ROZVOD A UMĚLÉ OPLODNĚNÍ
Autor: odpověď - Mgr. Kateřina Vítová
DOTAZ Z PORADNY - Chci se zeptat, jestli mohu podstoupit umělé oplodnění. Jsem momentálně 2 týdny po rozvodu s manželem, mám přítele se kterým chceme podstoupit umělé oplodnění (děti normální cestou mít už nemůžu). Moje gynekoložka tvrdí, že umělé oplodnění můžu mít až po ochranné lhůtě 300 dní po rozvodu s mým ex manželem, protože by narozené dítě mělo příjmení po mém ex manželovi. Já jsem se dočetla, že ze zákona o určování rodičovství vyplývá: "Je-li dítě počato umělým oplodněním ženy z asistované reprodukce podle zvláštního právního předpisu 7b), považuje se za otce muž, který dal k umělému oplodnění ženy podle tohoto zvláštního právního předpisu souhlas, pokud by se neprokázalo, že žena otěhotněla jinak. Prosím poraďte mi, zda-li umělé oplodnění s přítelem můžu podstoupit i dva týdny po rozvodu a nebo musím čekat na ochrannou lhůtu 300 dní?
Zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině hovoří o určení otcovství v ustanoveních § 51-58 a to poměrně obšírně. Ve Vašem případě svědčí právní doměnka otcovství manželu matky, tedy konkrétně vašemu bývalému muži. Jestliže se narodí dítě ženě provdané, za otce dítěte se považuje vždy manžel matky, pokud se dítě narodilo od okamžiku uzavření manželství až do třístého dne po jeho zániku. Tato tzv. první domněnka otcovství platí automaticky, bez nutnosti dokazování.
Dle § 58 ZoR navíc platí toto: Otcovství k dítěti narozenému v době mezi stoosmdesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodňování vykonaného se souhlasem manžela matky nelze popřít. Otcovství však lze popřít, jestliže by se prokázalo, že matka dítěte otěhotněla jinak. Tedy dle většiny výkladů (např. Hendrych) náš právní řád asistovanou reprodukci neprovdaných žen nedovoluje. Ale v praxi se patrně provádí.
Určení mateřství je vždy založeno na skutečnosti, že za matku se považuje vždy žena, která dítě porodila (§ 50a ZoR , mateřství), bez ohledu na to, zda je matkou i geneticky, za otce se vždy považuje manžel matky, jestliže dal k umělému oplodnění svůj souhlas, tedy i zde je výslovně předpokládá souhlas manžela, pokud byste porodila v ochranné lhůtě, patrně byste se nevyhnula zapsání již bývalého manžela do RL.
Naštěstí ze zásady materiální pravdy (§ 6 OSŘ) vyplývá pro soud povinnost zjistit skutečný stav věci co nejúčelněji, tedy zjistit to, kdo je otcem, a nejen to, komu svědčí domněnka otcovství. Takže v případě sporu by byl soudem určen za otce biologický otec. Tedy pokud se dítě počaté asistovanou reprodukcí narodí do 300 .dní od právní moci rozsudku o rozvodu, pak jako otec bude zapsán exmanžel a následně bude muset proběhnout řízení o popření otcovství, s rozsudkem ve smyslu že pan xy není otcem dítěte, a že otcem je pan zz, který otcovství přiznává, jelikož udělil souhlas dle § 58 ZoR. Budete muset na matriku dle místa narození miminka, kde bude následně vydán nový RL. Ale pozor - jde o den porodu, nikoli početí - pokud IVF podstoupíte tak, abyste porodila po uplynutí té 300 denní ochranné lhůty a porodíte tedy více jak 300 dní od právní moci rozsudku o rozvodu, pak bývalý manžel za otce již považován nebude.
Tedy počkala bych s asistovanou reprodukcí ještě alespoň ty čtyři měsíce - abyste se vyhnula komplikacím, které by mohly nastat v případě, že si IVF naplánujete tak, aby porod nastal po uplynutí ochranné lhůty, nicméně vy porodíte předčasně a budete zase tam, kde jste být nechtěla...
Držím palce.
Mgr. Kateřina Vítová
29.9.2010
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
