DOSPĚLÉ DCERY, ROZVOD A NÁROK NA ODŠKODNÉ
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná
DOTAZ Z PORADNY - Manželka chce podat žádost o rozvod. Máme dvě plnoleté dcery, obě studují. Zůstávají bydlet se mnou (otcem). Chci se zeptat, zda jsou brány jako "společně posuzované osoby" případně jestli krom povinností mi mohou "pomoci" při posuzování rozvodu. Manželka se již odstěhovala do bytu, jehož je majitelkou a požaduje po mně vyplacení 200.000,-Kč jako odškodné za 23 let spol. života. Myslím, že je to přehnané. Má na něco takového právo a nárok?
Rozvodové řízení začíná podáním návrhu na rozvod manželství a může probíhat po předchozí dohodě manželů tzv. nespornou cestou nebo bez dohody tzv. spornou cestou. Podle zákona o rodině soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití; bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v zákoně jsou splněny. Soud v takovém případě nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost.
Jestliže se však manželé takto nedohodnou, proběhne klasické rozvodové řízení, ve kterém je třeba rozpad manželství prokázat. Ve většině případů rozhoduje soud na základě výpovědí manželů. Pokud však tyto nepostačují, může dojít skutečně na klasické dokazování, tj. budou se zvát svědci, budou se provádět listinné důkazy, např. korespondence a soudní řízení může může probíhat po poměrně dlouhou dobu.
Nárok na odškodné za léta společného života náš právní řád nezná. Manželka po vás může po rozvodu případně požadovat výživné rozvedeného manžela, jeho výše je však na rozdíl od výživného manžela za trvání manželství dosti omezený. Po rozvodu se již nejedná o zajištění stejné životní úrovně, ale pouze o příspěvek na přiměřenou výživu. Výjimečně může soud rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely. Toto výživné však lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu.
V souvislosti s rozvodem probíhá také vypořádání společného jmění manželů. Pokud by byl rozvod tzv. nespornou cestou, vypořádává se majetek v rámci dohody, tak jak bylo výše uvedeno. V případě rozvodu spornou cestou může vypořádání proběhnout až po právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Opět můžete uzavřít dohodu, pokud ne, může každý z vás podat k soudu žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Záleží pochopitelně na rozsahu majetku, zda je k podání žaloby důvod. Nedojde-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
JUDr. Romana Lužná,
advokátka
sídlo: Heinrichova 16, 602 00 Brno
tel./fax: 543 213 159
e-mail: info@advokatka.net
www.advokatka.net
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
13.12.2010
