OSVČ - PŘIVÝDĚLEK PŘI RODIČOVSKÉM PŘÍSPĚVKU NEBO POZASTAVENÍ ŽL?
Autor: odpověď - JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - Jsem OSVČ, od ledna jsem byla na nemocenské - rizikové těhotenství, od 15.5 2010 jsem na PPM. Nevím, zda a kde všude musím hlásit, že jsem na PPM? Nemám pozastavený ŽL, nemám zaměstnance a nebudu mít žádný příjem z podnikání po dobu PPM, případně později i při RP. Budu platit nějaké zálohy na VZP či ČSSZ při PPM či RP, když nebudu mít příjem z podnikání? Nebo musím ŽL pozastavit?
Do 3 let věku prvního dítěte plánujeme druhé dítě. Jak je to s nemocenským pojištěním? Nerada bych přišla o nárok na mateřskou s 2 dítětem. Co pro to mám udělat? Nevím, zda mám pozastavit ŽL nebo být stále OSVČ při RP? Při RP mám možnost si lehce přivydělávat - některý měsíc nebudu mít žádné výdělky a jiný měsíc třeba 2000 Kč měsíčně. Jaké zálohy a kde bych měla v této souvislosti povinnost platit?
Nevím, zda by pro mě bylo lepší přivydělávat si nebo pozastavit ŽL.
Související předpisy:
§ 7, 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
§ 5b, 7, 14 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezp. a příspěvku na státní politiku zam., ve znění p. p.
§ 2, 11, 13, 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p. p.
Odpověď:
Obecnou podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen „PPM") je podle § 32 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. U osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ") se vedle této podmínky dále vyžaduje účast na pojištění jako OSVČ podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Podle § 16 písm. a) nemá pojištěnec nárok na výplatu nemocenského, PPM a ošetřovného za dobu, po kterou osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Pokud nebudete po dobu, po kterou náleží PPM (podpůrčí doba), osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, bude vám PPM náležet, aniž byste musela samostatnou výdělečnou činnost ukončit nebo ji pozastavit. Ukončení nebo pozastavení samostatné výdělečné činnosti by pro vás mělo negativní důsledky. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je sice dobrovolná a vznik pojištění závisí na OSVČ, není ale tomu tak v případě zániku pojištění. Podle § 13 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění zaniká pojištění OSVČ také dnem skončení samostatné výdělečné činnosti nebo dnem, od kterého jí byl výkon samostatné výdělečné činnosti pozastaven. Pokud byste ukončila nebo pozastavila výkon samostatné výdělečné činnosti, účast na nemocenském pojištění by zanikla a je možné, že byste nesplnila výše uvedenou podmínku pro vznik nároku na PPM. Je třeba pouze to, abyste po dobu pobírání PPM samostatnou výdělečnou činnost osobně nevykonávala. Pro nárok na další PPM (při narození druhého dítěte) je třeba, abyste stejně jako dosud odváděla pojistné na nemocenské pojištění z vyměřovacího základu, který zvolíte, nejméně však ve výši 56 Kč měsíčně. Minimální vyměřovací základ je 4.000 Kč a výše pojistného činí 1,4 %.
Pokud jde o zdravotní pojištění, bude plátcem pojistného stát. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného také za ženy pobírající PPM a za příjemce rodičovského příspěvku (dále jen „RP"). Pobírání RP a souběžný výkon výdělečné činnosti (zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti) není vyloučen. Podmínky pro poskytování RP stanoví zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle § 30 má nárok na RP rodič, který po celý kalendářní den osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. RP náleží tehdy, jestliže dítě, které nedosáhlo věku 3 let, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Pokud dítě dosáhlo 3 let věku, RP náleží, pokud dítě navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářní měsíci. Návštěvou dítěte v kalendářním měsíci se rozumí každý den, kdy dítě v zařízení pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu. Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný (§ 31 odst. 3).
Placení záloh na pojistné na důchodové pojištění upravuje § 14 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Podle odstavce 2 se zálohy na pojistné neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ.
Pokud jde o oznamovací povinnost související s nástupem na PPM, upozorňuji na § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., podle kterého je pojištěnec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Jste proto povinna oznámit své zdravotní pojišťovně, že jste nastoupila na PPM.
JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
16.6.2010