ŽÁRLIVOST ČTYŘLETÉHO DÍTĚTE?
Autor: odpověď - PhDr. Ilona Špaňhelová
DOTAZ Z PORADNY - Můj 4letý syn začal být poslední dobou neposlušný, kolikrát až zlý. Má 20ti měsíční sestru, kterou má rád, ale od malička pro něj bylo těžší se vyrovnat s tím, že pozornost není jen na něho. Proto jsme se snažili se mu hodně věnovat, aby si nepřišel odstrčený. Před 1/2 rokem začal chodit na půl dne do školky, je tam moc spokojený a podle paní učitelky na slovo poslušný.Poslední dobou musí mít stále poslední slovo a je věčně proti. Když chceme, aby se oblékl, tak nechce, stejné je to s jídlem, když jdeme ven, když si má uklidit hračky atd. Když se snažím mu domluvit, dovrší to i tím, že po mě plácne nebo na mě prskne, kopne do něčeho. Stejně se chová i k manželovi, i když ten je přísnější a okamžitě zasáhne. Pak to většinou skončí tím, že dostane přes ruku nebo na zadek. Synovo chování se ještě více zhoršilo, když jsem byla týden v nemocnici a děti hlídala babička, kterou má syn moc rád a vždy si dobře rozuměli. Od malička k ní vždy na pár dnů jezdil, ale bez sestry. Ten týden, co jsem byla v nemocnici byl na babičku drzý, zlý až agresivní, přesto, že se mu maximálně věnovala. Vím, že je nejspíš vše způsobeno žárlivostí, přesto Vás prosím o radu, jakým způsobem máme zasahovat, popřípadě, kde děláme chybu.
Z toho, co jste popsala, se domnívám, že je jednou z hlavních příčin žárlivost syna. Může to být i tak, že se ve školce snaží, aby byl dobrý, hodný a pak to už doma nevydrží a musí uvolnit své emoce.
Snažte se dál o to, že budete vyzvedávat jeho jedinečnost jako prvorozeného syna. Nezapomeňte také na reciprocitu ve vztahu k sestře. Např. když jdete jen spolu na nákup - ať vybere něco dobrého pro sebe i pro sestru i pro tatínka, který je s ní doma. Pokud něco kreslí, ať to vyvěsí na nástěnku a chce to ukázat sestře. Pokud sestra spí, ať něco postaví, s čím by si mohla hrát i sestra. Atd., atd.
Zkuste si udělat i kalendář, kde bude mít syn zaznamenané, že některé dny - např. 2x do měsíce v sobotu bude trávit jedno odpoledne jen s vámi a další odpoledne jen s tatínkem. Také z tohoto prožitku dne má donést syn něco - šišku z lesa, se kterou pak budou moct se sestrou udělat panáka ... co by dal sestře. Ten z vás rodičů, který bude doma s dcerou, má např. udělat koláč nebo pudink spolu s ní a přivítat druhé dva, že se na ně těšili a udělali jim ... a při tom si říct, jak jste se navzájem měli. To je reciprocita.
Pokud se u něj děje druhý projev - moc nahromaděných emocí ze školky - zkuste jít domů vždy nějakou cestou - přes hřiště - kde by si mohl fyzickou aktivitou emoce ze sebe vydat, vybít. Stále mu opakujte a učte ho, že nesmí útočit na vás, být k vám zlý nebo vás nerespektovat (mluvte o respektu jeden ke druhému). Pokud má vztek, má mít možnost si např. do něčeho kopnout - polštář nebo si dupnout na zem. Má se však určitě učit mluvit o svém pocitu a hledat spolu s vámi, jak s ním pracovat.
Držím palce
PhDr. Ilona Špaňhelová, dětská psycholožka, www.spanhelova.cz
Související odkazy:
Zdroj:
AZ RODINA.cz - informační portál (nejen) pro rodiče, www.azrodina.cz
20.4.2011
