KONEC RD A DALŠÍ TĚHOTENSTVÍ. JAK ŘEŠIT ZAMĚSTNÁNÍ?
Autor: odpověď - JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - 3.8.2010 budou synovi 3 roky a měla bych se vrátit zpět do zaměstnání. V květnu mi lékař potvrdil, že jsem těhotná. Musí mi zaměstnavatel, u kterého jsem pracovala před MD a smlouva nebyla zrušena, nabídnout od srpna práci? Pokud bych se s ním domluvila na polovičním úvazku, bude za mě hradit zdravotní a sociální pojištění? Jaké řešení je pro obě strany (tj. mě i zaměstnavatele) v této situaci výhodné?
Související předpisy:
§ 40, 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 30, 30b, 31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p.
§ 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění p. p.
§ 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění p. p.
Odpověď:
Rodičovská dovolená (dále jen „RD") je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou upravuje § 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP"). Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost RD. RD se poskytuje v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Předpokládám, že jste požádala o poskytnutí RD až do tří let věku dítěte. Po uplynutí této doby překážka v práci končí a musíte nastoupit zpět do zaměstnání (pokud byste se se zaměstnavatelem nedohodla na pracovním volnu bez náhrady mzdy po další sjednanou dobu). Povinností zaměstnavatele je přidělovat vám práci podle pracovní smlouvy. Je samozřejmě možné dohodnout se na její změně spočívající v tom, že místo stanovené týdenní pracovní doby budete pracovat jen na její polovinu (poloviční úvazek). Musí jít o dohodu, protože podle § 40 ZP je možné obsah pracovního poměru změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně.
Placení pojistného na sociální pojištění bude probíhat stejně jako před nástupem na mateřskou dovolenou. Zaměstnavatel bude odvádět pojistné placené zaměstnancem a pojistné, které platí sám ze skutečného příjmu, kterého bude dosaženo, tj. z vyměřovacího základu vymezeného v § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění závisí na tom, zda budete nadále pobírat rodičovský příspěvek. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře nevylučuje souběh pobírání rodičovského příspěvku s výkonem výdělečné činnosti. Výše příjmu z výdělečné činnosti není omezena. Podle § 30 odst. 1 zákona má nárok na rodičovský příspěvek rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Podle § 30b odst. 2 zákona rodičovský příspěvek náleží i tehdy, jestliže dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Návštěvou dítěte v kalendářním dni se rozumí každý den, kdy dítě v zařízení pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu. Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný (§ 31 odst. 3). Pokud budete při výdělečné činnosti pobírat i nadále rodičovský příspěvek, bude po tuto dobu plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. Podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku. Vy i zaměstnavatel budete povinni odvádět pojistné na zdravotní pojištění, ale jen ze skutečně dosaženého příjmu. Vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění upravuje § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Podle odstavce 6 se pojistné za zaměstnance stanoví z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Podle odstavce 8 neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu, za kterou je plátcem pojistného stát.
Pokud byste nepobírala rodičovský příspěvek, vztahovalo by se na vás ustanovení o minimálním vyměřovacím základu a jestliže by vyměřovací základ byl nižší než minimální mzda, tj. 8.000 Kč měsíčně, byla byste povinna doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem (minimální mzdou) a vyměřovacím základem. Vyměřovacím základem se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
16.6.2010
