ZPĚTNÉ NAVÝŠENÍ ALIMENTŮ
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná
DOTAZ Z PORADNY - Jsme s manželkou rozvedení 12 let, máme spolu syna 17 let. Soud mi uložil alimenty ve výši 2000 Kč,-, které platím pravidelně. O syna se starám.
Žiji sám v podnájmu a můj měsíční plat je cca 20 000 Kč,- čistého. Manželka žije v domě, má bohatého přítele, se kterým má dítě, ale nejsou manželé. S nimi taky žije můj syn.
Moje finanční situace není růžová, splácím kredit bance ve výši 300 000 Kč,- dělal jsem kamarádce ručitele, za byt platím cca 12 000 Kč,- + splátka 5450 Kč,- bance + 2000 Kč,- alimenty.
Manželka požádala teď soud o navýšeni alimentů na 3500 Kč,- a o zvýšení výživného za 3 roky zpátky cca 36 000 Kč,-.
Můj dotaz je, zda má na to právo a jestli se můžu se bránit a jakým způsobem.
Manželka chce postoupit na mimosoudní vyrovnaní za stejných podmínek a já teď nevím, jestli mám jit k soudu anebo se s ní dohodnout. Slyšel jsem, že u soudu nemohu uspět?
Právo žádat o úpravu výživného pro syna má jak vaše bývalá manželka, tak i vy - a to kdykoliv, když dojde k významné změně poměrů na straně oprávněného dítěte nebo povinného rodiče. Pokud již vaše bývalá manželka podala návrh na zahájení soudního řízení, tak se můžete ke stanovení výše výživného vyjádřit a navrhovat zachování stávající výše výživného, případně žádat i snížení. Záleží pak samozřejmě na výsledku dokazování, jakým způsobem soud rozhodne. Úpravu výživného u nezletilých dětí je možné žádat až tři roky zpětně od podání návrhu, nelze však měnit výživné za dobu před právní mocí posledního rozsudku.
Jak jsem již uvedla, rozhoduje soud o výši výživného na základě provedeného dokazování, kterým jsou zjišťovány především potřeby nezletilého a příjmy a odůvodněné výdaje rodičů. Z toho vyplývá, že i když vaše bývalá manželka podá návrh na zvýšení výživného, neznamená to, že soud jejímu návrhu automaticky vyhoví. Jestliže tedy není ve vašich možnostech platit výživné vyšší, soud dříve stanovenou částku nezvýší. Je však nutné upozornit, že výdaje, které ve svém dotazu uvádíte, zpravidla nejsou soudem shledávány jako odůvodněné. Platba hypotéky je zpravidla považována za výdaj, kterým si povinný rodič zvyšuje svoji životní úroveň a nelze ji přičítat k tíži nezletilého dítěte. Platba dluhu za jinou osobu, resp. ručitelského závazku za dluh jiné osoby je obdobně shledávána jako výdaj, který nelze přičítat k tíži nezletilého.
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
14.4.2010
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
