BOLEST PŘI PORODU. ANO NEBO NE?
Autor: Lucie Suchá Groverová
Bolest je nepříjemným smyslovým vjemem. Za normálních okolností funguje bolest jako signál, který nás má upozornit na hrozící nebo již vzniklé nebezpečí. Je to jeden z mnoha mechanismů, jak chránit naše tělo před poškozením. Schopnost bolest pociťovat a správně na ni zareagovat patří k základní výbavě každého zdravého jedince.
Foto: archiv Lucie Suché Groverové
Jak je to tedy s bolestí při porodu?
K základnímu povědomí ženy by mělo patřit, že porod děťátka opravdu může bolet. Může bolet velmi. Vůbec nemám v úmyslu vás přesvědčovat, že všechny zkušenosti žen, které bolest při porodu zažily, jsou jejich vlastními výmysly.
Bolet vás ale může cokoliv jiného. Mohou vás tlačit boty, může vás bolet ruka, když budete dlouho v jedné pozici, může vás bolet zub, když se o něj dlouhodobě nebudete dobře starat.....
Co uděláte v případě, že vás tlačí boty? Půjdete si předem takové koupit? Budete si říkat „moji mámu vždycky tlačily boty (a bolely nohy..), tak si také takové koupím a vydržím to, protože ona to také vydržela"? Necháte, aby vás boty tlačily a nohy bolely a budete u toho pozitivně myslet? Předpokládáte, že je normální se těmito otázkami zabývat? Přijde vám přirozené koupit si pohodlnou obuv, mít dobrý pocit a vůbec to neřešit?
Když vás bude bolet ruka, například, protože jste dlouho v jedné pozici, co uděláte? Zavoláte doktora, ani se nehnete a necháte si předepsat léky tlumící bolest? Budete vzpomínat na lidi, kterým ruku dokonce uřízli a radovat se z toho, že vás „jenom" bolí? Budete myslet pozitivně? Příjde vám naprosto normální a přirozené změnit polohu a „automaticky" učinit pohyb, který vás i vaši ruku uvede zpět do stavu, ve kterém se cítíte dobře?
Bolesti zubu pravidelně předcházíme už od útlého věku, minimálně tím, že si zuby čistíme. Někdo z nás v tomto ohledu dbá na zdravé složení stravy, která má vliv na prostředí v ústech. Někdo jde ještě do dalších rovin a spojuje stav svých zubů s psychikou a způsobem života. Ať přistupujeme ke svým zubům jakkoli, společné přesvědčení je v tom, že zuby které mají splňovat svoji roli, jsou zuby zdravé. Naprosto přirozeně v rámci tohoto přesvědčení učíme své děti se o zuby starat. Asi ani vám rodiče neříkali: „v ústech máš zuby, zuby bolí, až se to stane budeš to muset vydržet....budeš myslet pozitivně....zajdeš si k zubaři a on..."?
Proč se tak lehce smiřujeme s myšlenkou, že v případě porodu je to jinak?
Proč by to tak mělo být? PROČ? O jakém porodu mluvíme?
Od přírody je nám dáno mít zdravé tělo. Zdravé tělo nebolí. Stejně tak jako zdravý porod.
Co o porodu víme? Co víme o svém těle? Co víme o svém ženství? Co vás učili už od dětsví vaši rodiče, vaše nejbližší okolí, abyste stejně tak jako zdravé zuby měla i zdravý porod?
Čemu jsme se tedy naučily? Že máme být poslušné, dobře se učit, mít doma uklizeno, dosáhnout co nejlepšího vzdělání a najít si dobrou práci a v lepším případě udělat KARIÉRU? Který z těchto požadavků nás připravil na zdravé mateřství a s ním spojené situace?
HLEDÁTE ZAJÍMAVÉ DÁRKY K NAROZENÍ DÍTĚTE?VYBERTE SI ZE ŠIROKÉ NABÍDKY!
|
Moderní žena má z porodu stále větší strach
V období mezi dvěma světovými válkami dospěl např.Grantly Dick-Read (1890-1959) k závěru, že bolest prožívanou ženami v průběhu porodu mají na svědomí lékaři a ostatní zdravotničtí pracovníci. Dick Read vystudoval medicínu v Cambridge a jeho zkušenosti ze soukromé gynekologické praxe v Londýně ho vedly k vypracování specifické „Readovy metody přirozeného vedení porodu", kterou popsal v díle Natural Childbirth (Přirozený porod) roku 1933. O devět let později - v roce 1942 - pak vydal knihu Childbirth Without Fear (Porod beze strachu), která se stala bestsellerem, navzdory tomu, že v lékařských kruzích způsobila obrovský nesouhlas až odpor. Ve svých kurzech připravujících matky k porodu kombinoval podávání informací s nácvikem dýchání a tréninkem příslušných svalových skupin; zdůrazňoval nutnost relaxace, sebedůvěry a porozumění fyziologii porodu.
Dick-Read vycházel z konstatování, že moderní žena má z porodu stále větší strach - a právě tento strach způsobuje svalové napětí, které pak má na svědomí bolesti. Razil pro tento stav název „syndrom strach - napětí - bolest". Řešení spatřoval v prenatálním poradenství - proto on sám se ve své knize obracel přímo k budoucím matkám a snažil se zmírnit jejich strach a naopak posílit sebedůvěru. Třebaže zvyk rutinní anestezie v průběhu porodu považoval za nepřijatelný, snahy o zmírnění bolesti neodmítal. „Je dobré, je-li pro případ potřeby taková pomoc k dispozici," říkal - dobře informované a připravené ženy ovšem nic takového potřebovat nebudou.
Jeho názory stály v roce 1956 u zrodu organizace National Childbirth Trust, která od té doby trvale usiluje o vymanění porodů z náruče nemocniční rutiny.
Grantly Dick Read vyrůstal na anglickém venkově, miloval přírodu a všímal si i toho, jak rodila zvířata bez problémů a bolestí. Bylo mu divné, že lidé vnímají své vlastní rození jako nebezpečné. Později, už jako armádní lékař za první světové války, viděl jednu ženu jak si „odskočila" porodit na pole s lehkostí a pořádným kusem radosti, lhostejná k válečné vřavě kolem.
Jednou v noci byl tento muž přivolaný k porodu vesnické ženy, ta odmítla chloroform, který se tehdy při porodech běžně užíval a samostatně prožila celý porodní proces. „Nemělo to bolet doktore, že ne?" byla věta, která ovlivnila další Dick-Readův život.
Tento způsob porodu ho silně zasáhl. Začal se zabývat porodem jako přirozeným procesem. Byl přesvědčen, že bolesti pociťované ženami během porodu mají psychologický původ.
Plamenné Dick-Radovy kampaně však byly nepřijatelné nejen pro ostatní kolegy, ale bohužel i pro ženy-feministky, které jednoznačně odmítaly jakýkoli lékařský paternalismus založený na nadvládě mužů. I když to Dick -Read myslel dobře, jeho prohlášení příliš připomínaly psychologické a sexuologiké příručky z počátku století, jejichž autoři mužského pohlaví - vnucovali ženám rady „jak milovat".
Zdravý rozum říká - využijte k porodu gravitaci
Světově proslulý zoolog Desmond Morris se ve své knize Lidský živočich pozastavuje nad obtížným, bolestivým porodem lidské samičky oproti samičce zvířecí, která rodí velmi snadno. Proč je zde takový rozdíl? „Zdravotnická mystika nemocnice, jak se zdá, přemohla zdravý rozum, který říká - využijte k porodu gravitaci. Lékaři položí ženu na záda a potom jí voláním „tlačte, tlačte" pobízejí, aby ze sebe dítě dostala ve vodorovné poloze." Některé ženy odmítají myšlenku, že by měly rodit v nemocnici. Raději se rozhodnou pro porod doma, tvrdí, že je tak pro ně porod mnohem snazší. Zoologovi Morrisovi tyto argumenty připadají velmi rozumné, protože se zaměřují na jednu věc - na pohodlí matky. „Tajemství snadného porodu spočívá v zaujetí té nejpohodlnější polohy - ať je jakákoliv - a to v prostředí, v němž se rodička cítí co nejlépe - ať je to kdekoliv. Zde neplatí žádná jiná pravidla, než aby se ona cítila dobře. To je poučení, kterého se nám dostává z pozorování porodů u jiných živočichů, a zároveň je to poučení, jež může ženám pomoci vyhnout se zbytečnému utrpení," říká.
Podle výzkumů T.Dowlinga bolest při porodu není způsobena tím, jak dítě tlačí na pánevní dno a snaží se ho otevřít a projít, ale neuvolněnými bederními svaly. Na těchto svalech sedí nervový pletenec a když mezi nimi děťátko prochází, o nervový pletenec se otírá. Čím víc se ho dotýká, tím větší je bolest.
„Je velice důležité se uvolnit. Svalům se dá pomoci jejich třením. Zda má žena bederní svaly uvolněné a můžeme očekávat hladký průběh porodu, poznáme i podle její chůze. Klade-li nohy rovně před sebe, bez napětí - s největší pravděpodobností bude vše probíhat v pořádku.
Klade-li však nohy rozevřeně, svaly jsou ve křeči - můžou být očekávány komplikace.
Mnoho lidí má z důvodu křeči zkrácený sval a z toho plynou například křížové bolesti, potíže s kyčelními klouby.
Na křeče ve svalech jak u dospělých, tak u dětí má opět vliv stres.
Když je během těhotenství děťátko z nějakého důvodu ve stresu, zvýší svoji srdeční činnost, aby mohlo přežít. Když zvyšuje srdeční činnost, napíná bederní svaly a otvírá pánev, aby byl průtok krve cévami ulehčený a co nejoptimálnější krevní oběh do placenty. Zvýšená srdeční činnost ovlivňuje napětí bederních svalů, což způsobuje napětí v pánvi a problém spojený s kyčlemi (dysplazie). Pokud má dítě napnuté svaly - je neuvolněné, nemůže mít porod dobrý průběh. Je-li maminka během těhotenství ve stresu, dítě zůstane malé, má zvýšenou srdeční činnost, pevnou (neuvolněnou) pánev a napjaté svaly, čímž dochází k dlouhotrvajícímu, bolestivému porodu, nebo nemůže být porozeno přirozeným způsobem," říká na svých přednáškách Dowling.
Věřte zkušeným
Než na sebe nějaký problém upozorní prostřednictvím bolesti, ohlásí se v psychice jako téma, myšlenka, přání nebo sen. Čím otevřenější je člověk vůči takovýmto podnětům z podvědomí a čím víc je ochoten o nich přemýšlet, hledat souvislosti a příčiny, tím spokojenější a rozvinutější bude jeho cesta životem. Řídí-li se však jasnými představami a normami, nemůže takové impulzy přijmout jako poselství o tom, že je potřeba v některé životní oblasti něco změnit. Jako upozornění na rozpor mezi vnitřním cítěním a realitou, kterou podřídíme myšlení....
Spojitost porodu a bolesti jako potřebného průvodce je poněkud zavádějící. Bohužel se tato vzájemná vazba tak ujala, že o ní s přesvědčením pravdivosti hovoří například Michel Odent, Terence Dowling a další. Při vší úctě ke všem zmíněným pánům, i odborným vědeckým a technicky pravdivým zjištěním, nemohli, nemohou a nebudou moci nikdy, byť by se snažili sebevíce na základě vlastních zkušeností, posoudit, jak tomu opravdu je. Porod je od přírody posláním ženy a tak zas jenom žena může být tím, kdo může na základě autentických prožitků popsat porodní proces v jeho celistvém obraze. Žádný muž porodník se sebedelší praxí a sebelidštějšími postoji nemůže nikdy nahradit zkušenosti ženy. Co si má člověk myslet o společnosti, kde nestačí výpovědi a zkušenosti žen - matek. Kde se důležitě tváří muž porodník, který pohrdá ženou, která sama několikrát rodila a ani ona sama si netroufne stát si za svými vlastními zkušenostmi a poznatky, ale argumentuje slovy jiného, byť osvíceného muže - porodníka?
Opravdu vám to přijde normální? Opravdu nevidíte tu absurditu?
Je bolest nutná?
Běžně se uvádí, že bolest při porodu je dokonce nezbytně nutná - neboť spuštěním bolesti se v těle tvoří tzv. vnitřní opiáty. Ty pak zvyšují matčinu schopnost pokračovat v porodu a podporují její pocity zvládnutí a uspokojení. Bolestivý vjem během každé kontrakce také signalizuje hypofýze, že má vyplavit oxytocin, hormon zařizující kvalitní děložní stahy.
- Vliv normální porodní bolesti je prospěšný i pro dítě. Látky, které se v takovém případě vyplavují do krve dítěte, napomáhají přípravě plic na dýchání vzduchu, mobilizují jeho energetické zásoby a způsobují i odliv krve z končetin k mozku a srdci dítěte, čímž jej ochrání před nedostatkem kyslíku.
- Většina žen, které prožívají při porodu bolest, se také lépe orientují v porodním procesu a dokáží lépe porod rozeznat. Přesná lokalizace porodní bolesti pomáhá i porodním asistentkám, které pak lépe matce pomáhají polohovat a prožívat porodní doby.
- „Hlavní význam bolesti spočívá v potřebě ženy vědět, že porod začal. Může se odebrat na bezpečné místo, zatímco se proces porodu rozbíhá. Potřeba bezpečného místa je zásadní pro blaho matky a dítěte, protože oba jsou během tohoto procesu a krátce po něm imobilizovaní a zranitelní." (Odent, 1994).
- Dokonce se uvádí, že bolest při porodu je potřebná k tomu, aby matka navázala se svým dítětem vztah....
A z jiného „soudku": Genesis (1.kniha Mojžíšova) 3:16
Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou. (Bible kralická)
Ženě řekl: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout." (Ekumenický překlad)
Když jsem při mých výpravách za porodními tématy pročítala důvody, proč je bolest u porodu normálním jevem, narazila jsem také na tvrzení, že žijeme v době, kdy se ženám rodí veliké děti. Myslím si na základě naprosto přesných proporcí, která nám příroda i vesmír nabízí ve všech oblastech života, že za normálních přirozených podmínek není možné, aby žena nosila pod svým srdcem dítě, které by bylo větší, než je ona schopna přirozeně, tedy i bezbolestně porodit. Je-li tomu tak, musí někde být příčina. Kde ji hledat? Co třeba způsob stravování? Během těhotenství se většina žen snaží své tělo zásobit co největším množstvím minerálů, stopových prvků a všech možných zaručeně prospěšných přípravků. Kde je ta hranice, kdy jsou ještě prospěšné a zdali vůbec jsou formou tablet opravdu prospěšné? Růstové hormony obsažené v mase, které si kupujeme a geneticky upravované potraviny, je kapitola sama pro sebe. Z pohledu psychosomatiky děťátko naroste větší, jestliže má potřebu nějakým způsobem na sebe upozornit. V případě těhotenství, kdy je dítěti věnovaný dostatek času už v době jeho prenatálního života, na sebe žádným jiným způsobem upozorňovat nemusí. A co když jsou partnery žena malého vzrůstu a muž vzrůstu velkého? Každá situace má svůj důvod. Opět můžeme hledat souvislosti. Jistěže existují.
Oproti tvrzení o nezbytnosti bolesti existují i jiné poznatky:
- Porodní asistentka Ina May Gaskin, působící v této oblasti přes 35 let, která propaguje a praktikuje filozofii normálního porodu s minimem zásahů, jako spolehlivý podnět pro tvorbu oxytocinu a vnitřních opiátů nabízí například líbání. „Do organismu se začnou uvolňovat látky podobné morfinu. Jsou to zároveň hormony rozkoše i přírodní léky na bolesti. A všichni savci se při porodu chrání zvyšováním své hladiny endorfinů. Jedním z dalších hormonů, který se začne uvolňovat, je oxytocin, který vyvolává mimo jiné děložní stahy a jenž je schopný vyvolat mateřské chování po porodu. Také může napomoci humor.....Opět dochází jednak k uvolňování endorfinů a také se při smíchu pozvolna otvírá děložní branka."
- Dula a lektorka v oblasti domácích porodů, matka tří dětí, Katinka Soetens z Holandska, upozorňuje na správnou polohu matky i dítěte, která má vliv na spouštění hormonů. Když hlavička dítěte tlačí na děložní čípek na nesprávném místě, celý proces se zpomalí a žena zažívá bolest.
- Spoluautorka programu přírodních porodů a uvolňování porodních traumat Elena Tonetti, která má poznatky z 25 let intenzivního výzkumu, vnímá jako důležitý podpůrný prostředek mimo jiné i k tvorbě oxytocinu primární základní pohyb - rotování.
-„Aby žena prožila co možná bezbolestný porod (a tím i porod beze strachu), musí se naučit dvojí: správné dýchání a správné uvolnění. Mnoho záleží na tom, aby žena nezačala výstup (přirovnáme-li porodní proces k výstupu do kopce) křečovitě, sotva popadajíc dech. Naučené hluboké, pomalé dýchání a uvolňování je třeba při náročném výstupu vzhůru pořádně praktikovat a prohlubovat. Naproti tomu všecko, co matku rozptyluje a ztěžuje jí sbírání sil, musí být co možná vyloučeno," uvádí ve své knize Radost být ženou, Ingrid Trobischová.
-„Nejúžasnějši pro mě byl pocit, že jsem spolu s Univerzem spoluúčastnicí na tak mohutném a úžasném dění. Ženou při porodu protéká mohutný proud energie. Porod probíhá dobře, pokud je žena připravená a ochotná tento proud přijmout, resp. nechat ho sebou procházet. Ten průchod energie je to, co činí porod tak náročným. Porod nemusí být prožíván jako bolest, ale pouze jako velká námaha. Jelikož se dnes ale fyzicky moc nenamáháme, neprožíváme fyzickou námahu jako normální součást života, porod nás může svou intenzitou zaskočit" říká maminka šesti dětí a psycholožka.
I dnes je to možné
Fyziolog, psycholog a lékař I. P. Pavlov prý potvrdil, že pokud je bolest vnímána jako zdravá a pozitivní, je možné si na ni zvyknout a posunout si takzvaný práh bolesti.....
Domorodí lidé se již od dětského věku učí přistupovat k bolesti tím, že rozdělují bolest na tělesnou a duchovní. Nejdříve „uspí" bolest tělesnou a pak svou duchovní myslí na bolest hledí - místo aby jí cítili. Tělesná mysl cítí jenom tělesnou bolest, duchovní mysl cítí jenom bolest duchovní.
V mnohých domorodých kulturách najdeme svědectví o bezbolestných porodech. Ani tam tento fakt však není samozřejmostí. Záleží na tom, jak jsou tyto národy či komunity založeny, jakou mají životní filozofii. Jedná-li se o kmeny bojovné, všechny rituály předporodní, porodní, poporodní jsou nastaveny tak, aby byli její členové bojovní a součástí porodu je bolest. Jedná-li se o komunity či kmeny mírumilovné, nepotřebují se s bolestí žádným způsobem ztotožňovat. Nepotřebují bolest zažívat vůbec.
Na důstojném počátku stvoření lidské bytosti je Láska...i v dnešní době existují ženy, které rodí bez bolesti...tato oblast je v západní společnosti velice neprobádaná, názory se rozcházejí.....
Bolest nebo námaha?
A onen výrok z Bible?
Bible byla původně napsána v hebrejštině, poté byla přeložena a upravena do různých verzí. Lidé zabývající se původními texty upozorňují na nesprávné překlady Bible. I výraz „s bolestí rodit budeš" je podle řady znalců biblické hebrejštiny nesprávně přeložen. Původní text hovoří o „námaze", „náročné práci" ... „S námahou rodit děti" tedy nemusí nutně zahrnovat tělesnou bolest. Může vyjadřovat proces, který je lidsky náročný a svým způsobem nesnadný. A to porod svým způsobem a při současném životním stylu, opravdu je.
Když se zdá, že během těhotenství vyvstaly problémy, je dobré okamžitě uvolnit všechny emoční bloky. Jestliže se ujmete zodpovědnosti za svoji „cestu", máte dostatečný přehled a jste si jistá v tom, co podnikáte - vy i váš partner, jestliže narození vašeho dítěte má být skutečně zážitkem důstojným člověka, můžete prožít stejně tak jako při zplození i tento okamžik jako tělesnou radost.
Výraz pro fyzickou bolest v angličtině je pain - což pochází ze starofrancouzského peine, to z latinského poena, to zase z řeckého poine, což znamenalo trest, nebo potrestání. Zajímavý je i význam z původního starodávného indoevropského jazyka - zaplatit, odčinit, činit pokání, odškodnit. Je pro vás porod vašeho dítěte trest? Má něco společného s chybou, vinou, pokáním?
K jakému názoru, domněnce či zkušenosti se přikloníte?
Možnost utvořit si vlastní názor na způsob zrození VAŠEHO dítěte je vaše nezadatelné právo.
Lucie Suchá Groverová
Zdroj:
Skripta ABY POROD NEBOLEL, http://luciegroverova.sweb.cz/materstvi.html
Na AZ RODINA.cz zveřejněno 10.2.2011
Související odkazy:
