PŘECHOD Z RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ NA NESCHOPENKU, NOVÁ MATEŘSKÁ, DOCHÁZKA DÍTĚTE DO ŠKOLKY
Autor: odpověď - JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s.
Dne 1. 10. 2007 se mi narodil syn, do 1. 10. 2010 jsem na (3-leté) rodičovské dovolené.
Momentálně jsem ale ve 3. měsíci dalšího těhotenství a ze zdravotních důvodů nemohu nastoupit zpět do zaměstnání. Jelikož jsem v již v srpnu musela v zaměstnání oznámit, zda nastoupím, či ne, vystavil mi lékař od 1. 8. 2010 neschopenku (na mou žádost). A tím jsem si to podle zaměstnavatele velmi zkomplikovala. V době RD nemám nárok čerpat nemocenskou. Neschopenku mi tedy zaměstnavatel uzná od 1. 10. 2010, ale zároveň mi sdělil, že jelikož jsem již v srpnu předložila s neschopenkou zároveň Žádost o náhradu mzdy (platí 14 dní zaměstnavatel), nemám na tuto náhradu nárok, jelikož již doba od začátku neschopnosti uplynula (srpen) a navíc to bylo v době čerpání RD.
Na co mám tedy opravdu nárok, a na co ne? Z čeho se mi bude vypočítávat neschopenka a potom PPM?
Navíc mi ve školce sdělili, že jelikož nejsem zaměstnaná, ale doma na rizikovém těhotenství, nemá syn nárok na celodenní docházku. Je to pravda?
Související předpisy:
§ 18, 19, 21 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p. p.
§ 191, 192, 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 34 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění p. p.
Odpověď:
Nemocenské je dávkou nemocenského pojištění, která má pojištěnci nahrazovat ztrátu příjmu ze zaměstnání, které nemůže vykonávat z důvodu uznání dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz. Proto se nemocenské nevyplácí po dobu, po kterou trvá pracovní volno bez náhrady příjmu. To se týká též osoby na rodičovské dovolené (dále jen „RD"). Osoba na RD má překážku v práci, žádnou výdělečnou činnost nevykonává a pokud je nemocná, žádný příjem ze zaměstnání jí neuchází. Protože jste na RD, nenáleží Vám nemocenské, přestože vás lékař uznal neschopnou práce. V uvedeném případě bylo skutečně chybou, že jste požádala o vystavení potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN") přede dnem, kdy jste měla nastoupit zpět do zaměstnání po ukončení RD, tj. před 1. 10. 2010. Podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP") rozhodne lékař o vzniku DPN především tehdy, pokud pojištěnci jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovolují vykonávat pojištěnou činnost, tzn. v případě, kdy jde o zaměstnance, který nemůže vykonávat práci sjednanou v pracovní smlouvě. Bylo zbytečné, abyste žádala o vystavení potvrzení o DNP již v měsíci srpnu. Podle mého názoru by bylo postačující, abyste zaměstnavateli sdělila, že vám zdravotní stav neumožní nastoupit po ukončení RD zpět do zaměstnání s tím, že tuto skutečnost doložíte potvrzením o vzniku DPN ode dne 1. 10. 2010. Vzhledem k tomu, že vaše DPN podle potvrzení lékaře vznikla dne 1. 8. 2010, tedy během RD, nárok na nemocenské vám od tohoto dne nevznikl.
Poskytování náhrady mzdy (platu) při DPN upravuje § 192 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZPů). Podle § 192 odst. 1 zaměstnanci, který je uznán dočasně práce neschopným, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN náhrady mzdy nebo platu, pokud ke dni vzniku DPN splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Vzhledem k tomu, že jste dne 1. 8. 2010 čerpala RD, nevznikl vám nárok na nemocenské a tudíž ani nárok na náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN. Odpovídá to i pracovněprávní úpravě obsažené v ZP. RD je překážkou v práci podle § 191 a 196 ZP, při níž zaměstnankyni nebo zaměstnanci náleží pracovní volno bez náhrady mzdy. Pokud zaměstnankyně během RD onemocní, nevzniká jí další překážka v práci, při níž by náležela náhrada mzdy. Zaměstnankyně totiž čerpá RD, má překážku v práci, nepracuje a proto jí mzda či plat neuchází. Ode dne 1. 10. 2010, tj. dne plánovaného nástupu do zaměstnání vám v případě trvání DPN nemocenské náleží. Nemůžete však obdržet náhradu mzdy podle § 192 ZP. Náhrada mzdy přísluší po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN a protože DPN vznikla 1. 8. 2010, tato doba již uplynula. Výše nemocenského za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Podle § 18 ZPN se denní vyměřovací základ stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, který se snižuje o vyloučené dny. Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (tj. v daném případě DPN). Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období vyměřovací základ nebo jsou-li v tomto rozhodném období jen vyloučené dny, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem (tj. příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné) a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Podle § 18 odst. 8 jsou vyloučenými dny mimo jiné kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu (například čerpání RD), kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci poskytnuto nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM") nebo ošetřovné. Váš syn se narodil 1. 10. 2007, poté jste čerpala mateřskou dovolenou a pobírala PPM, po ukončení mateřské dovolené jste nastoupila RD. Protože jste v rozhodném období, tj. v období před vznikem DPN neměla žádný příjem, je třeba nalézt zpětně první kalendářní rok, v němž jste měla vyměřovací základ a v němž bylo alespoň 30 kalendářních dnů, kterými se dělí. Bohužel neuvádíte důležitou okolnost - zda jste v roce 2008 po ukončení mateřské dovolené čerpala před nástupem RD dovolenou a v jakém rozsahu. Pokud byste čerpala dovolenou v takové délce, která by odpovídala 30 kalendářním dnům, pak by rozhodným obdobím byl rok 2008. Při výpočtu výše nemocenského by se vycházelo z náhrady mzdy za vyčerpanou dovolenou a z počtu kalendářních dnů, které spadají do období čerpání dovolené. Pokud byste dovolenou nečerpala nebo by neodpovídala její délka období alespoň 30 kalendářních dnů, bude rozhodným obdobím rok 2007. Denní vyměřovací základ se zjistí z vyměřovacího základu za tento rok, kterým se vydělí počet kalendářních dnů, snížený o vyloučené dny - především dny DPN a dny pobírání PPM. Podle § 19 odst. 4 ZNP se u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další PPM z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí PPM, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další PPM.
Vzhledem k tomu, že do nástupu na MD budete zřejmě dočasně práce neschopná a proto nebudete mít žádný započitatelný příjem, stanoví se PPM patrně ze stejného vyměřovacího základu jako předchozí PPM. Redukce podle § 21 ZNP se provede podle platné právní úpravy. Pokud byste v roce 2008 čerpala dovolenou v rozsahu 30 a více kalendářních dnů, bylo by nutné zjistit nový denní vyměřovacího základ a porovnat jeho výši před redukcí s výší původního denního vyměřovacího. Použil by se ten vyšší. Doporučuji, abyste se na podrobný postup informovala osobně na příslušné správě sociálního zabezpečení.
Žádný právní předpis nestanoví taxativně případy, kdy je či není nárok na přijetí dítěte do mateřské školy. V každém případě budou vždy rozhodující kapacitní důvody. Podle § 34 odst. 2 školského zákona o přijetí dítěte do mateřské školy rozhoduje ředitel.
Pravidlo přednosti je v odstavci 4 stanoveno pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Lze předpokládat, že ředitel školy bude při rozhodování o přijetí dítěte do mateřské školy vycházet z místních podmínek a pokynů zřizovatele. Je pochopitelné, že pokud z kapacitních důvodů nebudou moci být přijaty všechny přihlášené děti (popřípadě ne na celodenní provoz), bude mít přednost dítě, jehož oba rodiče vykonávají práci v zaměstnání.
JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
23.9.2010
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
