 56 532 Kč, nemusíte vůbec platit sociální pojištění za rok 2009 a v roce 2010 nemusíte platit zálohy. Pojištění doplatíte až při podání Přehledu za rok 2010, pokud překročíte rozhodnou částku pro rok 2010. (viz § 10 zákona č. 155/1995 Sb., - rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu).
Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti (spolupráce) příslušné zdravotní pojišťovně je povinna OSVČ provést podle § 24 zákona č. 592/1992 Sb. a to nejpozději do 8 dnů podle § 9 zákona č. 550 Sb., všeobecném zdravotním pojištění. Za nesplnění této povinnosti může dle § 26 zákona č. 592/1992 Sb., příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu.
V tomto konkrétním případě u Vás, bude samostatná výdělečná činnost považována pro účely sociálního i zdravotního pojištění za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, z toho vyplývají následující skutečnosti:
U zdravotního pojištěné minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., neplatí pro osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Po uvedenou dobu nejste povinna zálohy, zdravotní pojištění doplatíte až při podání Přehledu za příslušný rok.
Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti je současně povinna všem výše uvedeným institucím oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje.
Pokud by jste se rozhodla vyřídit si živnostenský list, tak je možné registrační povinnosti fyzické osoby, splnit na kterémkoliv obecním živnostenském úřadě, (centrálním registračním místě - CRM), prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) se současně na jednom místě zaregistrujete u všech institucí.
Ing. Vlasta Ptáčková, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
28. 3. 2010
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
