NEMOCENSKÉ NEBO PRODLOUŽENÍ RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ
Autor: odpověď - JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s.
DOTAZ Z PORADNY - Koncem 12. tohoto roku budou dcerce 2 roky. Zvolili jsme RP po dobu dvou let. Pokud bych od ledna 2011:
a) nastoupila na nemocenskou (mám zdr. problémy) - podle čeho se tato dávka vypočítává a bude mít tato nemocenská vliv na výpočet mateřské/rodičovské u druhého dítěte?
b) nenastoupila do práce, ale prodloužila si „péči o dítě" na 3 roky, co vše musím udělat?
Zatím vím, že bych měla s předstihem zaměstnavatele požádat o odložený nástup do práce o 1 rok (z důvodu péče o nezaopatřené dítě) a taky, aby si mne nechal v „evidenci" svých zaměstnanců. Pak to „prý" zaměstnavatel pouze ohlásí na sociálce, a ta si mne dál vede jako „pečující o dítě".
Platí za mne „stát" ten rok dále sociální a zdravotní pojištění? Kde všude to musím hlásit já a kde zaměstnavatel? (na zdravotní pojišťovně, na ÚP - SSP, kteří mi vyplácí rodičovskou dávku nyní nebo na Okresní / Pražské správě sociálního zabezpečení?) Pokud by s tím zaměstnavatel nesouhlasil, může mi dát výpověď?
Související předpisy:
§ 3, 18, 94 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění p. p.
§ 191, 196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
§ 7, 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění p. p.
Odpověď:
Nemocenské je jednou z dávek nemocenského pojištění upravených zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP"), jejichž výše se odvozuje procentní sazbou z denního vyměřovacího základu, který je stanoven v § 18 ZNP. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (dále jen „VZ") zjištěný z rozhodného období (dále jen „RO") vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na RO. Jsou-li v RO vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na RO. VZ je úhrn VZ pro pojistné na pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v RO. Podle § 18 odst. 3 je RO 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (v případě nemocenského je sociální událostí vznik dočasné pracovní neschopnosti). Nemá-li zaměstnanec v tomto RO daný VZ nebo jsou-li v tomto RO jen vyloučené dny, je RO první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoňń 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí VZ. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikne sociální událost. Započitatelným příjmem je podle § 3 písm. e) ZNP příjem, který se podle zvláštního právního předpisu (tím je zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zahrnuje do VZ pro pojistné na pojištění.
Podle údajů obsažených v dotazu se vaše dcera narodila koncem prosince 2008. V té době jste čerpala mateřskou dovolenou a poté rodičovskou dovolenou. V roce 2009 a 2010 jste tedy neměla (nemáte) žádný započitatelný příjem a ani žádný VZ. Pokud byste byla počátkem roku 2011 uznána dočasně práce neschopnou, byl by RO rok 2008. Nemocenské by se vypočítalo z denního vyměřovacího základu, který by se zjistil tak, že úhrn VZ pro pojistné za rok 2008 by se vydělil počtem kalendářních dnů připadajících na rok 2008. Tento počet kalendářních dnů by se snížil o vyloučené dny uvedené v § 18 odst. 8 ZNP, především o kalendářní dny, za které vám byla poskytována peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě nemocenské. Pokud byste nastoupila další mateřskou dovolenou v souvislosti s očekávaným porodem dalšího dítěte, při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství by se postupovalo podle § 19 odst. 4 ZNP. U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ podle tohoto ustanovení považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství. Porovnají se přitom denní vyměřovací základy před jejich redukcí podle § 21 ZNP. Pokud byste začala pracovat a poté otěhotněla a nastupovala na peněžitou pomoc v mateřství do 4 let věku prvního dítěte, zjistil by se nový denní vyměřovací základ z RO, tj. období 12 kalendářních měsíců před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže by byl nižší než denní vyměřovací základ, který byl stanoven pro peněžitou pomoc v mateřství při prvním dítěti, použil by se vyšší denní vyměřovací základ.
Zmiňujete se o "prodloužení péče o dítě do 3 let věku". Ve skutečnosti se jedná o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Čerpání rodičovské dovolené nelze zaměňovat s pobíráním rodičovského příspěvku. Jde o dva zcela samostatné instituty. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory, kterou upravuje § 30 až 32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Rodičovská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance upravenou zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP"). Podle § 191 ZP je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu překážek v práci zde uvedených, mezi které patří i doba mateřské a rodičovské dovolené. Podle § 196 ZP je zaměstnavatel povinen k prohloubení péče o dítě poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené (a otci dítěte od narození dítěte) , a to v rozsahu , o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Předpokládám, že jste původně zaměstnavatele požádala o poskytnutí rodičovské dovolené z ustanovení § 196 ZP, je zaměstnavatel povinen vaší žádosti vyhovět a rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte vám poskytnout. Nemá proto možnost odmítnout vaši žádost nebo vám dát výpověď z pracovního poměru. Protože otázka výpovědi před skončením rodičovské dovolené nepřichází v v podstatě v úvahu, dále se touto problematikou nezabývám.
Pokud jde o ohlašovací povinnost v souvislosti s placením zdravotního a sociálního pojištění, má tyto povinnosti zaměstnavatel. Podle § 10 odst. 9 ZNP se po dobu rodičovské dovolené (s výjimkou doby, kdy zaměstnanci náleží peněžitá pomoc v mateřství) přerušuje nemocenské pojištění. Zaměstnavatel je tedy povinen podle § 94 ZNP oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení nástup a ukončení rodičovské dovolené. Pokud oznámil nástup rodičovské dovolené a vy v ní budete bez přerušení pokračovat po další dobu, popřípadě až do 3 let věku dítěte, není nutné pokračování rodičovské dovolené oznamovat. Zaměstnavatel oznámí až její ukončení.
Po dobu mateřské a rodičovské dovolené se neodvádí pojistné na sociální pojištění, ale pouze pojistné na zdravotní pojištění. Podle § 7 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je stát plátcem pojistného za ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Po dobu čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte bude tedy za vás pojistné na zdravotní pojištění platit stát. Podle § 10 odst. 5 zákona je pojištěnec povinen oznámit zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů skutečnosti rozhodné pro vznik a zánik povinnosti státu platit za něj pojistné. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel. Pro všechny zdravotní pojišťovny a zaměstnavatele byl vydán Seznam kódů změn povinně používaných při vyplňování hromadných oznámení zaměstnavatele. Kódem „M" se oznamuje nástup zaměstnance či zaměstnankyně na mateřskou a rodičovskou dovolenou, začátek nepřítomnosti ženy v práci, po kterou se jí poskytne peněžitá pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění a začátek pobírání rodičovského příspěvku. Pokud po ukončení pobírání rodičovského příspěvku budete bez přerušení pokračoval v čerpání rodičovské dovolené až do věku 3 let dítěte, zůstáváte v kategorii „M" a tudíž žádná změna nebude zdravotní pojišťovně oznamována.
JUDr. Marcela Smutná, Wolters Kluwer ČR, a. s., www.otazkyodpovedi.cz
8.12.2010
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
