PROBLÉMY S UČENÍM, LHANÍM A CHOVÁNÍM 10TI LETÉHO SYNA
Autor: odpověď - PhDr. Ilona Špaňhelová
Obracím se na Vás s dotazem, týkajícím se mého 10 letého syna, který chodí do 4. třídy. Poslední dobou dělá samé problémy a já už si připadám bezradná.
Byli jsme před nějakou dobou u psycholožky, která řekla, že je syn maličko hyperaktivní a nesoustředěný, je však chytrý a podle ní má šanci vystudovat školu s vyznamenáním. Samozřejmě, že mne to nesmírně těší, ale výsledky mého syna tomu nějak neodpovídají. Jeho známky sice nejsou nejhorší, ale má na mnohem lepší známky a těch pětek je poměrně dost. Nehledě na to, že většina z nich je zcela zbytečná, např. proto, že odmítá spolupracovat, je líný, nedodělává cvičení, doma mi pak tvrdí, že nestíhá. Schovává sešity, nezapisuje si úkoly, lže mi, vymýšlí si. Nikdy jsem nebyla pro fyzické tresty, ani tzv. výchovné facky a snažila jsem se situace řešit vždy pokud možno s klidnou hlavou a domluvou, ale nyní jsem ze zoufalosti přistoupila k facce a mám pocit, že ani přesto si můj syn neuvědomuje, že něco provedl a že mi lže. Vyzkoušela jsem už snad skoro všechno, snažila jsem se ho nějak motivovat a učení mu zpříjemnit nějakými hrami, na radu psycholožky jsem už zakázala vše, co se dalo, ale žádný výsledek. Opravdu už nevím, co mám dělat.
Důležité by bylo přijít na příčinu, z jakého důvodu se syn tak chová. Je mu to jedno? Je naprosto flegmatický a mohl to po někom zdědit? Trápí ho něco ve škole? Jak se tam má mezi kamarády? Mohou tam být prvky šikany? Ví, co je to úspěch, měl někdy radost z úspěchu, zažil úspěch?
V tomto věku je relativně ještě čas na práci s ním. Syn není v pubertě, ale brzy se do ní dostane a pak bude náročnější s ním pracovat.
Zkuste si se synem v klidnou chvíli sednout a chtít po něm, abyste věci spolu řešili. Čili ne vy budete tím, kdo navrhuje, ale bude to syn. Mluvte velmi o lži, co mezi vás přináší - nedůvěru, zlost, nesoulad, křivdu, zklamání, pocit, že vás druhý nemá rád ...
Zkuste si udělat rituál učení. Když přijde syn ze školy, bude mít chvíli klidu, kdy může dělat to, na čem se domluvíte. Bude mít k tomu omezený čas - v určitou chvíli mu zazvoní budík a pak budete chtít, aby začal pracovat.
Naučte ho dělat věci systematicky. Na jednu hromádku si dát všechny učebnice předmětů, které mají další den - rozevřít si k tomu rozvrh, aby na nic nezapomněl. Podívat se na každý předmět, co dělali minule, zopakovat si to krátce nebo se podívat, zda mají písemný úkol. Připravit si věci do tělocviku, výtvarné výchovy ... Zkontrolovat penál ... Klidně si natáhněte budík, aby syn vnímal, jak dlouho mu tato systematičnost bude trvat.
Ať má na stole pouze věci do školy, nic jiného, co by ho mohlo rozrušovat nebo přitahovat jeho pozornost.
Zkuste ho motivovat kladně - pokud máte sílu. Povzbuďte ho, dejte mu "placana", že to zvládnul. Pokud chcete, za týden mu dejte odměnu - půjdete spolu na výlet. Za měsíc větší odměnu - půjdete do kina. Udělejte si k tomu kalendář, aby viděl a vnímal, jak mu to jde, nechte ho, ať si tam zapisuje, jak se mu to daří.
Ať si dává co nejvíc pravdivou zpětnou vazbu na své chování.
Ještě mě napadá, jak se na tom podílí tatínek - mluví o tom, jaký byl ve věku syna, co mu pomáhalo, co ho motivovalo? Zkuste se na tom domluvit a přizvat tatínka ke spolupráci.
Držím palce
PhDr. Ilona Špaňhelová, dětská psycholožka, www.spanhelova.cz
3.2.2011
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
