PŮL ROKU V ČR, PŮL ROKU V ANGLII A NÁROK NA RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK
Autor: odpověď - KM SSP Praha 6
DOTAZ Z PORADNY - Já i můj manžel jsme se přestěhovali do Anglie v roce 2008 a zde se nám narodila dcera v únoru 2009 (všichni máme občanství ČR). Do minulého měsíce (srpen) mi byl vyplácen rodičovský příspěvek, tak jako kdykoli předtím. 14 dní zpátky byl můj otec odevzdat formuláře o potrvrzení o mém studiu a zde mu jedna z pracovnic jen tak mimochodem oznámila, že už nemám právo na rodičovský příspěvek. (kvůli změnám od 1.5.). Pokud jsem pochopila nový zákon správně, tak by rodičovský příspěvek od výše zmíněného data měla vyplácet země, ve které žijeme a ČR popřípadě doplácek zbytek do určené výše rod. příspěvek. Problém ovšem ve svém případě nacházím v tom, že já jsem zde nikdy právo na rodičovský příspěvek neměla a ani mít nemohu. Nikdy jsem v Anglii nepracovala, jelikož jsem při svém příchodu do země byla v pátém měsíci těhotenství. Po porodu jsem nastoupila na mateřskou a poté pobírala rodičovský příspěvek. Pokud vím, tak v Anglii má právo na mateřskou jen osoba, která zde pracovala min. 40 týdnů před nástupem na mateřskou a poté je jí vyplácena dávka po dobu cca 9 měsíců, což znamená, že tady ani neexistuje obdoba rodičovského příspěvku. Proto bych se ráda zeptala, na koho se mám obrátit s zádostí o rod.
příspěvek, když zde nic takové není a ČR mi ho nechce vyplácet ani přesto, že já, dcera i manžel máme trvalé bydliště v ČR a já i s dcerou se zdržujeme půl roku v ČR a půl roku v UK?
Od 1.5.2010 rodičovský příspěvek spadá pod rodinné dávky, posuzuje se celá rodina a slouží ke krytí zvýšených výdajů rodiny v souvislosti s dětmi.
U osob, které spadají do osobního rozsahu koordinačních Nařízení ( v rodině se vyskytuje prvek EU), při aplikaci Nařízení EP a Rady ES č. 883/2004 o koordinaci systémů soc. zabezpečení, Nařízení EP a Rady ES č. 988/2009, kterým se mění Nařízení č. 883/2004 a kterým se stanovuje obsah jeho příloh a Nařízení EP a Rady ES č. 987/2009 kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení č. 883/2004, nelze nárok na rodinnou dávku založit na trvalém pobytu. I u občanů ČR je nutné zkoumat, zda podléhají z hlediska Hlavy II základního nařízení českým předpisům a teprve na základě tohoto posouzení dále přiznávat dávky.
Pokud nejsou pro osobu s trvalým pobytem použitelné české předpisy (ani prioritně ani sekundárně), je nutné dávku v souladu s čl. 1 (definice bydliště) , čl. 11 (určení použitelnosti právních předpisů a vyloučení aplikovatelnosti jakýchkoli jiných právních předpisů ) a čl. 68 (pravidla přednosti) nařízení ES 883/2004 zamítnout , popřípadě již vyplácenou odejmout.
Příklad:
Rodinu tvoří matka, otec a jejich 2-leté dítě - všichni mají trvalý pobyt v ČR, nicméně se zdržují ve Velké Británii, dítě se narodilo ve VB (má i český rodný list). Otec dítěte pracuje ve VB, matka nepracuje.
Odpověď:
Veškeré zájmy rodiny jsou soustředěny ve VB, kde se všichni členové rodiny zdržují (soustředí její zájmy). Otec dítěte ve VB pracuje. České předpisy nejsou podle článku 11 základního Nařízení příslušné, a to ani k poskytnutí doplatku; kompetentní k řešení nároků rodiny v oblasti rodinných dávek je pouze VB.
KM SSP, Praha 6
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
11.10.2010
